Krtek

Je možné, že díky mé omezenosti mi v přerostlé a rozbujelé spleti symbolů uniká smysl tohoto díla. Je možné, že všechny ty násilné a nechutné scény nejsou jen samoúčelnou provokací (či projevem autorovy úchylky), ale cestou jak nazřít nejhlubší dřeň lidského jáství. Leč už se připozdívá a nehodlám tratit času mudrováním nad něčím, co mi připadá stejně hluboké jako Saló. (15.05.2011)

Flanďácko hipísácký výkřik zdatného filmaře ( z westernu jen kulisy a klišé,podle mě by to mělo stejné vyznění i kdyby se to točilo na Václaváku,-ale to by asi režírovala Chytilová)(pro mě vyjmečně projednou zvítězil obsah nad formou). Zas jeden film na který jsem čuměl s otevřenou hubou.Měl bych ji co nejdřív zklapnout,aby mi tam nevletěla nějaká ta včela ,nebo splašenej zamyšlenej krtek.-Chtěl jsem dát čtyři,ale kvůli výbornému zvuku (místy geniální podkres,-jako třeba, když se Jodorowsky chystá na souboj,pohybuje se venku ,ale ozvěny jeho kroků zní jak v katedrále)je to za pět.(i když jsem se celý film nemohl zbavit dojmu,že Jodorowsky musel hodně často chodit na pivo s Pasolinim) (24.07.2009)

SPOILERY Jodorowsky film režíroval, napsal k němu scénář, hudbu k němu složil a hlavní roli spasitele Krtka si sám zahrál. Hm. Jodorowsky asi musí být narcis jak sviňa, který nemá daleko od jednoho filmového mistra/Boha jménem Neil Breen, kterého kdo zná, tak si z něj dělá prdel, no tady to je přesně naopak. Krtek je jakýsi gangster, procházející se synem po kruté pouštní krajině, kde všichni jdou proti všem, on koho potká toho střelí (kromě biskupům, kterým předhodí svého syna a jeho ženy, která je taky oblečena celá v černém), ale ti lidi mu vždycky tak stupidně pózují a nikdy se té jeho střelbě ani nebrání, takže je pochopitelné, že vždycky všechny zabije. Pak ale dojde k souboji, kdy jeho oběť spáchá sebevraždu, Krtek "prohraje" a zdeptá ho to natolik, že začne přehodnocovat svůj život, žena od něj odejde a on odchází kamsi do jeskyně, kde je nějaká vesnice a tam ho oslavují jako spasitele, on se pak nechá vyholit dohola, dá se na buddhistické učení, pak tam pobíhá v nějaké druhé vesnici s o dvě hlavy menší ženskou, všude visí ilumináti, pak tam přijede jeho syn, kterého po cestě zahodil, pohádají se, usmíří, Krtek pak propustí lidi z té jeskyně, i když po něm chtěli jenom to, aby tam zboural díru a šlo tam na ně světlo, všichni ti z jeskyně běží do té druhé vesnice, ti z té druhé vesnice všechny ty z jeskyně povraždí, pak přiběhne Krtek, vidí ten masakr a zapálí se, syn a ta prťavá mu pak udělají hrob a jedou pryč. Konec. Do toho je to celé úplně nahodile sestříhané, v každém záběru nějaká bizarnost a jakési poselství se z toho vytratilo. O čem to bylo? O Krtkově očistné cestě, ok, ale celou tu očistnou cestu zabíjí narcismus Jodorowského, který si tu to nejdůležitější prostě musel udělat všechno sám a kdyby to šlo, tak si stoupne i za kameru, možná to i několikrát udělal. Zase mu nemůžu upřít, že to chvílemi nebylo svými bizarnostmi poutavé, ale jenom chvílemi. 2* (16.06.2019)

Ve skrze dosti prázdný film. Ona parafráze na Bibli a celkově křesťanství by mohla být zajímavá, ale není. Režisér předestírá myšlenky spíše jen povrchní, jenž v intelektuálně zdatném divákovi nedokáží a ani nemohou příliš rezonovat. Něco jiného je vizuální stránka filmu, která je zajímavá a některé obrazy jsou opravdu surreálně působivé. Bohužel, ani surrealismus není mým šálkem čaje. Subjektivní hodnocení je proto takové, jaké je. (21.02.2011)

(1001) 2014: Už jsem na to přišla. Jodorowského estetika mi připomíná ilustrace Borise Jirků. Také mne fascinuje, že je to mnohem dojemnější, než si pamatuji. Zvlášť práce s hudbou. A všeobecně mě dojímá, jak jsem za posledních pět let dospěla. (Úryvek z původního komentáře z roku 2009: "Za všechny ty filmařský a divácký věcičky bych dala jasně plnej knedlík, protože jsem zvrhlej pozérskej narcistickej antisociální mizantropní prasák...") Tehdy jsem ještě nepsala spisovně a také spoustu věcí nechápala. Dnes nevidím na Krtkovi zvrhlého nic (respektive to, co je zvrhlé, je zástupce zvrhlosti samotné a tak je to správně) a některým aspektům rozumím víc (nebo jinak), než předtím. Jsem zvědavá, jak ho uvidím 6. prosince 2019. Protože jsem se na film spontánně podívala na den přesně, měla bych z toho totiž dozajista udělat tradici. (06.12.2009)