Výplata

Vize blízké budoucnosti v tomto filmu spočívá v používání dnešní moderní elektroniky (LCD monitory, přenosné DVD přehrávače). Plus nějaké to technické udělátko navíc (holoprojekce atd.). Takže místo plnohodnotné sci-fi je Výplata spíše hi-tech thrillerem. To je první věc, která mě zamrzela. Největším dějovým prohřeškem proti Dickově předloze je ale pointa, která je vyvrcholením povídky. Ve filmu je zbytečně vyplýtvána už ve čtvrtině (!). Důvod je prostý: akční finále. V Dickově povídce prakticky žádná akce není. Film ovšem natočil John Woo, který se bez ní bohužel neobejde. Problém je v tom, že akční scény brzdní zajímavý a napínavý děj filmové předlohy a zbytečně jej přetavují do méně logické podoby. Výplatu měl zkrátka adaptovat raději někdo jiný. Pokud pominu výše zmíněná fakta, i tak je Výpata nejslabším akčním filmem Johna Woo. Kde jsou ty časy Face/Off? (30.05.2004)

Až příliš náhod, štěstí a nelogických situací. Vysvětlení, že někdo nahlédnul do budoucnosti, mně nestačí. Vadí mi, když má někdo viditelně opálené hodinky i po třech letech. Vadí mi, když se požár hasí mlhou. Vadí mi, když je hlavní hrdina nesmrtelný i v situacích, kdy by ho zabilo malé děcko válečkem na nudle. Vadí mi Ben Affleck. A nelíbí se mi Uma Thurman. Na to všechno dopadla Výplata ještě dobře, ne? Rozhodně líp než ta moje egyptská… (Filmfest Hurghada 2012, 58/67) (29.12.2012)

Príbeh je ako inak, viac ako geniálny a od prvého momentu je divák v presvedčení, že Philip K. Dick nesklamal. Záhada 20-tich predmetov je zaujímavá, rovnako ako Dickom načrtnutá budúcnosť, a divák očakáva minimálne rovnako zaujímavé rozuzlenie. Škoda len, že napätie a záhada príbehu končia zhruba po 30-tich minútach, kedy začne byť jasné, čo je pointou. Film zachraňuje hviezdne obsadenie a okrem Afflecka, je radosť sa dívať aj na Aarona Eckharta, ktorý podal asi najlepší herecký výkon. Uma Thurman ako vždy sexi a krásna a tak nemáte núdzu ani o ženskú postavičku. (21.10.2013)

Kombinace John Woo za zenitem, veskrze toporný Ben Affleck a 20 procent pozitivních recenzí v Americe mi naháněla hrůzu. Ale stal se zázrak a zpoza oceánu dorazila svěží filmová radost, která si přes svůj sofistikovaný námět neklade za cíl filosofovat nad lidskými možnostmi předpovídat budoucnost, ale jen pobavit napínavou (polo)akční jízdou. Woo nejdřív pomalinku položí základní otázky, aby pak kolem svého hrdiny vybudoval temnou atmosféru, která zřetelně odkazuje k thrillerům Alfreda Hitchcocka. Ať už přímo ústředním tématem - ztráta identity hrála v Hitchově tvorbě vždy výraznou roli - nebo znepokojivou hudbou á la Bernard Herrmann, kterou doplňují táhlé záběry domů jak vystřižené z Na sever severozápadní linkou (a závěs ze Psycha uprostřed akce - vážně :-). A i když se posléze objeví nějaký ten slabší moment nebo logický karambol, není čas tyhle detaily řešit. Woo totiž znovu válí a bezhlavě táhne přímo na bránu, samozřejmě efektně explozivní a okořeněnou sněhobílou holubicí. John Woo dokázal, že ještě nepatří do šrotu a že je stále plný překvapení - po M:I-2 jsem totiž odpočinkovou lahůdku se spoustou akčních i neakčních vychytávek nečekal ani ve snu. (19.02.2004)

Až na Eckharta mizerně zahraná sci-fi hříčka se samoúčelnou akcí utopenou v příběhové šedi. Opět jsem se utvrdil v názoru, že Woo je přeceňovaný režisér (na půdě Hollywoodu to platí dvojnásob) a to mi nikdo nevymluví ani míříc na mě s párátkem v puse dvěma devítkami. Váhání mezi dvěma a třemi hvězdami mi nakonec ulehčil "vypointovaný" konec s loterijním tiketem a já se, litujíc papoušky žijící x týdnů s prochcanými novinami na dně klece, přikláním k té horší variantě. A pro případ, že by mi taky někdo vymazal paměť, jsem si přichystal do trezoru obálku poslední záchrany s následujícím obsahem: fotka Afflecka, špunty do uší, páska přes oči. Požadovat totiž za jeho "herecký výkon" ve Výplatě výplatu - to je na výplatu dvaceti ranami holí.. (24.10.2011)