Přijela k nám pouť

Po rozkvetlé louce poletuje dědeček se síťkou na motýly, holkám na kolotoči vítr vzdouvá sukénky a cuchá vlasy a Páni kluci kují pikle. Těší se na fotbálek a rozhodnou se předem vyřadit soupeřova špílmachra. Na Janka zvaného “Pelé“, nefér posilu od kolotočářů, nasadí svoji volavku. Svůdnou Aničku se škádlivým úsměvem a nevinnými kukadly. Jankovi se zamlží oči i rozum, stoupne mu tep a změknou kolena. Pak začne tokat, resp. kukat za bukem a jako ovce se nechá nalákat do jeskynního vězení. Místo romantiky ale následuje unfair zákrok, přímo likvidační faul. Zámek udělal cvak! A má po fotbálku, chlapec. Ty ženy, ty ženy... plémě hadí, proradné! Nádherný dětský film, plný skotačivých letních písniček [viď, Enšpígle? ;-)] a originálních hlášek: „A pro příště, na soudružku učitelku se nekuká!“, s bezva bahnitou skluzavkou, naříznutou lávkou, za trest ostříhanými vlasy: „Za tohle půjdem určitě všichni do polepšovny!“ a spoustou poletujících motýlů. Kdo má rád filmy Páni kluci nebo Ať žijí duchové, ale ještě nikdy nebyl na téhle pouti, ať neváhá a spolu se žluťáskovými kamarádkami Markétou a Žanetou nasedne na kolotoč. Čeká ho parádní jízda! (16.07.2014)

Klasický český film přední představitelky filmové a televizní tvorby pro děti a mládež Věry Plívové-Šimkové nejlépe ukazuje rozdíl v kvalitě tvorby a jejího přijímání tehdy a dnes. Dominantním rysem této doby bylo přiblížit její tradiční témata - nejen pohádková - co nejvíce současnosti a soudobému dětskému vnímání skutečnosti. Tvorba dnes zapomenuté a kdysi oblíbené folkové zpěvačky Zdeny Lorencové a jejích písní přesně dokresluje jak skvěle pojatou a zobrazenou psychologii dětských postav, tak prostředí a hodnot, kterými děti tehdyx opravdu žily. Byla to realita rané normalizace a její nejblahobytnější fáze, v níž přežívalo ledaccos z bezelstné sebedůvěry z šedesátých let. Film se stal startem pro mnoho budoucích uměleckých kariér (Marek Vašut, Zuzana Bydžovská, Miroslav Vladyka) a výrazně spoluzaložil tradici špičkových děl této oblasti žánru v sedmdesátých a osmdesátých letech. O jeho nadčasovosti se zřejmě bude ještě rozhodovat a lze ji považovat za otevřenou záležitost. (21.03.2008)

Když srovnám s jinými díly paní režisérky, tak mi tenhle film připadá slabší, i když herecké výkony dětí jsou hodně dobré. Písnička "žluťásku, žluťásku ..." mi po chvilce začala lézt na nervy. Partu kluků kolem Miroslava Vladyky bych s chutí vymáchal v tom bahně, kam shazovali ostatní, obzvlášť tu trojici malých vlezdoprdelků/udavačů. Jinak, Ivana Maříková (slečna lákající kolotočáře do jeskyně) byla a možná pořád je neskutečně krásná holka :-) (14.05.2012)

Tak rok 1986? V sušárně prádla v suterénu sousedního paneláku u nás na sídlišti promítal jeden z podnikavých obyvatel domu o víkendech dětem filmy. Taky nám tiskl na trička Sandokana. Tady prvně jsem viděla Přijela k nám pouť. Byla nás tam, sígrů ze sídliště, plná sušárna, ale doteď si pamatuju, že nikdo neotravoval, všichni seděli tiše jak pěny a na konci se dlouho tleskalo. Nedávno jsem film pouštěla dceři. Má filmovou výchovu, takže vydržela, film ji bavil, ale občas si zafrflala, že je to nějaké zdlouhavé. A já si uvědomila, jak strašně jinde už jsou dnešní děti. Že tenhle divokej, sluncem a skálami vonící muzikál plný chytlavých písniček, poletujících žluťásků a dětských i nedětských problémů, musí na dnešní dítě, zvyklé na akčnost scén a střihů, působit zdlouhavě a nudně. Je to škoda. Mě to baví pořád a novým rozměrem je pro mě porovnání tehdy začínajících hereckých hvězd (Kornová, Bydžovská, Vašut, Vladyka) s jejich stále skvělou hereckou přítomností. (31.03.2013)

Nebylo to špatné.... 65 % Název filmu inspiroval textaře Jiřího Štaidla k napsání textu písně pro Karla Gotta " Přijela pouť". Píseň se ale původně jmenovala "Mistr Green má splín", text ale neprošel a tak narychlo musel být přepsán. Bratr Jiřího, Ladislav po létech přiznal, že původní text se ani do písně nehodil, protože smutný obsah nekorespondoval s kolovrátkovou melodii a tak cenzura pomohla na svět velikému hitu. (19.03.2009)