Vivárium

Lidem asi hrabe z korontény, že si karanténně laděnej film podobnýho ražení zasluhuje tak mrzký hodnocení. Tohle byla ujeťárna, jak se patří. Na chvilku jsem začal k smrti nenávidět děti a ani sekundu jsem se nenudil. Skvělá záležitost, vymykající se mainstreamu přesně tím stylem, kterej já můžu za všech okolností... pátá hvězda jako kompenzace za všechno to chudý hodnocení, co sráží snímek naprosto zbytečně do zdejších modřin zapomnění! (02.04.2020)

Výborná bizarní věc, u které mě několikrát přejel mráz po zádech. Vivárium umí být na jednu stranu černohumorně zábavné, když s nadhledem pozoruje snahu hlavních hrdinů řešit neřešitelnou situaci, do které se ne úplně vlastní vinou dostali, stejně tak ale umí pocuchat nervy, když odhalí, že zdejší bláznivý svět má nad hrdiny kompletní převahu a jakýkoli boj proti (ne)logice jeho fungování se může krutě vymstít. Zkrátka nápaditá hříčka jako stvořená pro chvíle karantény, jednoznačně trestuhodně podhodnocená. (03.05.2020)

Nadějně rozjetý začátek okořeněný bizarním humorem a svižným úvodem do zápletky mě navnadil - jen jsem si říkal, aby to brzy nezabředlo v jedné a té samé poloze. A to se bohužel stalo. Scénář a jeho pointa by vydaly na půlhodinový krátkometrážní film, ale v 97 minutové verzi se vše velmi rychle začne opakovat a ke konci už mírně protivit. Ústřední mystérium je nahozené tak, aby se dalo jednoduchým způsobem cyklicky zakončit, ale nenechává divákům mnoho prostoru k přemýšlení a ani nenabízí silnější dějový moment, díky kterému by stálo za to si Vivarium pamatovat. [Sitges 2019] (09.10.2019)

Vivarium je mysteriozna scifi drama,ktora ma fakt netradicny a skvely namet,to treba uznat,velmi dobry vyber hercov,myslim tym Imogen Poots a Jessa Eisenberga,boli presvedcivi,tempo je sice pomalsie,no v tomto pripade je to plusom a zaver bol zaujimavy,takyto druh filmov,ktore su vynimocne napadom mam moc rad,byt v ich situacii a este s tym malym dilinkom,tak sa zabijem...:-) (31.03.2020)

FILMOVÝ SCI-FI MARATON 2023 – země č. 47: IRSKO: Řekl bych, že to mají dnešní tvůrci těžké, rozhodnou-li se natáčet mysteriózní thriller, v němž skupinka lidí (zde mladá manželská dvojice) uvízne v záhadně uzavřeném prostoru, z nějž není úniku. Námětovou schému, často využívanou již od dob vybraných epizod Twilight Zone, lze sice pořád něčím ozvláštnit, ale málokdy se podaří, aby si takový film v celovečerní stopáži udržel stejný spád až do konce. I posledně mnou viděná mexická Smyčka, nakolik jsem ji dal vyšší hodnocení, mě svým postupným vyústěním částečně zklamala. A tady už nedlouho po druhém zvratu s příchodem dítěte začalo napětí stagnovat a povolovat. Pár dostatečně zneklidňujících horrorových prvků, jako už samotný komplex zelených domků s veselým uvítacím billboardem či závěrečné uložení balíčku do archivu, se najde, záběry na samotné prostředí z různých úhlů pohledu či neustálé vykopávání „svého hrobu“ mají jistou atmosféru a zapůsobila na mě i rocková skladba k závěrečným titulkům. Ke konci snímek překvapí mj. mindfuckovou sekvencí, která mi připadala jako zdařilá variace na nekonečné bludiště, tentokrát vertikálním směrem. Zápletka s donucením k výchově cizího dítěte vypadala slibně, jen jsem úpřimně nerozuměl jednání vychovavatelky, která toto povolání už vykonávala před tím a ač chvíli vypadá, že to s novým dítětem taky umí, každou chvíli k němu zcela nahodile mění svůj vztahod láskyplného hraní a budování bližšího vztahu až po touhu zabít či najednou i zabraňování vznikajícího rodinného vztahu, když mu dává častěji krutě najevo, že není jeho matkou... I z důvodu zmateněji vykresleného vztahu ženy k dítěti mě příběh v této lince nezasáhl a táhlé zpracování má na svědomí, že i ty 3* jsou z mé strany značně slabé. [55%] (07.09.2023)