Já, Claudius

Skutečně nadprůměrně zpracovaný seriál plný skvělých hereckých výkonů. Samozřejmě je třeba být si vědom toho, že to je sice skvělá, ale adaptace literární předlohy. Ne všechno se ve skutečnosti odehrálo přesně takhle, nebo to minimálně nemáme spolehlivě doloženo. Dobré literární dílo potřebuje hrdiny i padouchy, realita však bývá velmi často daleko banálnější... Dokud je Claudius pouhým pozorovatelem, funguje příběh skvěle, jakmile se stane císařem, nezbude autorovi než místy vytvářet velmi složité konstrukce, aby některé doložené Claudiovy činy vysvětlil či obhájil. Mimoto Claudius určitě nebyl tak přesvědčeným republikánem, jak se na kladného hrdinu moderní doby sluší... (08.11.2008)

Nejdříve jsem viděl tenhle seriál jako dítě, pak roky nic a pak až vyšel na DVD. A je to zajímavý pocit, sledovat něco, co si pamatuji citově a útržkovitě jako dospělý, přes řadu jiných zkušeností, které mi prošly hlavou a moje pozornost se zaměřuje na celistvější pohled, než když jsem byl dítě. Hlavně úvod mi přišel dobrým, mělo to tah, ale pak tempo upadá, přestože v seriálu je stále dost inteligentních kolizí, při nichž s nadhledem náhle někdo sdělí razantně svůj postoj, a snad to tak bylo i v reálu, neb vždy lidi bojovali a bojují o moc, a tu si udrží jen ti, co se i vyvezou na bedrech jiných, či dělají dlouho blbé a náhle jsou na trůně, což je právě případ Claudiuse, kterého nechali na pokoji jako neškodného a dostal se díky tomu až na trůn, když v správných okamžicích udělal rozhodnutí, které mu k tomu dopomohlo. A přece na závěr předává vládu někomu, kdo Římu v jeho největším rozkvětu moc nepomohl, tedy matce budoucího císaře Nera, bez níž by se Nero nikdy na trůn nedostal a sám se nechá otrávit, neb už má věk a dál se mu žít už nechce. (10.09.2011)

Dějově jeden z nejnepřekonatelnějších seriálů. Bohatost událostí místy sice dost mátla změtí jmen, ale když člověk dával pozor, tak se dalo orientovat. Škoda těch studiových interiérů a toho nedostatku exteriérů. Zato s dokonalostí hraničí masky, které z jednotlivých postav dělají postupem času starce a stařeny (vrásky, vlasy, pleť). V podstatě je to hrozně ukecanej seriál, to znamená: většinu času se tam nic neděje, ale probírá se to v dialozích, ale stejně je to pořád zajímavé a napínavé (a člověk se aspoň pořádně dozvěděl o zkaženosti Říma, a jaký svině byli Caligula, Tiberius, Nero a další známá jména) a nezbývá než držet Claudiovi palce. Já, Radiqus, jsem nadšen. (06.09.2009)

Vynikající televizní dílo, žádné složité a velkolepé kulisy, jednoduchá "studiovka", ale s maximálním účinkem. Neznám člověka, který by si tenhle seriál po shlédnutí neoblíbil. Claudius v podání Dereka Jacobiho - to je prostě nepopsatelné, to se musí vidět. Jeho interpretace je geniální, ale tohle slovo samotné nemůže vystihnout tu hloubku, tu duši, kterou do své postavy Jacobi vložil. A vypočítávat další skvělé herce asi nemá smysl, snad jen zmíním Johna Hurta jako Caligulu - byl famózní. Tímto žádám některou z televizí o zařazení Claudia do programu, neboť jsem jej viděl teprve dvakrát, a to už docela dávno. (12.02.2003)

Naprosto geniální seriál. Ačkoliv se jedná o zpravocání formou "chudých" televizních inscenací, seriál rozhodně nenudí. Jedná se totiž o soustavný herecký koncert. Jakákoliv z postav musela být pro herce radostí. Brain Blessed, Sian Phillips, Derek Jacobi jsou ne až tak slavní herci, avšak jejich herectví je naprosto fenomenální. Caligula Johna Hurta je božský. Oproti hutné knize musel být samozřejmě seriál osekán, což však vůbec není na škodu, protože je tak přehlednější než předloha. Není co bych vytknul. (24.11.2008)