Režie:
Agnès VardaScénář:
Agnès VardaHudba:
Jean-Michel DefayeHrají:
Jean-Claude Drouot, Claire Drouot, Olivier Drouot, Sandrine Drouot, Marc Eyraud, Sylvia Saurel, Paul Vecchiali, Marie-France BoyerObsahy(2)
Štěstím je pro hrdinu tohoto filmu všechno, jeho manželka, děti, rodina, práce, příroda. Jednoho dne se objeví druhá, neméně láskyhodná žena, a štěstí je zase o něco větší. Navíc ho ještě umocňuje Mozartova hudba a Renoirovy filmové obrazy (v televizi „náhodou“ běží Snídaně v trávě). Jedna z milujících žen ale najednou z filmu nečekaně zmizí... štěstí nikoliv. Feministická kritika v hořkosladce ironickém podání? Nebo cosi jiného, méně jednoznačného a více znepokojivého? Dnes klasika, kdysi film vyvolávající značně protichůdné reakce. (NFA)
(více)Videa (1)
Recenze (31)
Nesmírně krutý film, Vardová zachází až za samu komfortní zónu diváka, občasným zběsilým střihem ho zraňuje v nejcitlivějších chvílích. Chladnokrevnost hlavního hrdiny vynikne závěrečné idilické scéně krásné rodinky kráčející podzimním lesem. Dokreslení jeho povahy pomáhá i typová shodnost obou dívek. Barevné variace odpovídající fázím roku pomáhají lépe vnímat ubíhající čas. A to vše škádlivě doprovází lehkonohá Mozartova hudba. ()
Nedokážu jednoznačně identifikovat, jestli Le Bonheur namířila Varda jako cílenou, ostře satirickou kritiku nebo to bylo jen její stylisticky dokonalé, bláhové idealizování. Každopádně na feministku docela odvaz, prezentovat ženské jako snadno nahraditelné součástky do auta, které chlap podle potřeby vymění a šťastně frčí dál. ()
"JE HLOUPÉ VZDÁT SE ŽIVOTA, LÁSKY." Jakoby oživlé album barevných fotografií, mapující život mladé rodiny. Zdá se to jako idyla, děti, práce, odpočinek, příroda, nicméně do toho zasáhne nevěra, a co je pro jednoho přirozené, druhý nemusí rozdýchat. Režisérka se rozhodla o čisté zobrazení, na jednu stranu se vyhýbá explicitnímu soudu, ale šlo vycítit, že vlastně také úplně ne a závěrem klade neznělou otázku, zda je normální své štěstí stavět na základech tragédie. Je? 80% ()
Sluníčko, neděle, Mozart - symboly štěstí (pro mě též, ovšem bez neděle a Mozarta prosím). Nezdařená ménage à trois, i když na to šel docela fikaně: "Potkal jsem tě dřív, nemohu za to, žes byla druhá". Tak by to ovšem mohlo jít do nekonečna s třetí, čtvrtou atd. Asi by nebylo úplně správné říct, že film má ženský rukopis, správnější by asi bylo: rukopis Agnès Vardové. ()
KINO Scala/// Obsazení 7/10 Děj 8/10 Hudba 8/10 Kamera 8/10/// PLUS: poutavý příběh, zajímavé postavy, netradiční vyústění příběhu MÍNUS: nemusí se každému líbit "sobeckost" hlavní postavy/// Shrnutí: Film, který Vás na začátku upoutá, aby Vás po skončení promítání nechal dlouze přemýšlet: o životě, o tom filmu, o jeho konci. Rozhodně zajímavý snímek./// Celkem 78%/// ()
Galerie (12)
Photo © Odessa International Film Festival
Zajímavosti (4)
- Agnès Varda napísala scenár za tri dni. (Bilkiz)
- Film, na ktorý idu Francois a Therese do kina, je Viva Maria! (1965). (Bilkiz)
- Keď bol tento film prvýkrát uvedený, vyvolal značný rozruch kvôli jeho nedostatku morálneho úsudku o cudzoložstve. V dôsledku toho bol film klasifikovaný ako zakázaný pre osoby mladšie ako 18 rokov. (Bilkiz)
Reklama