Štvanice

Překvapivě temný a zajímavý drama z texaskýho městečka se slušně all-star hereckou sestavou, který v sobě nese Kennedyho smrt, předzvěst Vietnamu i odkaz Peyton Place (x). Film je plný ožralých, nenávistných, zamindrákovaných a ustrašených postaviček, atmosféra zlověstná, v závěru pak skvěle vybublá. Brandův kladný šerif jedna z jeho skvělých rolí. Vzhledem ke všemu a všem bych bral ještě o hodinu delší prostor. (12.08.2019)

Začátek s uprchlejma vězněma vypadá docela slibně, ale pak se tam strašně dlouho jenom kecá o tom, kdo s kym a proti komu, vysvětlujou se různý složitý vztahy a to mě nějak nebavilo. Měl jsem pocit, že se koukám na nějakou telenovelu. Trochu se to rozjede až ke konci. Za zmínku snad stojí akorát hezká Jane Fonda a hereckej výkon Marlona Branda. Robert Redford dostal překvapivě dost málo prostoru a nějak mě v tomto filmu nenadchnul. (03.08.2012)

Štvanice je přesně mezi 4 a 5*, přičemž nakonec hodnotím nižší cifrou, jelikož po výborném začátku slibujícím strhující podívanou se dočkáváme značně strnulého tempa a nachází se zde tak prostor pro nudnější pasáže, které jsou však ke konci vytlačeny parádní dramatickou naháněčkou, kde opět v jisté míře figuruje typicky americký soudce lynč, jemuž těžko může ruka zákona zabránit. Marlon Brando, Robert Redford a Jane Fonda jsou vynikající a činí tento snímek něčím víc, než jen pouhým dramatem. Závěrečné minuty opravdu neměly chybu. 4,5*. (13.03.2011)

Ještě dvanáct let po Přístavu (od téhož producenta) se Marlon Brando zarputile odmítá zříct svých přísných mravních zásad. I za cenu zlámaných žeber a vyražených zubů. Arthur Penn jako jeden z prvních tvůrců nové filmařské generace věděl, kdy a jak ve filmu použít brutální násilí, aby jej neglorifikoval. Násilí ve Štvanici má dvojí funkci: katarzní a obnažující. Po ráně mezi oči dosavadní přetvářka pozbývá na významu. Jasněji své stanovisko stěží dáte najevo. Fiktivní americké městečko zde slouží jako tlakový hrnec, pod jehož víkem jsou k bodu varu přiváděny nejpalčivější problémy tehdejší Ameriky – rasové napětí, konzumerismus, násilí v ulicích, nedůvěra k autoritám. Působivost hvězdně obsazené adaptace divadelní hry tlumí právě vměstnání tolika otázek s vykřičníkem do tak malého prostoru, v tak krátkém časovém úseku (jediná noc). Věrohodnost ustupuje před naléhavým, byť nijak bezduchým moralizováním. S výjimkou přítomného-nepřítomného Redforda není žádná z nepřeberného množství postav vykreslena jednoznačně. Jen význam každé z nich v postupně skládané mozaice není zřejmý. Některé se pouze objeví, názorně demonstrují jeden z chorobných příznaků společenské nálady, a zmizí. Film postrádá pravidelnější rytmus a namísto průběžně stupňovaného napětí graduje poměrně náhle. Je tak mnohem pomalejší, než signalizuje název. Uvedené nedostatky jsou z větší části dílem studia, které začínajícímu režisérovi vzalo práci z pod rukou a sestříhalo film k obrazu svému. Penn nebyl spokojen. Ztráta kontroly ho tolik naštvala, že se svůj příští film rozhodnl stůj co stůj realizovat od začátku do konce dle vlastní představy. Vznikla díky tomu kultovní revizionistická gangsterka Bonnie a Clyde. Alespoň v jeho případě přinesl vztek něco dobrého. 75% Zajímavé komentáře: nascendi, marlon (23.07.2019)

Tak takhle jsem si teda horečku sobotní noci v hippie šedesátkách rozhodně nepředstavovala... Jsou holt místa, kde čas nehraje roli. Dusný film nám na ploše divadelního dramatu načrtne ošklivý obrázek jižanského maloměsta, jeho supí povahy, lidské krutosti a malosti. Brandovi sedne role nepodplatitelného šerifa jako ulitá, Jane Fonda je nádherná jako Jitřenka, mladý James Fox sugestivně rozháraný a Redford, jó Redford, ten je tu přímo z sežrání. (08.10.2022)