Nemocnice na kraji města

Ve své době to byl jeden z nejlepších seriálů. Jaroslav Dietl uměl psát dialogy a vyreslit postavy. Silné charaktery, ať už to byl Ladislav Pešek, bručoun Sova, Štrosmajer, tragikomická postavička doktora Cvacha, Janžurka. Mělo to humor a šmrnc. Nezapomenutelnou atmosféru dotvořila hudba Jana Klusáka. Točit pokračování nemělo smysl. Je to jako kdyby někdo natočil Rychlé šípy po dvaceti letech a udělal z nich darebáky. Magdaléna Dietlová vzpomínala, že když potřeboval nějakou repliku do huby, vzal telefon a volal do nemocnice: "Hele, co říkej běžně saniťáci, když dovezou někoho roztřískanýho?" Opověď nebyla: "Doktore, pacient je v kritickém stavu a má vnitřní krvacení." Ale: "Tady ho máš, je na cucky a teče dovnitř". Škoda, že dnes už jen málokdo umí napsat slušné dialogy. (17.04.2014)

Nazdar Sova, tak co to bude dneska? Endoprotéza, nebo endoprotéza? ,,Vážení kolegové, chtěl jsem vám říci - nebylo by dobře, abych vám to neřekl - dnes nás čeká závažná operace". Tak sůva neser a vymáčkni se, co vy ortopedičtí mágové dneska spíchnete! ,,Ale ještě předtím, vážená kolegyně, musím zdůraznit, že jsem se mýlil. Ve vás. Od samého začátku jsem vás častoval despektem a nedůvěrou". Doktorskej nemel a prozraď, za účelem jaké legrandy dneska toho pacoše rozkucháte? ,,Bude nutná endoprotéza, kolegové". A je to tady, a je to tady.......Za Chudíka, který ztvárnil prototyp slušného člověka, Kopeckého, jenž přidal ukázku neodolatelného, avšak slušného hulváta, za Inušku, předobraz kurvičky, ovšem velice slušné - dávám slušné čtyři. (16.05.2012)

Skvěle napsané dialogy a postavy - ty postavy jsou navíc i dobře zahrané (většinou). Nejraději mám Kopeckého a Medřickou, hodně zajímavým vývojem projdou např. Abrhám nebo Janžurová. Srala mě Motlová s tím svým věčně vytřeštěným výrazem ("a co Kája!"), snad největší sviní v seriálu je dcera Štrosmajera - k té cítím přímo fyzický odpor. Jsem zvědavý na pokračování (vyhlížím ho ovšem s mírnými obavami) (25.07.2003)

Nejlepší český seriál z nemocničního prostředí, který má i po 30 letech sledovanost přes milion diváků. Už to o něčem svědčí. Samotný děj, zpracovaní a vůbec takové to pojetí se vůbec nedá srovnávat s těmi dnešními, až na na nějaké ty výjimky, sladkými slátaninami... A to už vůbec nemluvim jak to zde po stránce herecké! Neobyčejná skupina pánů herců se sešla. Z každého slova, skutku či pohledu je cítit určitá přirozenost, přesvědčení a zaujetí. Zato dnes může v seriálu po pár minutách tréninku hrát každý a úspěch v podobě finančí odměny a závratné sledovanosti je zaručen. Inu Jaroslav Dietl je prostě Jaroslav Dietl! Teď už nikdo tak nepíše a ani psát nebude. Každému určitě v paměti uvíznul některý z jeho famozních dialogů - i po těch třiceti letech... (04.04.2008)

Ano je to už legenda ,která dokáže stále udržet diváka u tv. Ale při současném neustálém opakování tohle prostě ztrácí na zajímavosti a spíše nudí aspoň mě. Je z toho příliš znát ta šed těch seriálů z tv provedení 70 let. Některý momenty působí dnes naprosto jinak než by měli velice směšně a trapně ,nudně viz seznamování doktorky Čeňkové s Němcem (ted si nevzpomenu jak se v seriálu jmenoval). (30.12.2007)