Stvořeni pro lásku

Připadalo mi být méně těžké, než 2046, ke konci však maličko utahané. Režisér se s filmem doslova "vymazlil". Spojení rukou, které je vidět jen ve stínech, informace, které se člově dozvídá náznakem, melancholie dokreslená emocemi a barvami. Míjení dvou lidí. Minulost, kterou člověk vidí, ale nedokáže se jí dotknout. (11.09.2011)

Nadčasová štúdia medziľudských vzťahov a ich zložitosti. Veľmi by som sa vyhýbal označeniu "romantický" pretože film je skôr realistický. Obaja protagonisti tu predviedli jedny z najlepších hereckých výkonov aké som vôbec videl. Tony Leung ako navonok pokojný a sebaistý ale vnútri rozorvaný a nesmelý spisovateľ - amatér hrá snáď aj vlasmi, a Maggie Cheung verím aj vzorky na papučkách a kamienky odkopnuté cestou k obchodíku s rezancami (okrem toho, je neskutočne sexi). Pokiaľ ide o vizuálnu stránku je rovnako striedma ako aj estetická. Toľkokrát spomínaná kamera tu pôsobí neskutočne funkčne a civilne - väčšina záberov je robená cez dvere, okná, zo skrine, cez ploty a podobne, takže divák má pocit väčšej blízkosti k postavám. Takisto perfektné je použitie a výber hudby. Scény, v ktorých postavy prichádzajú na to, že sú podvádzané, míňajú sa na schodoch obchodíka s rezancami a trénujú rozhovory patria do zlatého fondu kinematografie. 10/10 (23.11.2005)

Lyrický film o lásce, která nemůže být uskutečněna, a tak je znázorněna pouze pohledy, letmými dotyky a náhodným se míjením v chodbě, skutečně s minimem fyzického kontaktu. A jak nám film ukazuje, vážně to funguje, přestože je to hodně nezvyklé. Stejně tak zajímavá byla kamera, soustředící se na hlavní dvě postavy a na detaily kolem nich, a přitom v některých případech naopak vynechávala přímý pohled do obličeje člověka, se kterým je veden dialog. Přiznávám, že jsem byla celým filmem hodně překvapena, ale bohužel, faktem také zůstává, že ne všichni lidé jsou na takovou lyriku ve filmu zvyklí, kvůli její nedějovosti. V mém případě jde navíc i o to, že jsem film sledovala pozdě večer, což není zrovna ideální vzhledem k tomu, že vyžaduje poměrně velkou soustředěnost. Tohle sice může být trochu odrazující, ale já osobně jsem nakonec ráda, že jsem In the Mood for Love viděla, protože takových jedinečných filmů není moc. ~(4,2★)~ (21.03.2010)

První sem viděl Wongův film 2046, kterej je v podstatě pokračováním In the mood for love a myslim, že to nebylo úplně dobře, jelikož i když to nenavazuje nějak razantně, tak vývoj postavy Tonyho Leunga tady přímo navazuje nebo lépe řečeno se z něho dá pochopit styl chování Tonyho Leunga v 2046 nebo aspoň mi to tak přišlo a tak nějak sem díky tomuhle filmu líp pochopil i celej film 2046, krom toho je tu víc věcí, který jsou v pokračování dál rozvíjený, jedná se hlavně o myšlenky. Nicméně co se týká samotnýho filmu, tak je opět hodně poeticky natočenej, kamera opět nádherná, muzika nevtíravá, ale dobová a pro atmosféru perfektní a oproti 2046 se nejedná o tolik zmatenej kousek, příběh si plyne svým pomalým tempem a i tak dokáže zaujmout (10.12.2008)

Že já kráva pitomá od Kar-wai Wonga zase čekal děj a přitom vono nic nepřišlo! Co se týče vyobrazení lásky, subtilnost zde nabyla nového rozměru, ten se nazývá "nula dé", protože si jí skoro nevšimnete. Přijde mi, že emoce byly až příliš přiškrceny. Pán a paní Čongovi se míjí na chodbách, nic se neděje, dají si spolu nudle, nic se neděje. Nakonec pan Čong pošeptá své tajemství do díry, přičemž ta díra nepatří paní Čongové... Sorry, neberte mě vášně (já je v romantických filmech totiž potřebuju). 4/10 (16.02.2014)