Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

V roce 1989 natočil režisér Štěpán Skalský film o posledních letech života Karla Čapka. Ačkoliv je film pojat jako drama rodinné, v němž významné postavení mají lidské vztahy, v jeho celkovém vyznění převažuje rozměr společenský. Lze jej také nazvat Čapek proti zkáze - proti nastupujícímu fašismu, proti ohrožení křehkých demokratických svobod, proti neblahým rysům české národní povahy. Film je jakousi mozaikou událostí a vztahů, které na Karla Čapka působily a které se mu v době jeho nemoci v horečnatých snech a ve vzpomínkách vracejí. Vzpomíná na dávnou lásku, na ženu Olgu, bratra Josefa a sestru Helenu, ale také na přátelství s T. G. Masarykem. Velkou hodnotou filmu je solidní a poctivý přístup autorů k tématu, kdy Čapkova osobnost je vystižena jak ve své velikosti, tak v souvislostech dobových. Přesvědčivé je rovněž herecké ztvárnění - výkony Josefa Abrháma v hlavní roli, Františka Řeháka jako Josefa Čapka, Hany Maciuchové jako Olgy Scheinpflugové a Svatopluka Beneše v roli T. G. Masaryka. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (160)

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Kloudný komentář nesesmolím, ani kdybych se rozkrájela. Ač pár malinkých výhrad mám, směle hodnotím do plných, neb Karel Čapek, neb Josef Abrhám a pak už vlastně není o čem uvažovat. Trochu je mi smutno z toho, jak jsme pořád stejní, my lidé. Ono je tak nějak úplně jedno, jestli je rok 1938 nebo 2018. Nadčasovost snímku nelze upřít a hodnocení nejvyšší si zaslouží. ()

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československý životopisný film zabývající se dramatickými posledními roky života světoznámého spisovatele K. Čapka. Snímek začíná svůj příběh někdy po nástupu nacistů v Německu k moci a čím více je ohrožena bezpečnost a suverenita československého státu, tím více se Čapek snaží zmírnit napětí svými protiválečnými díly Bílá nemoc a Matka, varuje veřejnost před nebezpečím ohrožení demokracie a dokonce díky své světové proslulosti hledá spojence v zahraničí. Historické události však šly svou cestou a Čapek, poté co odmítl emigrovat, se po mnichovské zradě ocitl jako humanista intelektuál osamocen v okleštěném českém území. Čapek těžce zasažen nevděkem a skutečnou tváří oněch prostých lidí, k nimž upíral svou naději, umírá před Vánocemi 1938 na zápal plic. Do role slavného spisovatele byl obsazen vynikající J. Abrhám, což byla samozřejmě nejlepší možná volba, neboť se mistrovi vizuálně dosti podobá a navíc měl možnost dostatečně předvést své mimořádné herecké umění v nekomediální dramatické roli o českém velikánovi. V roli energické Čapkovy partnerky O. Scheinpflugové se představila a H. Maciuchová a S. Beneš nehrál nikoho jiného nežli Čapkova přítele a prezidenta T. G. Masaryka. Ve snímku se objevily i další historicky známé osoby zejména ze spisovatelských kruhů, z nichž mnoho bylo později zavražděno nacisty, např. malíř bratr J. Čapek (F. Řehák), V. Vančura (L. Lakomý), K. Poláček, E. Bass, F. Langer (O. Brousek). Skalského dílo hodnotím jako velmi zdařilé, skvěle zachytilo atmosféru vzrůstajícího německého nebezpečí a Čapkovu úlohu a situaci v této nemilé době. Při závěrečném seznamu Čapkových literárních děl jsem se zastyděl, že znám z autorovy tvorby tak málo. ()

Reklama

triatlet 

všechny recenze uživatele

„Ne, byla to vražda,“ reaguje Olga Scheinpflugová (Hana Maciuchová) na nacistického pohlavára, který se v úvodu filmu vysmívá, že Čapek spáchal zbaběle sebevraždu. Životopisné drama zachycuje situaci ve 2. polovině 30. let. Divák se seznamuje s redaktory Lidových novin, s pátečníky. Prostřednictvím flasbacků postava Karla Čapka (Josef Abrhám) vzpomíná na filozofické debaty s Tomášem Garrigue Masarykem (Svatopluk Beneš), ale i na dávnou lásku Věru Hrůzovou (Libuše Šafránková). Ačkoli ve filmovém zpracování převládá dramatická složka, občas probleskne i vtip – například při dialogu Karla s Olgou, která stála u zrodu hry Matka. „Doufám, že mi to nechceš proclívat,“ reaguje Olga v pařížské restauraci, když Karel namítne, že si nápad přivezla z Prahy. Tvůrci odkazují na dramata Matka a Bílá nemoc. A divák zalituje, že ukázky, v nichž hraje Jan Kačer Galéna, nebo Jana Štěpánková matku (její otec hrál ve 30. letech ve hře Matka otce) vznikly jen pro potřeby filmu. Režisér Štěpán Skalský navodil ponurou atmosféru i prostřednictvím přírody: bouře odpovídá situaci ve 30. letech (kontrastní jsou vzpomínky na bezstarostné dětské hrátky u potoka); symbolem zla je havran, který přilétá místo vysněného ledňáčka. Závěrečný obraz na stopy ve sněhu je aluzí na povídku Šlépěj. Skalského snímek vzniklý na sklonku normalizace je nadčasový a vzdává hold Karlu Čapkovi. ()

marhoul 

všechny recenze uživatele

Tolik pravdy o lidech, davech, hlouposti, malosti člověka a vše je stále aktuální. Člověka z toho až zamrazí. Rodinné vztahy měl Karel Čapek jiné, ale odpouštím. Film má vysokou sdělovací hodnotu a je natočen velmi citlivě. Moudrost a jemný humor Karla Čapka je zkrátka klobouček, odešel brzy, ale všichni jistě cítíme, že... ()

Laxik 

všechny recenze uživatele

Abrhám jako Čapek přesně takový, jakého jsem si ho vždy představoval - optimista, který ale vidí do dálky a mnichovský úskok od Britů a Francouzů bere jako zradu Československa i zradu ideálů, za něž se západní mocnosti po světové válce tak hrdě stavěly. Člověk proti zkáze je opravdu civilním příběhem jednoho člověka, ale zato člověka, který symbolizuje celý náš národ. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (16)

  • Natáčelo se také v Liberci v divadle. (TOMIK007)

Související novinky

Na ohnivé kometě v Era ART klubu

Na ohnivé kometě v Era ART klubu

14.03.2015

V pražském Era ART klubu právě probíhá pravidelná úterní „jízda" Na ohnivé kometě! Od 3. března do 28. dubna zde můžete zhlédnout výjimečné sci-fi a fantasy snímky doprovázené následnou diskuzí se… (více)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno