Proroctví z temnot

Z nedostatku nového materiálu se hrabu ve filmových análech a hle, tohle jsem viděl už kdysi hodně hodně dávno. To byly časy, když áčkoví herci hráli v pokleských oddechových béčkách... No umíte si dneska v něčem podobným představit třeba Pitta nebo DiCapria? Ale buddhista a kámoš dalajlámy Gere se za spotřební oddechovky nikdy nestyděl a po rolích různých erotomanů si střihl roli i v mysteriózním horrůrku, který je z dnešního pohledu šablonovitý a předvídatelný, ale tenkrát to byl určitě kinohit s překvapujícím a fascinujícím finále. Mě osobně nejvíc štvala smrtící stopáž, zvlášť když se ca polovinu času žvaní o pí... žvaní zbytečně. Ale hodnotím tak, jak bych hodnotil poprvé před dávnými roky, závěrečná čtvrthodinka na mostě je nadčasová. (22.01.2021)

Doslova hypnotizující, mráz po zádech dělající hororový thriller. Miluju záhady. Motýlí Muž patří k těm, o které se zajímám nejvíce (další UFO, Bermudský trojúhelník, kruhy a znamení v obilí...). O tomto filmu by se dala psát ještě spousta věcí. Težko ale vystihnout to, co jsem právě viděl. Co se týče doporučení, doporučuji pouze těm, jenž "věří" nebo těm, kteří se chtějí vyvarovat účasti velké katastrofy. 88%.... EDIT: Po druhém shlédnutí jsem nevěřil. Ještě větší psycho, než poprvé. Pečlivé sledování každé střechy, stromu a ostatních vyvýšených míst se po tomhle filmu stalo téměř povinností. Nevím, jestli se nato mám koukat potřetí, aby se nedostavila ještě větší paranoia. Něco takového ve mě žádný film ještě snad nikdy nevyvolal. 95% (01.09.2011)

V prvé řadě je Geer opravdu velmi nesympatický herec. Příběh měl být podle skutečné události, ale kolik z té události se skutečně promýtlo do filmu? Radši o tom nechci moc spekulovat. Děj byl hrozně zkratkovitej, jednou vidíme jak Geer potká policistku a pomalu další scéna je, jak jsou spolu v bytě a baví se spolu o nejzásadnějších věcech svýho života... dost divný a hlavně do očí bijící a nepřesvědčivý, to mi vadí. Navíc nemám rád laciné vtípky s kamerou ve stylu zaostřím na něco, rozostřím to, opět zaostřím a vidím jiný předmět. Kdyby to bylo jednou dvakrát, ale ono ne, museli to nacpat do každýho třetího záběru. HUDBA: tomandandy - ještě v první čtvrtině jsem ji hodlal považovat za jeden z největších kladů filmu, byla totiž výrazná, zajímavá a lehce rušivá, to se mi líbí. Pak ale hudební doprovod sklouzl do klišoidních "jeden prst na klávesnici každých 30 sekund" blbostí, na který už jsem trošku alrgickej. (01.06.2008)

2 / 10 Proroctvo z temnôt sa mi dostalo ruky so spolužiačkiným uistením, že ide o perfektný film, pri ktorom sa budem báť od začiatku do konca. Mala pravdu - od začiatku do konca som sa triasol ako osika pri predstave, akú ďalšiu kravinu na mňa tvorcovia vytiahnu. Nesklamali a moje hodnotenie filmu s pribúdajúcimi minútami klesalo a klesalo... Zo solídnych troch * niekde v prvej tretine filmu som sakramensky rýchlo prešiel na dve a nakoniec skončil na smutnej jednej *. Moje rozhodnutie len potvrdil trápny koniec a rádoby strašidelný oznam, že 'Príčina nešťastia nebola nikdy odhalená...'. S odstupom času som si uvedomoval stále viac a viac nelogickostí v deji a jediné, čo ma nakoniec primelo zľutovať sa a nehodiť Proroctvo z temnôt rovno medzi odpad, boli herecké výkony Richarda Gera, sympaťáka Willa Pattona, charizmatickej Laury Linney. A snáď ešte záverečná skladba hrajúca počas titulkov, no to som už skutočne vyškriabal aj tie posledné zbytky z taniera, všetko ostatné je len kopa destilovaného hnoja, na vrchu ktorej tróni scenár Richarda Hatema. Nevadí mi, ak vo filme nie je všetko dopodrobna vysvetlené a mnohé závery sú ponechané na diváka a jeho fantáziu, práve naopak, ale čo je veľa, to je veľa!!! Na plátne si Proroctvo z temnôt očividne žije vlastným životom a my sme tak svedkami jednej hovädiny za druhou - od pofidérnej smrti hrdinovej manželky, cez jeho 'záhadnú' 400km cestu rovno do malého mestečka Point Pleasant, epicentra novovzniknutej paranoje točiacej sa okolo nevysvetliteľných zjavení, až po trápny koniec, ktorý nielenže film nezachráni, ale ho aj potopí v kaluži podpriemernosti. Inak povedané, kto čakal originálne a mrazivé rozuzlenie, bude neodvratne sklamaný a neospravedlní to ani fakt, že scenár vychádza zo skutočných udalostí. A prečo je tomu tak? Jednoduchá otázka, ešte jednoduchšia odpoveď - horory točiace sa okolo existencie nadprirodzených síl sa nezaobídu bez menšej nadsázky a dobrý scenárista musí vedieť ako tento poznatok využiť vo svoj prospech. Richard Hatem tento poznatok nevyužíva, ale priam zneužíva a láduje to do nás plnými dúškami od začiatku až do konca, presne tak, ako sa mu to práve hodí, bez akejkoľvek logickej vnútornej štruktúry. Trocha napätia? Žiaden problém! Stačí nám hovoriace umývadlo! Prepojiť udalosti v Point Pleasant s hrdinovým doterajším životom? Maličkosť! Jednoducho ho tam prenesieme, 400km hore-dole, šak to má byť tajomné, no né? No ako ho prinútiť, aby tam aj zostal? Nenechajte sa vysmiať! Postačí, ak najprv zomordujeme jeho ženu v autohavárií, necháme ju, nech si pred smrťou nakreslí zopár strašidelných obrázkov a potom mu tam nejaký na chlp rovnaký podhodíme... A je po probléme! Ako som už povedal, čo je veľa, to je veľa - jedna vec je natočiť film, ktorý je plný nevysvetliteľných javov a vec druhá je neschopnosť scenáristu akýkoľvek jav vysvetliť. A lakonické odôvodnenie, že 'oni' sú z iného sveta, z kravinca film nespraví... (27.04.2005)

Nemám rád takové ty duchařiny a la VĚŘTE NEVĚŘTE, kdy někdo přijde někam, kde nikdy nebyl a všichni ho tam znají nebo když mu zatelefonuje někdo, kdo je tou dobou už pár hodin nebo let mrtvý. A už vůbec nemám rád romantické duchařiny jako Spielbergovo NAVŽDY. DUCH je vzácná výjimka, která potvrzuje pravidlo, že je to (sub)žánr na hovno. A taky nemám rád Richarda Gere. Je toho hodně co nemám rád a v tomhle filmu je to všechno. Ale kupodivu to není špatné. Ano, několikrát jsem vyprsknul smíchy a jindy znechuceně hluboce vzdechl, ale poznenáhlu obojího začalo ubývat a film mě vtáhl, díky atmosféře, hudbě, množícím se zhusta mrazivým scénám, příjemnému obsazení i výkonům a finále, které jako by vypadlo z áčkového katastrofického filmu. Mé nepříliš vysoké hodnocení (70%) je výsledkem dilematu s mými částečně oprávněnými předsudky vůči tomuto filmu, zmíněnými v úvodu. Příjemné překvapení. (21.01.2006)