Divotvůrkyně

Ja tedy ve filmu snesu leccos, Divotvurkyne je ale natolik depresivni (ani ne tak film samotny, jako zamysleni se nad tim, jaky by byl asi zivot narodit se slepy a hluchy), ze behem sledovani jsem mel jistou uzkost, ktera mi branila v jakemkoliv filmovem prozitku. Urcite se jedna o kvalitni film, i kdyz nechapu, ze to byl Arthur Penn schopen natocit. Uz tento film nikdy nechci videt a nikomu ho nikdy nedoporucim! (30.12.2013)

Uvažuji o nejvyšším hodnocení a hned Vám řeknu proč. Ať přemýšlím, jak chci, nenapadá mě těžší látka na zfilmování než je příběh učitelky, která díky operacím dokáže opět vidět a přijede učit slepou-němou-hluchou-nezvladatelnou dívku z bohaté rodiny, o které si každý myslí, že je ideální případ pro psychiatrickou léčebnu. Naneštěstí pro mě, Arthur Penn věděl jak na to a přizval nejen Anne Bancroft, která tu nechá kus svých nervů, obličeje a zubní protézy, ale také Patty Duke, která dává zapomenout na herecké velikány jako Dustin Hoffman nebo Al Pacino a strká jejich herecké výkony do kapsy u svých šatiček od bahna. Na co oni dřeli roky, ona zvládá ve svých 16nácti letech. Na obou zmíněných herečkách leží všechna tíha snímku, kterou jim režisér posadil na záda, ale ony se s přehledem dokáží vzchopit a unést 106 minut společně aniž by byl divák nespokojen. Krom toho jen málo snímků se může pišnit tak vynikajícím scénářem plným důvtipných dialogů. Pochybuji, že šla Divotvůrkyně natočit nebo zahrát lépe. Přes všechnu tu kvalitu dám jen hodně silné 4* ... Ale jinak je to opravdu silný snímek, který by neměl uniknout žádnému milovníkovi vynikajících hereckých výkonů ani malých-velkých lidských příběhů. (14.08.2009)

Silné drama popisující, jak se zrakově postižená mladá vychovatelka snaží najít cestu k divoké, frustrované a těžce smyslově postižené Helen. Obě hlavní představitelky předvedly skvělý výkon, ale přesto musím vypíchnout Patty Duke ztvárňující malou Helen. Snímek je černobílý, a tak o to více vyniká boj mezi tvrdohlavostí, houževnatostí, obětavostí, tvrdosti a soucitem. (20.10.2013)

Můj bývalý kamarád (dokud jsem mu nepůjčil peníze, které nevrátil) Vlastimil Balvín, zvaný Bahňous, měl dceru v předškolním věku (školního se nedožila), která na tom byla zřejmě ještě hůř něž Helena. Psal jsem dopisy institutům do celého světa, zda by mohly pomoci. Léčitel Jindřich Paseka ze Svratoucha tvrdil, že se nemá čeho zachytit, s čím se spojit, na čem stavět. Heleně něco zůstalo, něco z období před nemocí, pár pojmů a významů, na které se dalo navázat. Jedním z nich byla VODA, prvek ohraničující začátek a konec naší civilizace. Přítomnost další citlivé duše (léčitele) jako katalyzátoru, je zde samozřejmě nezbytná. Pozn.: "Stolovací scéna", ve které padla je dvě slova (good girl), byla fyzicky i psychicky náročná nejen pro herečky, ale zřejmě i diváky. Sám jsem si musel dát čtvrthodinovou pauzu.... Po odvou letech jsem viděl film znovu, tentokrát se mi všechno přehlušil pohled na fyzický "souboj dvou vůlí". (24.04.2018)

Slyš, prozři. Opakuj po mně. Uklidni, vnímej. Potřeby svého těla. Vzpurná Večernice v noční košilce. Budu tvou lucernou pod černou oblohou. Tvými kroky. Za poznáním, pochopením podstatných jmen, zapomenutých světel zhasnutého světa. K přijetí ticha bílé hůlky, abys neztratila smysl ukázat se, "říci" (s) citem. O kapku člověka. (02.06.2023)