Režie:
Štěpán SkalskýKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Zdeněk PololáníkHrají:
Josef Abrhám, Hana Maciuchová, František Řehák, Věra Galatíková, Libuše Šafránková, Ladislav Lakomý, Jan Kačer, Otakar Brousek st., Ota Sklenčka (více)VOD (2)
Obsahy(1)
V roce 1989 natočil režisér Štěpán Skalský film o posledních letech života Karla Čapka. Ačkoliv je film pojat jako drama rodinné, v němž významné postavení mají lidské vztahy, v jeho celkovém vyznění převažuje rozměr společenský. Lze jej také nazvat Čapek proti zkáze - proti nastupujícímu fašismu, proti ohrožení křehkých demokratických svobod, proti neblahým rysům české národní povahy. Film je jakousi mozaikou událostí a vztahů, které na Karla Čapka působily a které se mu v době jeho nemoci v horečnatých snech a ve vzpomínkách vracejí. Vzpomíná na dávnou lásku, na ženu Olgu, bratra Josefa a sestru Helenu, ale také na přátelství s T. G. Masarykem. Velkou hodnotou filmu je solidní a poctivý přístup autorů k tématu, kdy Čapkova osobnost je vystižena jak ve své velikosti, tak v souvislostech dobových. Přesvědčivé je rovněž herecké ztvárnění - výkony Josefa Abrháma v hlavní roli, Františka Řeháka jako Josefa Čapka, Hany Maciuchové jako Olgy Scheinpflugové a Svatopluka Beneše v roli T. G. Masaryka. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (160)
Film jsem viděla poprvé někdy v roce 1990, kdy měl premiéru v našich kinech. Nejen Čapkem ve strhujícím podání Josefa Abrháma, ale i Olgou Scheinpflugovou Hany Maciuchové jsem doslova žila. Zachycení doby první republiky, ale i dusných dní roku 1938 bylo hodně sugestivní. Vím, že by se snímku dalo vyčítat, že byl až příliš čítankový, že nezobrazil i rozporuplnější stránky Čapkova života (vztah se Scheinpflugovou, ale i se sourozenci). Jak už ale z názvu vypovídá, tenhle film se spíš chtěl zabývat jeho bojem proti zlu, v tomto případě nacismu. ()
Člověk proti zkáze je především one man show Josefa Abrháma. Jeho podání Karla Čapka od uznávaného spisovatele debatujícího s dalšími velikány první republiky na zahrádce až k zničenému a zrazenému člověku je naprosto precizní. Film je jinak především ponuré konverzační drana, které je i v ostatních rolích skvěle obsazeno. Amtmoféra konce první republiky je navozena také přesvědčivě, až na člověka ta ponurost dopadá. Docela mě pobavila rolička Davida Matáska, který si zahrál nanáckovitělého studenta v době kdy se pilně angažoval v Orlíku... ()
V rámci poučného životopisného filmu je to mírný nadprůměr, scénář je solidní, herecké výkony dobré, kamera a výprava rovněž ujdou. Ale je to zkrátka pořád takový ten film jako podle učebnice dějepisu - vyzdvihnuty jsou jen pozitivní stránky Čapka a lidí kolem něho, chybí jakákoliv lidskost, lidský konflikt. Všichni jsou děsní kamarádi. Postavy pronášejí moudra. Zkrátka takový ten odosobněný a nutně učesaný pohled na naše velikány, bez jakéhokoliv náznaku kritického tónu. Zajímalo by mne, jak by to natočil třeba Jirka Strach, který se do kontroverze nebojí jít. Mám rád životopisné filmy, kde jsou velké postavy našich dějin vylíčeny plasticky, jako lidé, i s jejich klady a zápory. Tohle je zkrátka akademické a navoněné podání. ()
Tento snímek nám pustila kdysi paní učitelka na základní škole a dost na mě v tu dobu zapůsobil. Když jsem se byl jednou podívat na Čapkovu Strž u Dobříše (mimochodem moc hezké místo na výlet), hodně mě zamrazilo v zádech. V paměti mi dodnes zůstala jedna z posledních scén. Pane doktore jste chytrý člověk. Nemůžeme vás balamutit. Nejhorší máte za sebou, teď už to jenom vyležíte. ()
Poněkud nedějový film skvěle zachytil atmosféru neblahých třicátých let, kdy se moci v Československu zmocnili Němci. Herecké obsazení je perfektní a navíc ty masky! Oba Čapkové, Poláček a zejména Masaryk... Je vidět, že do tohohle filmu jeho tvůrci dali opravdu maximum. Mmch opravdu byla Olga Scheinflugová taková, jak byla zachycena v tomhle snímku? Už se těším, až si o tom přečtu něco víc. ()
Galerie (8)
Photo © Filmové studio Barrandov / Miloš Schmiedberger
Reklama