Air Force One

Pokaždé,když se chystám vzít Wolfganga Petersena jako režiséra na milost (Dokonalá bouře je super) podívám se na jeho další film a zase bych mu nejradši jednu vlepil.V Air Force One skládá tento v Německu narození tvůrce poklonu americké politice takovým způsobem,že si doteď nejsem jistý,zda to skutečně myslel vážně nebo jde o ten nejsofistikovanější druh parodie,jaký byl kdy natočen.Air Force One není patriotický film,je to přímo zosobnění patriotismu.Ještě jsem neviděl film,který by používal národní hrdost jako hnací motor celého příběhu.Navíc je to samozřejmě kompletně vykradená Smrtonosná past,jen se Supermanem v hlavní roli.A ta Glenn Close? Na chatrné dvě hvězdičky film táhne charisma Harrisona Forda,který i sebedementnější replice dokáže dát věrohodnost a padoušství Garyho Oldmana,který sice tentokrát přehrává jak může,ale stejně mu to divák žere i s navijákem.Jako celek ovšem nehorázná kravina,u které jestli jsem se chvílemi bavil,tak na účet jejích tvůrců. 35 % (13.10.2011)

Jsou filmy, kde je přehnaný americký patriotismus podán tak zábavně, že se nad to dokážu povznést a beru ho jako něco samozřejmého, jako nepostradatelné béčkové žánrové klišé (Rocky, Rambo, Den Nezávislosti….). A pak jsou filmy, kde je mi z toho na blití a nedokážu se tomu ani zasmát. To je případ Air Force One. (10.04.2008)

Jaajjajjj to jsem se zase napálil.. No jéééjéééé... ale nediv se žejo.. obsazení už samo láka.. Herysn Ford mustang a Gary Jangmen v hlavních ulohách.. ale to co přišlo bylo nevídatelný.. NAPROSTÁ NUDA, uzavřená v letadle.. Ford prezidentem nudnej a takovej suchej.. Oldmen tam furt řve jak kdyby měl turetův syndrom.. akce nulová.. zas naky kecy po celej film.. hudba zase taková ta válečnovojenská která je už stodvacetisíckrát ohraná z jíných filmu... prostě tohle bylo nezáživný hovno hoven hovno. Jediný co chvalim je to obsazení Oldmana mám rád totiž. Herysne tys mě zklamal kluku ušatá. (18.01.2018)

Takže raz som videl záverečných 20 minút a nedávno zase prvú hodinu. Nemyslím, že oných pár desiatok minút, ktoré sú medzitým, by bolo natoľko geniálnych, že by zmenili moje hodnotenie. Najväčším kladom je podľa mňa Ford, ale úplne iným spôsobom, ako by si on prial. Je tu za flegmatika, ktorý mi najviac pripomenul Hana Sola. Petersenov zámer dopadu na diváka bol asi iný. Je to náhoda, že americké patriotické filmy točia Nemci? (Petersen, Emmerich) (04.10.2012)

Po dlhej dobe sme šli s chalanmi do Horského parku, tak sa zastavím v potravinách pre prípravky podporujúce pečeňový masochizmus, keď tu objavujem IPU s názvom Beer Force One. Mám pocit, že sa mi objavila v košíku za pomoci mentálneho vplyvu bez fyzického kontaktu. Nuž, keďže som okrem obete marketingu stále aj cinefil, v momente si v duchu sľubujem rewatch. Tak teda k nemu. Aj napriek zastaraným špeciálnym efektom a scenári písanom na americkej vlajke, o niečo lepší film, ako všetky tie nepriznané remaky s Liamom Neesonom. Zaujali ma technické aj taktické vychytávky na spôsob špionážnych filmov. Ale nemôžem si pomôcť, pár hodín po pozretí sa vytratili zo spomienok pozitíva a ostáva pohľad na spokojnú černošskú sekretárku, klesajúcu v padáku medzi obláčikmi spolu s ďalšími oslobodenými rukojemníkmi. A to bola, podotýkam, scéna dlho pred happyendom. Každopádne, R.I.P. Philip Baker Hall, ktorý sa tu objavil v malej úlohe, aby vykladal americkú ústavu v otázke zastupiteľstva prezidenta. (14.06.2022)