Bonnie and Clyde
Bonnie a Clyde
Bonnie and Clyde
Režie:
Arthur PennKamera:
Burnett GuffeyHudba:
Charles StrouseHrají:
Warren Beatty, Faye Dunaway, Michael J. Pollard, Gene Hackman, Estelle Parsons, Denver Pyle, Dub Taylor, Evans Evans, Gene Wilder, Owen Bush, Patrick Cranshaw (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Americký film režiséra Arthura Penna Bonnie a Clyde patří dnes již do zlatého fondu světové kinematografie. Příběh dvou sympatických lupičů se odehrává v Americe třicátých let a je založen na skutečných událostech a skutečných postavách. Bonnie Parkerová se narodila v Roweně v Texasu roku 1910. Roku 1931 pracovala v kavárně. Pak se dala na dráhu zločinu. Clyde Barrow pocházel z rodiny nájemce půdy. V mládí vyloupil benzínovou pumpu. Byl odsouzen na dva roky, ale roku 1931 byl propuštěn za dobré chování. V tomto okamžiku začíná vlastní filmový příběh zločinecké dvojice, který je pojat spíše baladicky a s jistým nadhledem, aby pak nakonec gradoval v závěrečné orgii krutosti, v dnešním kontextu kinematografie ovšem množstvím krve dávno překonané. Film v době svého vzniku vzbudil velký ohlas a sklidil pochopitelně také mnoho cen. Jmenujme např. Oscara za vedlejší roli Estelle Parsonsové a kameru Burnetta Guffeyho, film měl ovšem ještě dalších osm oscarových nominací! V hlavních rolích pochopitelně zaujali Warren Beatty a Faye Dunawayová. Ta si vedle oscarové nominace odnesla za film i Cenu Britské akademie. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (326)
Bonnie a Clyde je dalším snímkem, slavnou klasikou, jehož hodnocení po 40ceti letech už je trochu problematické. Někdo řekne, že takové filmy nestárnou, ale to je pravda jen do jisté míry. Herecky se těžko něco vytkne, herci plní, co mají (a Faye Dunaway je prostě neskutečně zajímavá žena...). Arthur Penn však celkově neobyčejnou jízdu točí obyčejně a zbytečně "rozkouskovaně". Film má své nedostatky nejen v tempu, ale i celkové zajímavosti pro diváka, kdy se některé momenty stávají "zbytečnými". Doba hospodářské krize však potěší všechny milovníky tohoto chmurného období americké historie (stejně jako mě). Svým způsobem je ale Bonnie a Clyde pokusem v mnohém ojedinělým. Ať romantickou linií, vyhýbáním se sexu, odstupem diváka i režiséra od ústřední dvojice... Je to škoda, ale s čistým srdcem více jak 3* dát prostě nemohu... Nebýt konce a Faye Dunaway, šlo by jednoduše zapomenutelný snímek. ()
Nemám tvůrcům za zlé, že ze známé dvojice vrahů udělali sympatické zbojníky, problém vidím jinde. Z takhle nosného příběhu šlo vyrazit daleko víc. Film se až moc zabývá věcmi IMHO nepodstatnými (bratři chlastají a hrají dámu, Blanche má příliš mnoho prostoru) na úkor těch podstatných (pádnější důvod proč vlastně loupili, kde přišli k tolika zbraním, jak se šerif Hamer zachránil). Warren Beaty je sice typově přesný, herecky je však nevýrazný a z daleka nestačí takřka dokonalé Faye Dunaway (zasloužila by si Oscara). Gene Hackman byl rovněž vynikající, bylo mu však dáno málo prostoru na úkor jeho otravné a nesympatické ženušky Blanche v podání přehrávající Estelle Parsons (za co Oscara, proboha!?). Jinak kamera je velice pěkná (Bonnie v černých šatech, utíkající v poli s obilím, které má barvu jejích vlasů), krví se taky nešetří a děj je příjemně svižný. Arthur Penn už dlouho útočí na mou režisérskou TOPku, avšak tentokrát mě bohužel zklamal. Líbilo se mi to, avšak několik výrazných much (masařek) jej v mých očích dostává na 65%. ()
Jeden z najlepsich gangsterskych filmov. Skoda, ze som nemal moznost tento film vidiet o par rokov skor, urcite by som si ho vychutnaval, avsak aj po tolkych rokoch je film natoceny bravurne a reziser Arthur Penn vobec nesetril krvou pri brutalnych scenach. Najviac mi vo filme liezla na nervy hystericka manzelka Genea Hackmana Blanche, ktora mala obrovsku vydrz vrieskania pri strelbach a z piatich nominovanych hercov za tento film si Oscara domov odniesla prave tato herecka Estelle Parsons. Zrejme sa akademikom jej hystericky prejav pacil :-) Ostatni styria herci Warren Beatty a Faye Dunaway za hlavne ulohy a Gene Hackman a Michael J. Pollard za vedlajsie ulohy toto stastie nemali. V konkurencii mali väcsie stastie Rod Steiger za hlavnu ulohu v krimidrame V ZARU NOCI (1967), George Kennydy za vedlajsiu ulohu v drame FRAJER LUKE (1967) a herecka v hlavnej ulohe Katharine Hepburn za romanticky film HADEJ, KDO PRIJDE NA VECERI (1967). Ani reziser Arthur Penn, ktory bol nominovany za najlepsieho rezisera nemal stastie, Oscara si vtedy prevzal iny reziser Mike Nichols za film s Dustinom Hoffmanom ABSOLVENT (1967). Bonnie a Clyde mal dohromady az 8 nominacii na Oscara, medzi nimi aj najhlavnejsia kategoria najlepsi film. V pripade vitazstva by si Oscara zobral domov i producent filmu Warren Beatty, ktory si zahral hlavnu ulohu, avsak najlepsim filmom roka 1967 sa stala krimidrama V ZARU NOCI, ktoreho producentom bol Walter Mirisch... 12.12.2009 _____ Warren Beatty - (Clyde Barrow) +++ Faye Dunaway - (Bonnie Parker) +++ Gene Hackman - (Buck Barrow) +++ Estelle Parsons - (Blanche) +++ Gene Wilder - (Eugene Grizzard) +++ Michael J. Pollard - (C.W. Moss) +++ Denver Pyle - (Frank Hamer) +++ Dub Taylor - (Ivan Moss) +++ Produkcia: Warren Beatty +++ Hudba: Charles Strouse +++ ()
Už je to dlouho, co jsem se donutila k projekci této povinnosti a ještě dýl, když jsme se na toto téma pohádali na Karlovce, jak moc přeceňované to je. Ale nadinterpretaci se přece meze nekladou. Proč by se to celé nemohlo odehrávat jen v představách Bonnie, když jsou ty klíčové scény setkání s Clydem tak subjektivizované? Aha. ()
Galerie (123)
Zajímavosti (50)
- Rozštřílené auto bylo po incidentu možné za 25 centů zhlédnout na vlastní oči. (M.B)
- Filmovanie smrti zabralo 5 dní a každý záber sa realizoval najmenej štyrmi kamerami, ktoré bežali v rôznych rýchlostiach. Obaja hrdinovia mali na sebe zhruba stovku kapslí s umelou krvou, ktoré boli odpálené po drôte. (marlon)
- Násilí je v průběhu celého filmu zdůrazňováno zesíleným zvukem výstřelů. Promítači neoboznámení s tvůrčím záměrem se zvuk v těchto pasážích snažili ztlumit, neboť se domnívali, že jde o závadu obrdržené kopie. [Zdroj: časopis Film a Doba 3/2017] (Hnacik)
Související novinky
Zemřel scenárista Robert Towne
Přichází smutné zprávy z Kalifornie. Ve věku devětaosmdesáti let odešla legenda mezi hollywoodskými tvůrci a držitel Oscara i Zlatého glóbu za legendární snímek Čínská čtvrť, scenárista Robert Towne.… (více)
Zemřel Gene Wilder
Alzheimerova choroba nám v neděli sebrala třiaosmdesátiletého herce Genea Wildera. Pokud jste viděli Producenty, Ohnivá sedla nebo Mladého Frankensteina, dobře víte, o koho jde. Tohle je ale jen… (více)
Bonnie a Clyde tentokrát natvrdo
Je zvláštní říct to o filmu, který byl ve své době kritizován za amorálnost a drsnost (zejména krvavé finále diváky v roce 1967 doslova šokovalo), ale je to tak – Bonnie a Clyde Arthura Penna nabízí… (více)
Smutný týden v Hollywoodu
V uplynulých dnech se Smrtka postarala o značnou část smutného sestřihu, který každoročně vídáme na Cenách Akademie. Především odešel legendární Tony Curtis, kterého všichni (kdo ne, ať si doplní… (více)
Úhrnem dodržují filmové příběhy pět zásad: směřování k cíli (každý charakter, ať už protagonista nebo antagonista, něco chce, čímž neustále promazává soukolí vyprávění), dvě linie (práce a láska), diskrétní nespojité členění na části (klasické-aristotelovské, či four-part, three-act, nebo z budhismu a jiných východních nauk pocházející členění na prohlédnutí smyslové iluze, pochopení příčiny všeho utrpení a překonání protikladů), kauzalita (ať už se jí míní globální zákonitosti ilustrované Čechovovou pistolí ze Strýčka Váni, nebo lokální narativní kauzalita a prostorová kontinuita) a deadliney (časový press na zvládnutí určitého úkonu, tzv. tikající hodinky). Vtip filmu Bonnie a Clyde spočívá pochopitelně v tom, že všechny zmíněné principy coby příkladný zástupce revizionistického Nového Hollywoodu převrací, čehož dokladem jsou absentující interiéry i velké orchestrální hudební plochy vnucující divákovi atmosféru a s ní i trivializované významy, a naopak přitakávání exteriérům a náročnější introspekci a jemnému šrafování, které nezůstává u vnějšího projevu postav. Bez nadsázky jediný ironický deadline klade film na Clydea: přivodit orgazmus Bonnie dříve, než oba desperáty dostihne epilog, přičemž ten je sestříhaný v nejlepším ejzenštejnovském duchu montáže atrakcionů. Ani o heterosexuální lásce nemůže být řeči, jediné vzplanutí zaznamenáme při setkání Clydea se svým bratrem Gene Hackmanem. Chtělo by se poznamenat, že se tu skutečným příběhem ze 30. let manifestují non-konformní hodnoty let šedesátých, tudíž že o ústřední dvojici tu jde úplně nejméně, pokud tedy nezaměňujeme prostředek a účel. Film jde ovšem v uvědomělosti tak daleko, že překračuje sama sebe a non-konformismus, potažmo komunismus, ukazuje jako hodnotou nereálnou a v konečném důsledku nemožnou a tragickou, jakkoliv by s tím extrémní levice, která nikdy nedokázala přijít se alternativním životaschopným obchodním modelem, a ji nevědomky zmanipulovaní „užiteční idioti“ nesouhlasili, protože čin podle nich mění sám horizont našeho chápání, a je proto apriori neproveditelné přesně určit, jak bude svět po vykonaném činu vypadat. Neměli bychom proto natolik artikulovat, co artikulovat nelze. Film jim nicméně oponuje a zobrazuje destrukci věrohodnosti, nikoliv ve smyslu naivního pojetí věrohodnosti jako souladu se skutečností, nýbrž jako souladu s tím, co lidé za skutečnost pokládají, odkazujíce tak k protikladu vyprávěného, verbalizovaného života (obvykle falešného, ale společností nějakým způsobem přijatého a sankcionovaného) a života žitého (zpravidla jde o pravý opak verbalizace). A vskutku: Oba od-verbalizovaní hrdinové jsou mnohem více tragické než romantické figury. Jejich život se postupně smrskává na neustálé přemisťování, vynucené strachem z odhalení. Když koncem šedesátých let veřejně promluvil jeden z přeživších členů skupiny, popsal tehdejší atmosféru slovy „bylo to peklo.“ I Faye Dunaway zvažuje na konci návrat před dobu, než byla poskvrněná zločinem a Clydem. Konečně chápe, proč považovali konzervativní myslitelé lidskou přirozenost za strnulou a nezměnitelnou. Tím se mělo dokázat, že jejich etické systémy a sociální instituce jsou nitěné a nezměnitelné vzhledem k tomu, že jsou vybudováni na přirozenosti člověka. Tak je také pochopitelné, že pokrokoví myslitelé uvítali výsledky výzkumu antropologie a psychologie, o kterých se zdálo, že mohou na rozdíl od toho dokázat nekonečnou proměnlivost lidské přirozenosti. Proměnlivost měla znamenat, že nenáviděné normy a instituce by mohly být právě tak proměnlivé. Avšak zastánci této teorie dospěli k právě tak neudržitelnému stanovisku. Kdyby byl totiž člověk schopen neomezeně se proměňovat, tak by mohl být opravdu navždy proměněn normami a institucemi, které jsou zaměřeny proti jeho blahu, aniž by existovala možnost mobilizovat vlastní síly lidské přirozenosti tak, aby se dosáhlo změny. V takovém případě by byl člověk jen loutkou společenských dohod a nikoliv aktivní bytostí, která svým vnitřním založením ostře reaguje na mocný tlak sociálních a kulturních poměrů. () (méně) (více)