Člověk proti zkáze

Nejsem žádný odborník přes tvorbu a život Karla Čapka, ale z toho co vím si myslím, že je Člověk proti zkáze hodně věrohodný a autentický. K hereckým výkonům nemám sebemenších výtek (Abrhám skvělý, ve vedlejších rolích třeba Štěpánková), navíc dobrá hudba, perfektně vykreslená atmoféra tehdejší doby a k tomu spousta zajímavých, důležitých myšlenek. A ta šlápota na konci... (27.03.2010)

Tolik pravdy o lidech, davech, hlouposti, malosti člověka a vše je stále aktuální. Člověka z toho až zamrazí. Rodinné vztahy měl Karel Čapek jiné, ale odpouštím. Film má vysokou sdělovací hodnotu a je natočen velmi citlivě. Moudrost a jemný humor Karla Čapka je zkrátka klobouček, odešel brzy, ale všichni jistě cítíme, že... (10.08.2019)

"Tebe nezabila nemoc, ale lidi..." Tento film z konce 80 let mě ani při opětovném vzhlédnutí nepřestává fascinovat. Kromě několika zajímavě nasnímaných scén, v nichž se nemocnému Čapkovi vybavují vzpomínky na jeho dětství a mládí (mj. vztah k Věře Hrůzové - v podání jako vždy krásné Libuše Šafránkové), mě na tomto snímku zaujal zejména způsob, jakým snímek nejprve vykresluje postavu Čapka coby člověka s velkými ideály ("Já věřím na prostého člověka…. na šikovného člověka, šikovný člověk totiž nepotřebuje tolik lhát jako člověk nepoctiví.“), aby pak tyto ideály nechal konfrontovat s otřesnou realitou pomnichovského Československa. Pozoruhodné jsou v tomto směru mj. Čapkovi rozhovory s levicovým spisovatelem a intelektuálen Ladislavem Vančurou, které jsou na dobu vzniku snímku velmi otevřené ("Příslušnost k nějaké třídě to přeci není ani dobro ani zlo, člověk je buď dobrý nebo špatný, chytrý nebo hloupý.") ale i velmi aktuální ("Otázka je, zda dav a lid je to samé. Obávám se, že to je to samé. Je to jen otázka vůdců…"). Pozoruhodný je i způsob, jakým je ve filmu ztvárněna postava T.G. Masaryka (v podání S. Beneše). Některé myšlenky, které zde přitom z úst prvního československého prezidenta zazní, jsou opět velmi aktuální ("Demokracie má své chyb, protože občané mají své chyby. Musíme překonávat ty chyby, ne demokracii“). Film tak ani téměř 30 let od svého vzniku rozhodně nepatří "do starého železa". (03.12.2017)

Přiznám se, že jsem na rozpacích. Karla Čapka mám velice ráda a myslím si, že Josef Abrhám byla dobrá volba. Jednak typově odpovídá a navíc je to skvělý herec. Olgu bych si dokázala představit jinou, vizulálně je Hana Maciuchová dokonalá, projevem mi k Olze nesedí. Ale do tak velkých detailů jsem ani chodit nechtěla. Celý film na mne působí spíš jako hraný dokument než jako drama. Točit cokoliv o skutečné osobnosti je nesmírně těžké, o to víc, pokud jde o Čapka. I přes všechny výhrady jde o film, který stojí za vidění. (27.04.2014)

Film jsem viděla poprvé někdy v roce 1990, kdy měl premiéru v našich kinech. Nejen Čapkem ve strhujícím podání Josefa Abrháma, ale i Olgou Scheinpflugovou Hany Maciuchové jsem doslova žila. Zachycení doby první republiky, ale i dusných dní roku 1938 bylo hodně sugestivní. Vím, že by se snímku dalo vyčítat, že byl až příliš čítankový, že nezobrazil i rozporuplnější stránky Čapkova života (vztah se Scheinpflugovou, ale i se sourozenci). Jak už ale z názvu vypovídá, tenhle film se spíš chtěl zabývat jeho bojem proti zlu, v tomto případě nacismu. (22.10.2007)