Režie:
Ingmar BergmanScénář:
Ingmar BergmanKamera:
Gunnar FischerHudba:
Erik NordgrenHrají:
Victor Sjöström, Bibi Andersson, Ingrid Thulin, Gunnar Björnstrand, Max von Sydow, Per Sjöstrand, Gunnel Lindblom, Maud Hansson, Åke Fridell, Gertrud Fridh (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Co znamená ten zvláštní sen samotářského profesora Borga v úvodu filmu? Tato scéna, k níž Bergmana inspiroval jeho vlastní sen, zatížená temnou symbolikou a surrealistickými záhrobními rekvizitami, jako by jednoznačně znamenala předpověď brzké smrti. Vše tomu nasvědčuje: vylidněné město, zastavený čas ve slepémciferníku hodin bez rafijí i Borgova vlastní živá mrtvola, která se na něj sápe z rakve. Avšak zpráva vyslaná snem je něčím víc: naléhavým vzkazem o neodčiněném dluhu, který musí Borg nejdřív splatit životu, než zemře. Sen tu funguje jako spouštějící signál k zahájení namáhavého sestupu do nitra na cestě k pravdivému sebepoznání a přehodnocení dosavadní existence. Lesní jahody jsou velmi osobním autorským dílem, které muselo vzniknout, aby tvůrce - stejně jako Borg v usmířeném finále filmu - dosáhl psychické úlevy. Bolestný předsmrtný zápas prožíval v roli profesora i jeho představitel - Victor Sjöström. Tento významný švédský režisér a herec, který přijal Bergmanem nabídnutou roli, v ní dožíval i svůj vlastní život. Nepochybně díky osobnímu Sjöströmovu nasazení dostal jeho Borg nezapomenutelný punc ryzí opravdovosti. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (169)
Mistr Bergman se vydal dvakrát na surrealistické moře v roce 1957 a dvakrát objevil Ameriku! Nikdy o tomhle filmu neřeknu, že je dobrý nebo špatný, protože není ani jedno. Je to zrcadlo, které má obrovskou hloubku a tu si musí každý najít sám! Vynikající Ingrid Thulin, opravdu charismatická ženská. ()
Pohled starce do zrcadla, skrze sny i epizody nevšední cesty do Lundu, za čestným doktorátem. Absolutně nepojmenovatelná síla jednotlivých snových výjevů, které utkvější fantastickou vizuální kompozicí i celkovou náladou, která se zadírá hluboko pod kůži. Lehké střídání poloh od humoru, idyly (zejména oblíbené nadýchané rodinné výjevy), až po drásavé existenciální výlevy, které evokují Kafku... Bergman je v Lesních jahodách strhujícím vypravěčem, který do každého záběru dokáže vetknout nenápadné, ale o to sugestivnější drama. Bez jakékoli intelektuálské nesrozumitelnosti vytváří road movie stárnoucího muže, který se tváří tvář smrti, vlastní nedokonalosti a mrzutému osudu stane chápavým a štědrým otcem Isakem. Tohle je Bergman, přátelé, kouzelník filmového obrazu, žonglér zešeřelých nálad a mistr myšlenek. ()
Pocitově pestrobarevná pouť starého profesora – lékaře v doprovodu nádherné černobílé kamery mě dokonale uhranula. Legendární Victor Sjöström bilancuje ve své herecké labutí písni bilancuje excelentním způsobem. Klasickým Bergmanovým tématům smrti, víry, života a mezilidských vztahů se dostalo v Lesních jahodách skutečně neobyčejnému provedení, které mi svým surrealistickým vyprávěním připomínalo spíše pozdního Buñuela. Ačkoliv Bergman bývá často brán jako režisér hodně depresivních filmů, zde se mu povedlo nejeden obraz z onoho putování krajinou i životním příběhem hlavní postavy a jeho příbuzných pojmou naopak i s poetickým či mírně humorným vyzněním, stejně tak přímo magickým způsobem převést na plátno temné sny. V každé jedné scéně naplněný film s hlubokým prožitkem a silně lidským odkazem... touto filmovou poutí se chci časem rozhodně svést i podruhé. [90%] ()
Od Bergmana sa mi tento film pacil o nieco viac, ako SIEDMA PECAT, ktora bola pre zaujimavost natocena v tom istom roku 1957, ale ani toto nebude film, ktory by sa mi v hlave zapisal, ako nezabudnutelny snimok. Urcite bola tema zaujimava, pretoze kazdy z nas, ak sa dozijeme nejakeho vyssieho veku, si budeme rekapitulovat zivot a premyslat nad smrtou, ci naozaj nieco po smrti je, alebo sa to smrtou vsetko skonci, avsak dolezite v tomto filme bolo vracat sa do minulosti a spominat. Pana Bergmana si urcite budem vazit, ale nie ako oblubeneho rezisera, od ktoreho by som tuzil vidiet vsetky jeho filmy. Mozno si este niekedy pozrem od neho mysterioznu dramu FANNY A ALEXANDER (1982)... 07.07.2010 _______ Victor Sjöström - (Dr. Isak Borg) +++ Bibi Andersson - (Sara) +++ Ingrid Thulin - (Marianne Borg) +++ Gunnar Björnstrand - (Dr. Evald) +++ Jullan Kindahl - (Agda) +++ Folke Sundquist - (Anders) +++ Björn Bjelfvenstam - (Viktor) +++ Max von Sydow - (Henrik Akerman) +++ Hudba: Erik Nordgren a Göte Lovén +++ ()
Dvě poznámky: 1, Zatímco v Sedmé pečeti se pochyby vyhrotily až k nevíře v Boha, který neodpovídá na volání, Lesní jahody tuto nevíru dále přesouvají k nevíře v sama sebe, a i když je evidentní snaha o přehodnocování, zdá se, jako by cesta sama jen oddalovala konečnou smrt. Oba filmy tvoří společný diptychon, oba jsou z roku 1957 a oba přecházejí do metajazyka tím, jak se vysmívají samotné otázce „existence Boha“, aniž by se namáhaly na ni vůbec odpovídat. 2, Některý dialogy pocházejí z reality, jiné jsou zbavené pokrytectví a svou otevřeností mají blíže k přání (snacha a profesor v autě)... a stejně tak otevřeně se mluví o Izákovi bez Izáka v jeho vzpomínkách, kterými je přítomen. Film zkrátka bilancuje nad tím, zda si ve stáří člověk už zaslouží slyšet pravdu, nebo je lepší dožít v sebeklamu. Až neúměrně krásné herečky a vůbec celý ansámbl přizvukuje spíše druhému. ()
Galerie (74)
Zajímavosti (17)
- Film je zařazen na seznamu "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Nachází se v kategorii filmů, které jsou významné svou morální hodnotou. (gjjm)
- Victorovi Sjöströmovi bylo v době natáčení 78 let, stejně jako jeho postavě Isaka Borga. (Panfilmex)
- Báseň, kterou Isak Borg (Victor Sjöström) čte na odpočívadle v Gyllene Uttern, jsou první dva verše hymny Johana Olofa Wallina „Var är den Vän, som överallt jeg söker“. (classic)
Reklama