Corpus Christi

Jan Komasa je rozhodně šikula a jeho Hater považuji za novodobou špičku Polské kinematografie. Corpus Christi mi na disku ležel asi rok a kvůli tématu se mi do něj vůbec nechtělo a ve výsledku je to docela strávitelné, ale rozhodně nic, z čeho bych padal na kolena. Bartosz Bielenia hraje skvěle a scény z pasťáku mě bavily, scény z kostela už naopak méně. Docela to zachraňuje intenzivní finále a postava Bonuse je opravdu zrůdná, ale byl bych raději, kdyby hlavní hrdina v průběhu filmu více řádil- tedy ženy, drogy, alkohol- tohle je zde nastíněno jen v menší míře a jen za příběh utrácet hvězdami nehodlám. Příběh 4/5, Akce 2/5, Humor 0/5, Násilí 2/5, Zábavnost 3/5 Hudba 3/5, Vizuál 3/5, Atmosféra 3/5, Napětí 2/5, Emoce 3/5. 6/10. (26.08.2021)

Námet filmu znie tak, že si človek nevie presne predstaviť, o čom celý film bude. A presne tak sa aj stalo, všetko je vám odkrývané behom deja pomerne prekvapivým spôsobom a tým pádom sa aj hlavná myšlienka dostáva na svetlo sveta postupne. Nie je to kritika kresťanstva, cirkvi či náboženstva vo všeobecnosti, je to intímnejší pohľad do duší ľudí, ktorí si prešli traumatizujúcou udalosťou (aj "návštevník", aj miestni) a lepšie je pre nich si niečo nahovárať ako čeliť skutočnej, veľmi nepríjemnej pravde. Kto by čakal nejaké veľké precitnutia a priznanie si vlastného omylu, nech sa poobzerá po niečom mainstreamovejšom. Miernu výtku mám voči istej snahe Corpus Christi pôsobiť vizuálne ako "klasický" festivalový film na úkor auterizmu. Ale možno sa mýlim. Istú spojitosť (kolektívna trauma, malomesto, temnejšia atmosféra) vidím s Egoyanovými Svetlými zajtrajškami. (22.02.2021)

Zdůraznění reálné přítomnosti Ježíše Krista jako Boha, lidově řečeno Boží čelo. A pak je tu ještě víra, odpuštění a vykoupení. Mladej Rutger Hauer křížený Akselem Henniem umí tyhle věci dopřát i bez mandátu, protože kutna dělá mnicha a krunýř rytíře.. Polská variace na Pale Ridera. Bez střílení a nečekaně neortodoxní.. (15.12.2021)

Polská kinematografie umí (narozdíl od té naší) neustále překvapovat, čehož důkazem je i Corpus Christi, příběh sice do značné míry vykonstruovaný, ale přesto silný! Velkým plusem snímku je jeho silně civilní vyznění a herecké výkony, především ten Bartosze Bielenia, známého už z Kléru, jemuž part delikventa/kněze doslova padl jak ulitý. Na mimořádný fenomén snímku Klér sice Corpus Christi nedosahuje, ale přesto jde o výjimečně zdařilé podobenství s mravním přesahem, působící účinněji než většina kázání skutečných církevních hodnostářů... Mimochodem malá komparace - film s podobnou zápletkou natočil v roce 1969 Ewald Schorm na motivy knihy Josefa Škvoreckého (jde o Farářův konec) a oba dva filmy dobře ilustrují rozdílnost povah našich dvou národů - zatímco Poláci záměnu falešného kněze pojali jako drama pěkně na vážno, bojovně, my totožné téma natočili jako bláznivou komedii... (10.10.2020)

Snímek se drží poměrně zavedeného dějového schématu o nováčkovi v uzavřené a rozervané komunitě, který ji svým přičiněním mimoděk stmelí, ale své minulosti přesto neunikne – a i jeho forma je po většinu stopáže poměrně obvyklá. Co už tak obvyklé není, je neskutečně výrazný a až démonický Bartosz Bielenia, který podává v hlavní roli mimořádný výkon a táhne celý film na svých bedrech, a perspektiva jeho postavy, nahlížející na svět skrz Boha a poznávající přitom sebe sama. Film kromě toho zaujme i komplexně zpracovaným tématem náboženské víry a statickou kamerou, která však v závěru v klíčovém momentu překvapí náhlou, leč opodstatněnou pohyblivostí. Pozoruhodné drama vyniká i propracovaným scénářem a slouží jako další důkaz pro to, že i komorní film s nízkým rozpočtem a několika málo lokacemi lze natočit tak, aby se divákovi dostalo silného a výjimečně působivého zážitku. (30.09.2020)