Přijela k nám pouť

Pěkně natočena letní pohoda. Doporučují v hnusných zimních večerech, možná vás nebude tolik otravovat věčné opakování dvou písniček. Ty písně jsou naštěstí docela povedené takže to přežijete i v horkých letních dnech, kdy naopak budete toužit po chladnějším počasí. Z toho vychází, že jediné co váš naštve (pokud jste soudní) je absolutně dementní chování malých fotbalistů, kteří prohrají zápas kvůli tomu, že fotbal není jejích nejsilnější stránka a hned se chtějí mstít klukovi z poutě, který jím chtěl pomoct (jak naznačuje písnička fotbal hraje jako Pelé, takže i ti antitalenti mohli vyhrát), ale podvodnicí z druhého mužstva ho zamkli v jeskyní. 60% (09.07.2011)

Ano, jeden z filmu meho detstvi,na jehoz opakovani jsem cekal snad 10 let.V te dobe uz jsem ho vsak nemohl dokoukat na jeden zatah, ale musel si to rozlozit na dva razy..Kazdopadne spousta pisnicek pro deti ,na ktere se neda zapomenout.Skvele obsazeni zacinajicich hercu ,kterym vladla fantasticka Yvetta Kornova spolu s Markem Vasutem. (15.02.2008)

Moc se toho neřeší, tak jako ve skoro každém dětském filmu. Jen války mezi holkama a klukama. V dětských rolích se objevilo několik později známých herců, tak je i dnes zábavné jejich objevování. Stejně tak zábavná je kvalitní hudba, texty jsou nadčasové a platí i dneska. Na to, že jsem film jako dítě nijak nezbožňoval, tak některé písničky si pamatuji až dodnes. Jo, pouť je bujaré chování... A jako plus krásné kulisy Českého ráje. (29.10.2016)

Klasický český film přední představitelky filmové a televizní tvorby pro děti a mládež Věry Plívové-Šimkové nejlépe ukazuje rozdíl v kvalitě tvorby a jejího přijímání tehdy a dnes. Dominantním rysem této doby bylo přiblížit její tradiční témata - nejen pohádková - co nejvíce současnosti a soudobému dětskému vnímání skutečnosti. Tvorba dnes zapomenuté a kdysi oblíbené folkové zpěvačky Zdeny Lorencové a jejích písní přesně dokresluje jak skvěle pojatou a zobrazenou psychologii dětských postav, tak prostředí a hodnot, kterými děti tehdyx opravdu žily. Byla to realita rané normalizace a její nejblahobytnější fáze, v níž přežívalo ledaccos z bezelstné sebedůvěry z šedesátých let. Film se stal startem pro mnoho budoucích uměleckých kariér (Marek Vašut, Zuzana Bydžovská, Miroslav Vladyka) a výrazně spoluzaložil tradici špičkových děl této oblasti žánru v sedmdesátých a osmdesátých letech. O jeho nadčasovosti se zřejmě bude ještě rozhodovat a lze ji považovat za otevřenou záležitost. (21.03.2008)

Hodnotím dětskýma očima: jako jedenáctiletému klukovi se mi to líbilo a měl jsem z toho hluboký dojem. Díval jsem se na to teď znovu a připadalo mi to hodně hloupé. To neustálé křepčení a kolektivní dynamika působí spíš depresivně. Chování dětských postav jako vzorce chování pro dětského diváka se mi též nelíbilo. (28.02.2008)