Brighton Rock
Obsahy(2)
Manipulativní šéf gangu potřebuje zahladit stopy po vraždě novináře, a tak se sblíží s mladou servírkou, která by ho mohla usvědčit. (Netflix)
Recenze (14)
Malé britské překvapení. Podle románu a scénáře Grahama Greenea (=záruka kvality) natočili bratři Boultingové (John režie, Roy produkce) takový malý noirový pokládek. Vizuální stránka geniálně propracovaná a plná svěžích nápadů, při jejichž sledování musí každý noirový fanda prožívat slast. Zobrazení jednotlivých postav, propracovanost jejich charakterů brilantně vyzdvižená obrazovou stránkou - nádhera. A o narativních vychytávkách nemluvě. Postavy slepců velmi potěšily (odkaz na Langa?) a závěrečná scéna totální katarze - nebojím se říct, že ve scénáři si ji Greene přepsal do mnohem, mnohem lepší a úchvatnější podoby než v knize. ()
Gangsteři na plátně sice kují pikle, zabíjejí, bojí se policie a řeší italskou konkurenci, ale příběh tu není to nejdůležitější. Tím je dusivá atmosféra, kterou si vyloženě užívá ďábelský psychopat Pinkey mířící do pekla. Doprovází ho naivní, bezelstná a opravdu krásná Carol Marsh, kterou film proslavil a vy po závěrečné katarzi, a ještě závěrečnější nečekané pointě pochopíte proč. ()
Potešujúce, že technickými vymoženosťami sa dostávame do prvej ligy ku Carolovi Reedovi a Orsonovi Wellesovi štyridsiatych rokov a striedanie montáží, dynamičnosti záberov, expozičných vychytávok a mnohorakosťou uhlov určujeme najnovšie trendy. Všetko je pospájané do krásneho očného zážitku drsnej kriminálky európskej školy, ale dejom je to troška nabúrané. Neviem prečo som si spomenul na Mannov Public Enemies, možno zato môže chemická podobnosť filmovej látky protagonistov, réžie, scenáru. Každopádne stojí za vzhliadnutie a dovolím si tvrdiť, že čo to pochytal aj Godard a spol. Medzi tromi a štyrmi. ()
Áno, je to klasika, technicky skvelá (scéna v zábavnom parku) s dobrým záverečným (ako inak, ironickým) nápadom. Rok ´47 bol celkovo na poli britského noiru veľmi bohatý. Brighton Rock je určite lepší než It Always Rains on Sunday či Odd Man Out, ale o úroveň lepší počin považujem They Made Me a Fugitive. Pre nadšencov odporúčam z roku ´47 aj skryté klenoty ako: Take My Life, Dear Murderer či The Upturned Glass (ktorý so strihovou technikou v jednej pasáži predbehol Hitchov Povraz!). ()
Mě teda nesympatičtí a necharismatičtí gangsteři z britského maloměsta a jejich problémy vůbec nevzaly. Celou dobu jsem se nudil a přemýšlel, co mi na tomhle filmu vlastně vadí nejvíc, jestli divné prostředí, divní herci nebo ten příběh. No ale abych nekecal, tak tam byly tři dobré scény - projížďka jeskynní hrůzy, pád skrz zábradlí a nahrávací budka. SPOILER: Celou dobu jsem se těšíl, až si ta naivní holka poslechne tu desku a ten konec mě tím pádem logicky docela naštval. ()
Reklama