Krakonoš a lyžníci

Spolu s Pány kluky nejlepší film režisérky Plívové - Šimkové, který je v kontextu její tvorby netradičně zasazený do minulosti přelomu 19. a 20. století. Poeticky laděný snímek o minulosti kraje, kde režisérka vyrůstala, je primárně určený dětem a tomu odpovídá i volba filmové řeči a struktura vyprávění. Klukovská dobrodružství, hry a radovánky v konfrontaci s někdy ne zcela pochopitelným světem dospělých se proplétá s pověstí o vládci hor - Krakonošovi. Celkový dojem: 75 %. (09.12.2008)

Hezký dětský film, s krásnou hudbou Petra Hapky a mimořádně šťastným obsazením (Heřmánek, Havelka, všichni představitelé dětských rolí..). Z filmu je cítit režisérčin citový vztah k rodnému kraji, v němž se natáčelo, i její láska k dětem, jimž zasvětila celou svou filmografii. A já osobně mám Krakonoše a lyžníky ze všech jejích filmů nejradši. Jediné, s čím mám u tohoto filmu trochu problém, je onen sociální konflikt, který je zde přítomen - zlí financové honí hodné pašeráky, bez nichž by "půlka Krkonoš chcípla hlady". Nad tím skutečně kroutím hlavou a v postavě takového hostinského skoro vidím prototyp typického čecháčka - vůči mocnějším projevuje úslužnost, ale zády k nim je pomlouvá a neváhá se sám obohatit drobnými podvůdky. Za zmínku i stojí - pro mě naprosto nepochopitelný - úvod filmu, v němž je v podstatě nepokrytě obhajována dětská práce, zatímco Němci jsou zde představeni jako směšní idioti, které je správné obelhávat, děje-li se tak s dětskou bezelstností. Ostatně i ten směšný hrabě šprechtící v závěru snímku cosi svojí němčinou nemá daleko ke karikatuře zdegenerovaného Habsburka, pod nímž národ kdysi úpěl... Ach, nebýt zde těch několika mně osobně protivných motivů, kterou jdou na ruku čecháčkovským (auto)stereotypům, neměl by tento film v mých očích jinak chybu - námět o počátcích lyžování v Krkonoších je krásný a o zfilmování si přímo říká. (23.12.2012)

Jedna se o dalsi perlu, ktera vzesla z tvurci pece reziserky Very Plivove-Simkove.Tento film je u mne vice o pocitech nez o cemkoliv jinem. Samotny pribeh je velice jednoduchy, avsak celkovy dej-pribeh neni to hlavni.Hlavni je atmosfera horskych chalup, kde se zilo uplne jinak nez se zije dnes. Pomocnym reziserem byl Zdenek Troska.Hudbu slozil a pisen nazpival Petr Hapka.Tato pisen je pruvodnim znakem tohoto snimku, jeji melodie nas provazi v podstate celym dejem. V jedne z detskych roli se objevil Jan Kehar.Jednoho z financu si zahral oblibenec Plivove Jan Kraus. Pro roli hlavniho " pasira " se narodil Karel Hermanek. Roli ucitele se famozne ujmul Ondrej Havelka a roli praktikanta nepohrdnul Miroslav Vladyka. (28.12.2008)

Kombinace Krkonoše a Hapkovy hudby je neodolatelná a utáhne celý film. Příběh sám je jednoduchý se silným sociálním podtextem a trochou té komunistické manipulace, kterou ovšem výše zmíněné spolu se slušným hereckým obsazením naštěstí dost utlumuje. Pro mě od dětství milovaná klasika, u které si vždy vzpomenu na pana Lohnického, který při natáčení zemřel. (24.12.2020)

Nádherný film, s retro horskou zimní estetikou situovanou do doby před sto lety, do dob, kdy se do jednotřídky jezdilo na sánkách a kdy se místní ochotníci nesměle těšili, že "'přijede delegace až z Vrchlabí a možná i z Prahy!" Vůbec nejde o pohádku, přitom Krakonoš téměř pohádkově působí, lidem se žije těžce (sociální linka nepůsobí nijak nuceně, a nakonec ani ten proslov knížete Harracha taky ne) a přitom z filmu vyzařuje optimismus a radost. Hapkova písen je příkladem výborného odhadu atmosféry filmu, herce je radost sledovat (hostinský Augusta, Heřmánek, propagároři lyžování - lyžníci Hekšus a roztomilý venkovský učitel Havelka, Vladyka a vlastně všechny dětské role). Pokud něco o Vánocích pravidelně, tak prosím, tohohle Krakonoše. (22.12.2018)