Páni kluci

Česká variace na příběhy Toma Sawyera pobaví, zaručeně rozesměje a ukáže starou dobrou partu herců, kteří dnes už jsou dospělí a mají své vlastní osudy. Jenže tehdy byli mladí a blázniví, přičemž jejich příběhy jsou natočeny s lehkostí, uvěřitelností a hlavně pobaví. Zaujme především výtečný Lábus v záporně ujeté roli. Hudba: Petr Hapka (18.11.2009)

Výborné ztvárnění starých dobrých časů. A to včetně kostýmů,ragtimových námětů,interiérů i exteriérů.(Mám to na Úštěcku dost prošláplé a je úžasné jak je tu krajina zakonzervovaná /což je dobře!/ jakoby z počátku dvacátého století. Nádraží ještě stojí (jako rodinný domek),jen ta trať tu bohužel už není. -A proti atmosféře filmu by Twain určitě neprotestoval. (09.01.2010)

Páni kluci je jedním z těch vzácných filmů pro děti, které nezevšední a stále přinášejí podmanivý pocit uspokojení a nadšení. Film má své kouzlo a styl, se kterým baví a unáší zpět do vzpomínek klukovských rošťáren a dobrodružství a nedokázal je zkazit ani řádný výchovný výprask. Ach, jaká to sladká doba tehdy byla! Film má, kromě svého okouzlení, i svůj osobitý formát a dospělé postavy se pohybují až k hranici karikaturizace, nedostávají se do nevkusu a zjemňují celkový humorný nadhled. Inspirace Markem Twainem je nepřehlédnutelná a přiléhavě přizpůsobena domácím podmínkám k vytvoření nesmrtelného díla dětského filmu. Hlavní postavou laskavě dobrodružného příběhu je energický chlapec Tomáš (velmi zajímavý Michal Dymek) s neutuchajícím duchem. Žene se z dobrodružství do dobrodružství v čele neposedného trojlístku a ochutnává velikost a krásu nevšedních výprav. Nejspřízněnějším Tomášovým kumpánem je sirotek bez domova Hubert (zajímavý Petr Voříšek) s širokým úsměvem, laskavým srdcem a šibalstvím v očích. Trojlístek malých uličníků doplňuje Jožka Vágner (příjemný Petr Starý), který v ničem nechce zaostávat za svými kumpány. Hlavní dívčí postavou je spořádaná strážmistrova dcerka Blanka (sympatická Magdalena Reifová), jejíž tvář vzbuzuje u Tomáše náklonost a slabost. Hlavní ženskou postavou je Tomášova teta Apolena (dobrá Iva Janžurová), přísná ruka nad věčným nezbedou. Hlavní mužskou postavou je Tomášův strýc Václav (příjemný Karel Augusta), shovívavá a laskavá ruka nad svým vitálním synovcem. Nejutrápenější postavou je učitel Lopata (dobrý Josef Somr) ve věčném sváru a hašteření s dobrodružnou Tomášovou povahou. Z dalších rolí: do Tomáše zamilovaná Andula (Jitka Chalupníková), škodolibý a žalující Tomášův bratranec Štěpán (David Vlček), prostomyslný Otesánek Štrůdl (Bohumil Luxík), spokojeně vyhlížející řídící školy (příjemný Petr Nárožný), úslužný a snaživý školník (zajímavý Václav Lohniský), Jožkova úzkostlivá a bdící matka (sympatická Zdena Hadrbolcová), slaboduchý brusič Petr (dobrý Jiří Lábus), úskočný zloděj Ležatka (příjemný Karel Dellapina), vystrašený zlodějův kumpán Pajdák (Lubomír Kostelka), zaskočený školní zemský inspektor (Jan Vostrčil), ctihodný strážmistr (Vít Olmer), či rozezlený hajný (Radan Rusev). Film má své podmanivé kouzlo, se kterým může každého vrátit do dětských let a vtáhnout ho do chlapecky dychtivého dobrodružství v té nejčistší a nejupřímnější podobě. Baví, hladí, rozradostňuje. (03.01.2017)

Snahy převést či adaptovat cizí syžet do odlišného kulturně sociálního kontextu mohou být - a většinou také tak končí - rozporuplné. V případě dokonalého počeštění twainovského tématu proslulou režisérkou Věrou Plívovou-Šimkovou naopak úspěch zjevně předčil nejsmělejší očekávání. Počínaje mimořádně šťastnou volbou představitelů dětských úloh přes nezapomenutelné kreace Ivy Janžurové v úloze tety nebo solidárního "spolupachatele" strýce Karla Augusty přes nápaditě rozvíjený "remakový" příběh, vrcholící poetickým koncem, vznikl strhující obrázek ze života českého malého města počátkem dvacátého století s přesně zachycenou atmosférou secesního konce mocnářství. Výsledkem - je otázkou, nakolik to byl záměr a nakolik skutečné, nekalkulované souznění - je hrabalovsky poetický příběh, který doslova hřeje a zahřívá každou vteřinou své sekvence. Trio uličníků se dnes jeví jako ztělesnění šťastného, bezstarostného dětství v rodině, v níž teta je oběma nevlastním bratřím skutečnou matkou a strýc vlastně silným a dominantním otcem v ne zcela obvyklé pozici dominátora, který točí krkem vnějškové něžné hlavy rodiny, jak se to jeví alespoň našemu hrdinovi. Komediální poloha filmu jen dotvrzuje nezapomenutelnost zážitku, kterou opakovaně podstupujeme při každém jeho zhlédnutí. (21.05.2008)

Patrně nejopravdovější film o lumpárnách z dětství, asi na stejné úrovni jako Bylo nás pět. Učitel Josefa Somra, pan řídící Petra nárožného a Petr Jiřího Lábuse jsou nepřekonatelní, stejně jako tetičky a maminky v podání Ivy Janžurové a Zdeny Hadrbolcové. Trošku mi však vadí upištěnost Tomáše a lehce televizní dojem snímku... (03.01.2007)