Lesní jahody

Asi najpochopitelnejší Bergmanov film, s jasne definovateľným námetom a posolstvom, ktoré prináša. Navonok veselý, príjemný film, v ktorom je ale množstvo pochmúrnych akcentov, ktoré vyznievajú o to temnejšie. Osamelosť, nefungujúce manželstvá, spomienky na dávno stratenú mladosť. A tentokrát to pekne odsýpa, takže pokial je to Váš prvý Bergmanov film a chcete vidieť ďalšie, pripravte sa na šok . Všimli ste si Sydowa? (bol na benzínke). (09.08.2009)

Někdo se z depresí vypláče, někdo třeba vymaluje a Bergman se vyfilmuje. Rozumím z čeho se asi Lesními jahodami potřeboval dostat, když jejich scénář vznikl při jeho tříměsíčním pobytu v nemocnici, kam se dostal, když si sáhl na samé dno. Tvrdil, ačkoliv mu bylo necelých 40 let, že se cítí strašně starý.Na začátku jsem se zasmála a na konci si při utírání jedné slzy pořádně vydechla. Možná časem až ještě více zestárnu a více budu bilancovat, dám plný počet hvězd , ale v současnosti je mi bližší jiný Bergman.... (27.11.2008)

Formálně další bezchybný Bergman - vnitřní boj stárnoucího člověka, který se pod nečekaným nátlakem nových známých zpětně ohlíží za svým životem, je svým artovým zpracováním (impresionisticky pojaté vzpomínky a sny) filmařsky zajímavý a inspirativní i dnes. Ale obsahově se dnes jedná o téma již natolik ohrané a stále se opakující, že můj požitek z "Jahod" při vší úctě k režisérovi a jeho citu pro krásné herečky nelze ohodnotit čtyřhvězdičkově. Tím ovšem nijak nevyvracím, že pevné místo ve filmových encyklopediích si tohle dílo zřejmě zaslouží. 70% (24.02.2014)

Tenhle starý pan profesor se mi moc líbil, jeho cesta je v daném okamžiku mnohem důležitější než její cíl, sny a rozjímání nad životem, mezilidskými vztahy (ta hospodyně byla báječná), vzpomínky na dětství, mládí, na rodiče jej dovedou přesně tam, kde by měl být.. Velice příjemné filmové pohlazení s výborným Victorem Sjöströmem.. (09.04.2021)

Třicátnická dravost a síla, která už se pomalu přehupuje do čtyřicátnického pochopení, se setkaly s ohromným tvůrčím potenciálem a dokázaly načrtnout poslední soud bilancujícího starce jako by jím samy byly. Film se propadá do stále větší deprese, až se v poslední třetině profesor dostane před soud. Již úvodní scéna s mikroskopem dává tušit, že tohle pro něj nebude procházka růžovým sadem. Pokud je divák ochoten dočkat se poslední třetiny, bude odměněn, ostatní zřejmě odejdou od filmu znechuceni a znuděni. (05.05.2014)