Vlak

V žánru válečných odbojových dramat je Vlak docela milníkem. John Frankenheimer vystavěl silný sled pohyblivých obrázků opírajících se o magii černobílého obrazu, esoteriku chlapských tváří a okouzlení zašlými časy parní železnice. Ta kombinace má sílu a vede snímek po hmatníku železničních pražců se skutečnou virtuozitou, snad jen ta přepálená stopáž tenhle koncert páry, mouru a potu tak trochu kazí. Souboj dvou zcela odlišných charakterů přesně zapadá do zažitých kolektivních představ o konci války na západní frontě - místo vyhlazovacích táborů a hromad mrtvých téměř konverzační drama mezi charismatickým odbojářem a zvrhle kultivovaným nacistickým milovníkem umění...příznačně filmové zjednodušení... (27.04.2010)

║Rozpočet $6,7milióna║Tržby USA $6,800,000║Tržby Celosvetovo $12,800,000║ Prvá polovica filmu bola taký ľahší rozbeh, aj som už mal troška obavy že dej sa skoro nikam za celý čas neposunie ale potom ako vlak mal čo najrýchlejšie smerovať za hranice Nemecka dej nabral na obrátkach a ponúkol veľkú dobrodružnú drámu o záchrane umeleckých skvostov Francúzska. Burt Lancaster(na strane Francúzska) a Paul Scofield(na strane Nemecka) tam spravili miestami pekné dusno, nechýba tam samozrejme slušná dávka napätia, akcie a nápaditosti. /80%/ (23.04.2010)

Frankenheimer měl zatraceně velký koule. Zdvojnásobení rozpočtu, žádné triky a klíčová eye candy scéna na jeden jediný pokus. Atraktivní motiv záchrany francouzského národního dědictví není ani zbytečně vystaven do popředí, ani natolik upozaděn, abyste na něj v půlce filmu pod smrští explozí a nadupaných honiček zapomněli. Škoda, že pro dnešního diváka ty odbojářské eskapády se záměnou lokalit a uvědomělá kurátorka se zálibou ve zbytečném, čti pochopitelném, moralizování znamenají spíše přibrzdění dobře namazaného stroje, než emoční uspokojení ze spolupráce a prohlednutí francouzských hrdinů. Ubíhající minuty konce okupace, černý kafe, cigára, kolomaz a uvědomělý pohled Burta Lancastera. Škoda té závěrečné konfrontace hodnot umění x lidský život, u které se tlačí na pilu více, než by bylo zdrávo. (16.02.2009)

Vyborny vojnovy film Train z dielne rezisera Frankenheimera /Seconds 1966, Proroctvi 1979/ o tom, ako zabranit prevezeniu francuzskeho narodneho pokladu do Nemecka, ktoremu ma zabranit hlavne vyborny Burt Lancaster. Ako zaporak tu za nacisticku stranu vystupuje Paul Scofield, obaja hraju vyborne. Prva polka filmu je dost nudna so kopou dialogov, ktore miestami az nudia. K podstatnemu zlepseniu dojde az v druhej polke filmu, ktora je dostatocne akcna, so slusnou atmosferou a kvalitnymi hereckymi vykonmi oboch zucastnenych : Lancaster a Scofield. 89 % (09.02.2013)

Hrozně by se mi to líbilo, kdyby mi bylo patnáct. Ale ani dnešním patnáctiletým se to asi líbit taky moc nebude. Mám stále silnější pocit, že dobrodružství je už odzvoněno, tak jako románové literatuře či historii 2. světové války. Neustálé "dokumenty o Hitlerovi a spol. a Stalinovi a spol." v soudobé televizi jsou už jen pokusy o oživení mrtvol. Raději nějaký případný citát: "Ale také zločinec produkuje - zločiny. Co by si však bez jeho práce počala policie, justice, soudci, porota, kat, o čem by psali spisovatelé a natáčeli filmy režiséři? Zločinec prolamuje jednotvárnost usedlého života, přináší rozruch, napětí, senzaci. Může se moderní společnost bez něho obejít, nepadla by do stagnace a nudy? A není tedy v jejím nejvslastnějším zájmu zločinnost podporovat?" (Karel Kosík: Předpotopní úvahy). A jakou roli v tom hraje pýcha francouzské kultivovanosti: moderní malířství? Kdo by si dnes nechal pro obrazy ceněné miliardou vrtat koleno? A proč by také měl. Obdivujme raději jejich dražby! (14.12.2019)