Sedmá pečeť

Scénář: Ingmar Bergman .. Každý si může zahrá(va)t se smrtí. Partii nad všechny marnou, plnou otázek bez odpovědí.. Tak nějak se k tomu vyjádřil Ingmar Bergman. Spoustou otázek o existenci, smyslu života a skryté tajemnosti Boha. Bez odpovědí, které upřímně ani neexistují, jen církev se přes vytáčky a nepravdy snaží vnášet do věcí jasno a řád.. Zajímavé postavy, hrůzná doba a samotná Smrt v příběhu, vyžadujícím otevřenost myšlení a dávku mlčenlivého pochopení. Tajemně atmosferické, nijak strhující, ale svým způsobem věčné dílo. (05.04.2006)

,,PŘESTO NECHCEŠ ZEMŘÍT?“ … ,,ALE ANO, CHCI.“ … ,,TAK NAČ ČEKÁŠ?“ … ,,CHCI VĚDĚT.“ … ,,CHCEŠ ZÁRUKU?“ … ,,ŘÍKEJ TOMU, JAK CHCEŠ.“… /// Spousta minut nesourodýho děje, kterej ani moc nebaví. Artový přednosti vylejzaj s každou minutou na povrch a blázen (tedy já) je ten, kdož očekává jakousi šachovou partii, vedoucí k orgastický filosofii. Hra tu je, bohužel má ,,svůj čas“. Stejně jako filosofie, nehádám se. Spousta nevyřčenýho… jen mi to (bohužel) nedochází. Mám dojem, že sleduju historickou road movie, jenž má vést k odhalení tajemství smrti, ale to odhalení je pouze pro vyvolený. Několikrát čekám, že na (filmovou) pomoc rytíři Blockovi přijde Armin von Heide, ovšem i bez něj je to na mě moc velký umění, který těm mejm 3* vodpovídá, páč jsem neusnul a ta poslední scéna na mě zapůsobila. Přemejšlím nad tím okamžikem, kdy dokonáno jest, a všichni jsou vidět na temném bouřlivém nebi. Kráčejí rozbřeskem pryč v slavnostním tanci vstříc temné krajině… (A cos čekal vole… Bergman!) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Rád hraju šachy se smrtí (jízda na červenou, podjíždím šraňky, píchám Afričanky…). 2.) Protože BERGMAN! 3.) Thx za titule ,,DJLonely“ a ,,majo0007“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne (29.03.2014)

A On mlčí... Sedmá pečeť je snímkem, který ve vás zanechá spoustu otázek o smyslu bytí. Otázky si můžete klást shodné jako potulný křižácký rytíř Antonius Block, ale "... z temnot se nikdo neozývá". Nic více/méně od ní nečekejte. Tyto otázky však podává v ohromně silných scénách a tak i po vícenásobném shlédnutí stejně budete s napjetím sledovat Blockovu marnou hru o život. Zcela výjimečný snímek, který je po právu klasikou a spolu se Scorseseho Posledním pokušením Krista i nejlepší "otázky kladoucí" dílo. (12.01.2007)

Působivé nadčasové podobenství, které ve svém základu vůbec nezestárlo. Filozofické otázky ohledně života, Boha, Ďábla a života posmrtného pronásledují člověka stále, a jak se zdá, ani rozhovor se Smrtí v něm neudělá příliš jasno. Výtvarná černobílá kamera, nádherné přírodní scenérie, napětí přinese i zdánlivě obyčejná potyčka v hospodě a průvod sebemrskačů, jenž má v sobě cosi mysteriózního. Vskutku strašidelný je pak průjezd lesem, jemuž v dokreslení atmosféry pomáhá hudba i blížící se bouře. Závěrečný Dance Macabre pozorujeme jen v dálce, bez křiku obětí. Důležitější jsou totiž ti, kteří přežili - jsou základem nové generace. (21.09.2020)

Rytíř se vrací z křižáckých výprav umírající krajinou ničenou Božím bičem morových ran a medituje nad existencí druhého života, existencí boha a existencí smyslu života vůbec... zatímco jeho sarkastický panoš cynicky glosuje krutou realitu a svou snahou stát nohama pevně na zemi ukazuje skutečnou sílu a vůli k životu všem, které cestou potkávají. Přidal jsem se na chvíli na jejich pomalé cestě a tiše sledoval hru, kterou s nimi Smutný Žnec hraje... tak jako si hraje s námi všemi. 8/10 (06.12.2007)