Sanitka

"Promiňte, já vám chtěl jen zachránit život." Sanitku jsem míval radši než Nemocnici, byla akčnější, měla hezčí baby (Hudečková, Adamovská, Andrlová), lepší hudbu a sešli se tu mí oblíbenci jako Hanzlík, Kostka nebo Vinklář jako charizmatický, chápavý šéf s úžasnými melancholicko-patetickými proslovy k zaměstnancům. Naivita a patos mi nevadí, právě naopak a nad politiku jsem povznesen, ale faktem je, že je to hrozná limonáda, že Hanzlíkova správňácká postava nepůsobí nejsympatičtěji a že bych rozhodně nepostrádal linii jeho otravného bratra. Ovšem ten euforický pocit pokaždé, když vyrazí sanitka do ulic a ten poslední traumatizující díl s leteckou katastrofou... (17.01.2010)

Vracím se k hodnocení tohoto seriálu dodatečně, abych mohla srovnat svoje pocity s pokračováním, ke kterému jsem se už vyjádřila. První seriál hned po natočení nebyl žádná bomba. Je to s podivem, ale až po letech se mu dostalo odpovídajícího diváckého docenění. Kdysi mi dosti vadilo hysterické chování Evy Hudečkové, nerozhodnost Jaromíra Hanzlíka vůči Zlatě Adamovské i scény s otcem rodiny Josefem Karlíkem. Těch samotných záchranářských zásahů tam zase tolik nebylo, rodinné zápletky v ději převažovaly. Hlavním kladem je pohled nazpět do let, kdy byli všichni hlavní představitelé tak mladí a krásní. Teď už jsou jenom krásní. Myslím, že dvojka navázala celkem důstojně. (03.12.2013)

Seriál má několik rovin...jednou z nich je samozřejmě průřez historií a vývojem pražské záchranné služby...četl jsem tu kritiky, že bez přiřazení letopočtů je to k ničemu, ale to je nesmysl...ty roky se dají velmi snadno a krásně odvodit (nebo vygooglit)...dochází totiž nejenom k obnově vozového parku, ale také se obměňují rekvizity a taky (a to je velmi důležité) i lékařské metody a praktiky při záchraně životů...například při záchraně utonulého chlapce...používají metodu Silvestr-Brosch, která se někdy od půlky šedesátých let už nepoužívá. Tím vším se dá přibližně určit, kdy se jednotlivé díly odehrávají. Pak je tu samozřejmě rovina vztahová (láska, rodiny, kolegové, přátelství, vztah doktor-pacient apod.) Co se týká herectví, tak to je skvělé u všech zúčastněných..snad až na Hanzlíka, který by si za svou nerozhodnost (především, co se týká žen) zasloužil přes držku. :-D Hodně mě těší, že v každém díle je spousta herců i v malých nebo úplně mrňavých roličkách...zmíním aspoň Marii Vášovou v její poslední roli. No a nejvíc musím vypíchnout Josefa Vinkláře. Zatímco v Nemocnici byl sice sečtělý, ale jinak dobytek, tak tady je nejen sečtělý, vzdělaný, ale taky moudrý a člověk mu to sežere. Tak to zakončím jedním citátem...„Pravda má jednoho důležitého svědka, a tím je čas.“ (17.07.2022)

V české kotlině oblíbený a v podstatě kultovní seriál podle mého názoru nedosahuje kvalit takové "Nemocnice na kraji města", a to hlavně kvůli charakterům postav. Když se nyní ohlédnu za několikatýdenním sledováním televizní reprízy, nevybavuji si příliš mnoho hrdinů, se kterými bych sympatizovala. Vlastně i Hanzlíkův Jandera mě iritoval neustálým přeletováním mezi dvěma ženami (jeho bývalou kolegyni a milenku v podání Evy Hudečkové každopádně řadím mezi nejlepší manipulátorky a mrchy české televizní tvorby). Kdybych ale vyrůstala v osmdesátých letech, určitě bych vyžadovala Bartoškův plakát v pokojíčku :). (27.07.2016)

Sanitka je kupodivu převážně dost depresivní seriál z obvykle podstatně jinak pojímaného prostředí záchranné služby, kde hlavní roli mají mezilidské vztahy a jejich vývoj. Zákroky "rychlé" jsou tu v podstatě jen jakýmsi zpestřením, a vždy vedou k další scéně profesní a/nebo osobní konfrontace. Dejte řeč s někým, kdo tu nevděčnou práci dělá, a dozvíte se, že na slovech pana Vinkláře - který tu podává nejlepší herecký výkon ze všech zúčastněných - se za těch x desetiletí nic nezměnilo. Sanitka jako seriál fungovala tenkrát a funguje i dnes, a ty drobné úlitby režimu jsem ochoten režiséru Adamcovi (narozdíl od zločinů proti divákově inteligenci, které páchá v už nemálo posledních letech) odpustit. 80% (07.09.2013)