Bídníci

Ač současný, přesto téměř dystopický obraz života na jednom z pařížských předměstí, bohužel potvrzující prorocká slova alžírského prezidenta Boumediena z r.1974: "Brzy prorazíme do severní polokoule. Budeme ji dobývat tak, že vaše území zalidníme našimi dětmi. Ovládneme ji dělohami našich žen." V zemi galského kohouta je už rozhodně pozdě se ptát, komu zvoní hrana... (27.05.2022)

CIRCUS ZEFFIRELLI Dřív mě štvala sociální kinematografie s předsudkem. Bídníci předsudeční nejsou. Tvůrci zprávu vyvážili úzkostlivě pečlivě - nikdo v příběhu z Hugova předměstí není úplně cajk. Nezáleží na barvě pleti, sociální a etnické příslušnosti, fandit lze všem a nikomu. Problémy, na něž je poukazováno, jsou četné, nesourodé, většinou systémové, ale řešením nejsou ani paralelní instituce.  A film mě štval i tak :-) Možná prostě už nemám rád sociální kinematografii. Oceňuji realistické vykreslení poměrů a reálií a pozoruhodný výkon Alexise Manentiho. (30.05.2024)

francouzská variace na libovolný hollywoodský film o černoších (aneb policajti jsou svině a my chudí černoši/arabové/kdokoliv nikdy za nic nemůžeme - ačkoliv je tu dost jasné,že to není tak úplně pravda),který je skoro celou dobu sakra nepříjemný a postupem času se mu daří skvěle gradovat.Osobně mě trochu mrzí,že mi tvůrci nedopřáli uspokojující závěr,protože jakkoliv nemám nijak extra vyhraněné názory a celý tenhle kousek je morálně hodně těžko uchopitelný,v tomhle případě jsem si názor udělal a byl jsem na straně policie (jakkoliv i ona tady má minimálně kilo másla na hlavě).Nicméně jestli se tohle děje alespoň z malé části v reálu - a věřím tomu že se to opravdu děje - je jen otázkou času,kdy se situace vyhrotí natolik,že už nebude cesty zpět...80% (26.04.2020)

Když nejde žabožrout k islámu, musí islám k žabožroutovi! Galský imamát je už totálně v zevním genitálu a stává se spolu se Spolkovou republikou Syrskoněmeckou a Skandinávským chalifátem akutní hrozbou pro celou Evropu. A kdo za to může? Zkurvení levičáčtí sluníčkáři s pomatenými vizemi korektního multikulti světa, spočívajícími v asimilaci (čti „dobrovolnému vyživování“) a kulturní integraci (čti „hahahahahaha“) každého prokazatelně a priori nepřizpůsobivého či patologickým náboženstvím vypláchlého parazita s geneticky zažitým kriminálním potenciálem. A to, co se v posledních deseti letech ještě dalo deportovat zpátky do pohádek tisíce a jedné noci či subsaharské Afriky, tu vysemenilo degeneraci středověkou demagogií gumovaných a civilizačně nevychovávaných malých zmrdů, už satanžel Francouzů jako poleno, s nimiž již tak lehce zatočit nepůjde, jakmile rozhořčeným obyvatelů Spojených evropských emirátů konečně dojde trpělivost a pošlou toho impotentního, mocichtivého zkurvence Makrona, potažmo křesťansko - demagogickou zrůdu Andělku Mrdkovou na permanentní stáž do Sýrie. Jsou to teď samo sebou jen ubohé děti, schopné kdykoliv bez vštěpených civilizačních skrupulí téměř nepostižitelně krást, rabovat i vraždit. A ač lze prstem jednoznačně ukázat na viníky, jde samozřejmě jen o „selhávání systému“, tak o tom pojďme žvanit a moudře korektně pokyvovat. Francouzskými ghetty protřelým a odsouzeným kriminálníkem z Mali natočené děsivé memento o tom, co za svinstvo se může volně pohybovat v Šengenu a případně se i rozpínat. Ovšem je to také děsivě nudná čalamáda vypatlaných animálních neasimilovatelných negrožabožroutů na straně jedné a vypatlaných animálních žabožroutských orgánů na straně druhé, úplně o ničem, která se na první pohled alibisticky nepřiklání na žádnou stranu, ovšem na ten druhý je to tendenční sociální lkaní nad fuj fuj státem, který ty přimigrovalé tasemnice nevykrmuje tak, jak by si představovaly, a ještě je „strašlivě šikanuje“, končící velemoudrým poselstvím, že si ty zislamizované negry prostě musíme lépe pěstovat. Poselstvím, jehož zneužití kdyby viděl Viki Ygo, protestně by se umlátil vázaným výtiskem Velikého Jargala. Nabubřelé hovno, dobré akorát tak k angažovanému mlácení prázdné slámy na sluníčkářsky korektních multikulti festivalech. (22.04.2020)

"Není plevele ani špatných lidí. Jsou pouze špatní pěstitelé." - (SPOILER ALERT!) Bídníci mají poněkud pomalejší rozjezd mapující rutinní den v životě několika skupin lidí na pařížském sídlišti. Pracovní rutinu však naruší krádež lvíčete a nehoda, při níž přijde jeden chlapec k úrazu. Kriminalisté se tak dostávají do kolotoče událostí, který vygraduje v nepříjemně syrové finále, u něhož se člověk bojí pomyslet na to, jestli se takové věci skutečně dějí. Vedle autentického ztvárnění sporů mezi gangy a policií stojí rozhodně za zmínku místy až magicky psychedelická hudba, která mi připomínala tvorbu Érica Serry. (31.01.2020)