Přísaha

Prísaha klame úplne všetkým, čo sprevádzalo jej promo kampaň. Označenie triler, Nicholson v hlavnej úlohe, slávny herec na režisérskej stoličke, zápletka. Prísaha je film, ktorý som videl vo filmovom klube na tvrdých stoličkách a presne sem zapadol. Pomalá, atmosferická, psychologicky výborne prepracovaná dráma jedného policajta, ktorému to tak trochu začína preskakovať v hlave. Kriminálny prípad, ktorý sa tu rieši, je iba spúšťačom tejto psychologickej štúdie. Na vyššie hodnotenie ale niečo chýba, napriek tomu, že nemám filmu absolútne čo vyčítať. (28.09.2012)

Komorná a o to drásajúcejšia dráma príliš poctivého muža, ktorý na výprave za splnením sľubu zišiel na cestu, z ktorej niet návratu. Jack Nichoslon dokazuje, že mu to stále dobre šliape, Sean Penn ako režisér potrebuje dobrý scenár a potom už nemá starosť, pri troche šťastia urobí z malých príbehov veľké. To všetko je fajn, lenže je tu ešte Mickey Rourke a jeho mini rolička, v ktorej podal natoľko úžasný výkon, až som sa seriózne zamyslel nad tým, prečo sa neudeľujú herecké ocenenia v zvláštnej kategórii „štek roka“. Dojal sám o sebe, ale silou svojho výstupu tiež výrazne pomohol celému príbehu, najmä, čo do motivácie hlavnej postavy. Také čosi som ešte nevidel! (13.07.2005)

Atmosféra je bezesporu úžasná. Problém mám ale s hlavním tématem oné zarytosti a přesvědčení o vlastní neomylnosti, MOŽNÝ SPOILER na níž je postaven konec a řešení se tak vkládá do rukou Božích. Problém je v tom, že se ztvárnění od původního námětu (knihy) i filmu odklání směrem, který nakonec popře. Kdyby to celé bylo tažené psychologií postavy, budiž, ačkoliv i tak je to v mnoha chvílích lacině americké a prdlajs psychologické. Ale dalo by se. Takto je to však kočkopes. (09.03.2013)

Stalo se za bílého dne z roku 1958 pro mne zůstává i nadále nepřekonané. Jako celek není tohle zpracování knižní předlohy vůbec špatné. Místy je film neuvěřitelně magický, což způsobuje spojení hudby s úžasnými přírodními scenériemi a rybařením, přemýšlením, či plánováním detektiva Blacka. Urputná snaha najít za každou cenu vraha je vynucena matkou poslední oběti - přísahou na křížek vytvořený děvčátkem. Nicholsonovi jdou nejlépe padouši a magorové, zde hraje toho druhého. Jenže jeho detektiv se postupně stává natolik nesympatickým, že mi jeho osud byl postupně ukradený. V závěru se z něj stává skutečně odpudivá bytost. Štěky Mirrenové či Rourka mohl odehrát klidně někdo jiný, jelikož oba dostali tak málo prostoru, aby se spíše jen ukázali na plátně, než něco brilantního předvedli.Po řemeslné stránce nelze nic vytknout - perfektní. Jo a Del Toro byl vskutku děsivý! Mohl by jít od hodiny strašit.... 3,5* (17.08.2020)

Pozoruhodný pokus o spojení thrilleru a psychologického filmu kolísá, stejně jako kolísá režijní jistota Seana Penna. Ten střídá brilantní momenty (úžasná scéna, kdy Jack informuje rodiče zavražděné a divák slyší pouze hysterický chór krůt, které lozí všude kolem) s momenty čistě průměrnými a nezáživnými. S trochou relativizace dalo by se tvrdit, že když film funguje jako psychologická studie (sonda do osobnosti samotářského a podivínského detektiva v důchodu Jacka), nefunguje jako detektivka (hledání tajemného vraha malých dívek) a vice versa. Obě složky naštěstí silně spojuje motiv Jackovy posedlosti, která jednak pramení z roviny detektivní (slib matce zavražděné), jednak vyvěrá z Jackovy problematické osobnosti (neschopnost přiznat si, že starý život je pryč). Detektivovo lavírování mezi starým a novým životem vyústí do trochu neprůhledného balancování na hranici lásky a chladnokrevného využití. V některých momentech má film až neskutečně intenzivní atmosféru, někdy se prostě a jednoduše utápí v subjektivní kameře a natahovaných detailech. Nicholsonův výkon je přesvědčivý, znovu se ukazuje, že je hercem detailu. Potěší Benicio Del Toro v roli retardovaného indiána. Potěší i (pokolikáté už?) soundtrack Hanse Zimmera... Chtělo to trochu více sebekritiky a především větší vyváženost mezi rovinou thrileru a psychologického portrétu. Čtvrtá hvězdička čistě za výtečný závěr, který se vymyká klišé "mládí musí uznat neomylnost staré školy". (16.12.2005)