Krakonoš a lyžníci

Překrásný dětský film postavený na silně poetizovaném a idealizovaném vidění světa a doby přelomu století, trochu podobný idealizaci Divadla Járy Cimrmana. Tady se ovšem počítá s tím, že cílovým divákem je dítě, pročež královna československého dětského filmu režisérka Plívová-Šimková drží své filmové vyprávění výhradně v intencích narace dětského světa. Svět plný pohádek, mýtů o králi hor Krakonošovi zhmotněném v nepolapitelném pašírovi, svět dětských radostí a her, hojnosti sněhu i dobrodružství, do něhož přicházejí první magická dřeva - ski... Ten krásný sentiment idealizovaného pohledu na první české lyžaře (a co takový obraz idealizované české školy s buditelským učitelem...) je kouzelný a nezapomenutelný, navíc podpořený krásnou hudbou pana Hapky. Jako dítě jsem chtěl právě tohle prožít. To nádherné klukovské dobrodružství. Žít ve světě, kterému vládne nepolapitelný pašír, jemuž jsou financové leda tak pro smích... ,,...že, mistře Vichře?" (24.12.2007)

V tomto případě bohužel všeobecné nadšení z tohoto filmu nesdílím. Není to vyloženě špatný kousek, to určitě ne, ale v mém případě mě to moc neoslovilo. Jasně, pocta lyžařským průkopníkům a nadšencům je pěkná věc, stejně jako z toho udělat svým způsobem i komedii pro mladší diváky – to vše je v pořádku, jenže já se u sledování prostě místy dost nudil. Možná to bylo dáno mírou alkoholu po Silvestrovské noci…Sorry, ale v mých očích jde o průměrnou záležitost… (01.01.2019)

Filmová tvorba českej režisérky Věry Plívovej-Šimkovej ma nikdy neoslovila. Ani neviem prečo, ale jej filmom akosi nedokážem prísť na chuť. V roku 1980 natočila detskú rodinnú komédiu odohrávajúcu sa na počiatku dvadsiateho storočia v zasnežených krkonošských horách. Pašovanie, lyžovanie a kopec zábavy. No ja neviem. Čo na to povedať? Snímok "Krakonoš a lyžníci" som videl viacero krát, ale ani raz som sa pri ňom bohvieako nepobavil. ** (01.05.2018)

Nádherný film, s retro horskou zimní estetikou situovanou do doby před sto lety, do dob, kdy se do jednotřídky jezdilo na sánkách a kdy se místní ochotníci nesměle těšili, že "'přijede delegace až z Vrchlabí a možná i z Prahy!" Vůbec nejde o pohádku, přitom Krakonoš téměř pohádkově působí, lidem se žije těžce (sociální linka nepůsobí nijak nuceně, a nakonec ani ten proslov knížete Harracha taky ne) a přitom z filmu vyzařuje optimismus a radost. Hapkova písen je příkladem výborného odhadu atmosféry filmu, herce je radost sledovat (hostinský Augusta, Heřmánek, propagároři lyžování - lyžníci Hekšus a roztomilý venkovský učitel Havelka, Vladyka a vlastně všechny dětské role). Pokud něco o Vánocích pravidelně, tak prosím, tohohle Krakonoše. (22.12.2018)

Další z mých dětských restů, který jsem viděl jako desetiletý a pak až teď. Pamatoval jsem si hlavně Karla Heřmánka coby pašeráckého borce, kterého nikdo nedohoní a Ondřeje Havelku jako naivního a zapáleného pana učitele. A mohu říct, že film se mi líbil stejně, jako v těch deseti. Karlu Heřmánkovi jsem držel palce snad i na nohou a Ondřej Havelka mě přenesl opět do dětských let, kdy jsem toužil mít ve škole takového učitele. Potěší i představitelé dětských rolí (třeba Adam z "Návštěvníků" v záporné roli). Nestárnoucí film. 80%. (25.12.2010)