Kde je moje tělo?

Niterné, oduševnělé, smutné, životně pravdivé do nejmenšího detailu. Citlivý příběh kluka, který si ve svých vzpomínkách nahraných na kazeťáku, tak strašně přeje ošálit osud. Animák, který vás dojme k slzám pokud jste správně naladěni duševní hloubkou a dostatečnou citlivostí. Jednoznačný vzkaz... važte si všeho, co máte a nepřestávejte bojovat... 85% (03.01.2020)

Pôsobivo spracovaný príbeh z bežného života, ktorý sa vyznačuje svojou originalitou, vynikajúcou hudobnou stránkou a skľučujúcou atmosférou. Na plný počet mi osobne chýbalo viac z príbehu chlapca a menej chodiacej ruky, čím by sa mi zrejme dostalo viacero odpovedí na moje otázky. Rozumiem, že sa tvorcovia snažili nechať veľký priestor na fantáziu diváka, ale v prípade I Lost My Body by som veľmi docenil viac uzavretý koniec. To je však len môj osobitný pohľad na vec a keby som snímku sledoval v inom rozpoložení, možno by mi takáto poloha viac sadla. Ťažko povedať. V každom prípade ide o mimoriadne zaujímavú animovanú drámu, ktorú môžem každému odporučiť. (22.12.2019)

Kde je moje tělo? je vskutku povšimnutíhodný snímek, jenž zaujme diváka netradičním, syrově melancholickým námětem. Ruka hledá svého "pána", zatímco "pán" má životní krizi a zároveň zažívá hluboké city vůči knihovnici. Za zvuků podmanivé hudební stránky se odehrává místy až bizarní sled událostí, které vedou až k (ne)uspokojivému konci. Osobně jsem měl problém se identifikovat s postavou Naoufela, který se kvůli své dětské nerozvážnosti a později dospělácké nepozornosti dostal do prekérní situace (takřka vlastní vinou) - z mé strany jde možná o příkrý soud nad hlavním hrdinou, ale prostě mi to tak přišlo. Nicméně to nic nemění na tom, že jde o solidně natočený kousek, který si zaslouží diváckou pozornost. (05.02.2020)

Kdo by to byl řekl, že tenhle nenápadný nezávislý artový francouzský animák, který se krom festivalů téměř nikde nezjevil, zapíše do zlaté síně slávy evropského animovaného filmu? Není se taky čemu divit, protože Kde je moje tělo? je impozantní odyseou skrze lidské smysly a vjemy, která vás okamžitě uchvátí nejenom svým intuitivním pojetím, intenzivním fázováním napětí, ale i reminiscenčními intermezzy, které slouží jako introspekce do nitra hlavního hrdiny. Celková tvůrčí vize a námět Jérémyho Clapina je geniální explozí kreativity. Fascinující hudební doprovod Dana Levyho vás doslova posílá do jiné dimenze a atakuje vaše nejniternější smysly. Ve výsledku však mohu říct jen toto: poddejte se, zvuk ohulte na absolutní maximum a tenhle animák vás přivede do nepopsatelnýho tranzu, z něhož není návratu. Kolem a kolem jde o neskutečně omamný zážitek, který nemá v pomyslném rámci subžánru haptických thrillerů či transcendentálních filmů sebemenší obdoby, a který ve vás bude doznívat ještě dlouho poté. Nemám slov. Doporučuji všema dvaceti. Za tenhle dechberoucí masterpiece by se jednoduše nestyděl ani legendární filmový kouzelník Hayao Miyazaki........ VERDIKT: milník ve vnímání animovaného žánru, jeden z nejlepších počinů za rok 2019. Pecka nejextrémnějšího kalibru. (06.12.2019)

I když mám ráda francouzské filmy, tak jsem se trochu bála, že mě to bude nudit. Nakonec jsem mile překvapená. Ze začátku filmu jsem si říkala, na co to sakra koukám, je to zrození Addamsovi rodiny? Ale pak mi pomalu docházela ta spojitost a bylo to prostě úžasné. Ať je to jakkoliv divné, tak mě to bavilo, užívala jsem si ten film, je to krásné nastupující romantické drama s vedlejším dějem v podobě osamocené ruky (ano, teď to zní divně, ale dejte tomu šanci). Konec mě trochu vylekal, čekala jsem něco jiného, takže jsem pak yla vlastně potěšená, ale očekávala bych uzavřený konec než otevřený, za to mají tvůrci velké minus. Hudebně je to perfektní, animace by mohla být lepší, misty jsem si myslela, že se mi seká obraz. (07.02.2020)