Stvořeni pro lásku

Páčil sa mi spôsob akým v tomto filme budovali atmosféru, pomocou takmer všetkých filmárskych prostriedkov. Kamera, strih, úžasná hudba, scenérie ale toto bolo aj všetko čo sa mi páčilo. Atmosféricky dokonalé, pocitovo však u mňa veľmi nejednoznačné a príbehovo slabé. Pocit, ktorý mal tento film vo mne vyvolať ma prešiel len veľmi okrajovo. Príbeh mi preto začal byť postupne ľahostajný, nakoľko bolo veľmi rýchlo jasné ako to vlastne približne skončí...a aj to tak skončilo, žiadne prekvapenie sa nekonalo. Videné v rámci Season challange tour. (15.12.2015)

Paráda. Nějakou dobu mi trvalo, než jsem se do toho filmu dostal, ale když se mi to podařilo, vznášel jsem se na vlně spokojenosti. To, co tento snímek povyšuje na vyjímečný, je nádherná hudba. Něco takového se ve filmu jen tak neslyší. Pokaždé, když Wong nahodil zpomalené záběry a zazněly první tóny té překrásné ústřední melodie, měl jsem pocit, že lepší filmovou hudbu už snad nikdo nikdy nesloží. (25.01.2010)

Každá scéna na mě působila tak úžasně minimalisticky. Myslím tím, že do každé scény dal autor jen tolik, aby člověk pochopil děj. Žádné odbočení, jen přímo dopředu. Dalším co se mně okamžitě vybaví je podmanivá melodie, které provází po celý film. Normálně bych dal asi 3*. Ale ať nežeru, hudba a způsob natočení si vybojovaly 4. (15.02.2011)

Kar-wai Wong jako Mistr obrazu, nevyřčených slov a odvrácených pohledů. Příběh dvou, nesmírně rezervovaných lidí, jejichž protějšky jsou téměř celou dobu nepřítomny (prý na obchodních/pracovních cestách), přičemž později vyjde najevo, že jsou milenci. Hlavní postavy se ve filmu neustále míjejí, distingovaně spolu prohodí několik slov, aby poté pokračovali tam, kam měli původně namířeno. Takto v podstatě probíhá i jejich romance, přičemž oba pravděpodobně vědí, že k milostnému naplnění jejich vztahu nemůže nikdy dojít. (16.06.2011)

Píše se rok 1962 a do jednoho činžáku kdesi v Honkongu se přistěhují ve stejný den paní Chan a pan Chow - oba zadaní. Jenže oběma v jejich manželstvích cosi skřípe a brzy vyjde najevo, že jejich partneři je spolu podvádějí. A tak se Chan a Chow vůlí osudu stanou v průběhu času spiklenci. - Nekonečně dlouhé záběry kamery podbarvené houslovými sonátami, tak vypadají umělecké asijské počiny. Když pak na režisérskou stoličku zasedne Kar-wai Wong, promění toto do jisté míry klišé ve svou osobitou poezii, kde epika ustupuje (zejména obrazové) lyrice. A mně se to líbí. (25.04.2005)