Princezna a půl království

Obě společné pohádky scénáristy Hudského a režiséra Janáka alternativním způsobem rozvíjejí známou zápletku, v níž hrdina sice zabil draka, ale vysvobozenou princeznu si má vzít nějaký podvodník. Jak to bylo v Korunním princi, viz v mém komentáři k němu. Zde v Princezně a půl království je výchozí otázka, jak to asi mohlo "doopravdy" být. Hudský si tuto otázku zodpovídá zcela správně: vysvobozená aristokratka se Honzovi poděkuje, počastuje ho nějakou odměnou, ale brát si toho burana za muže? Nepředstavitelné. Takže nápad opět dobrý, jeho provedení oběma herci rovněž dobré. Bohužel nic víc. Ve svém prvním pohádkovém scénáři, byť nikoli dokonalém, rozpracoval Hudský svůj námět natolik rozkošně, že dokonce ani režisér Janákova formátu ho nedokázal zkazit a výsledná pohádka Korunní princ je možná nejlepším filmem, jaký kdy natočil. Žel u tohoto úspěchu zůstalo. Následující Hudského pohádka (s jiným režisérem) byla zoufalá a tato letošní je - nijaká. Janák zůstává Janákem, takže jsme tam, kde jsme byli před Korunním princem. Princezna a půl království sice není tak trapná a pitomá jako třeba Princezna a písař nebo Pravý rytíř, ale na rozdíl od nich je zase zoufale nudná a prázdná. Ale strašně. Což ještě zdůrazňuje impotentní Eben, jemuž nikdo neřekl, že hraje ve filmu a nikoli v televizní soutěži (to ho mám rád, kdysi mi připadal opravdu zábavný a zrovna tato role mu mohla velmi slušet). Podobně nejapný (další můj oblíbenec) Myšička. Většina prostoru, děje a detailů je podřízena - ať to stojí, co to stojí - dvěma přebujelým nápadům: velmi chabě zdůvodněné výuce etikety a postupně stále otravnější Egononanii. Naopak je velmi dobře dějově pojat motiv postav, s jejichž (až nepravděpodobnou) úctou k zákonu je zlý vládce konfrontován (velitel, kněz), to je ale asi jediný kvalitní dílčí prvek. Jen sem tam to má nějaký drajv: celkem nadějný začátek, pak moment, kdy si Honza vezme na Egona kladivo a oddávací jízda v kočáře. Úplně marné nebyly ani scény s Honzovými rodiči. Josefíková s Lexou v pohodě, Kramár jako král slušný, okrajový Maděrič nádherně přesný. Dokonalá Uhlířová chybí v titulcích, což je trapné a pro filmovou "kariéru" této vynikající herečky takřka symbolické. (28.12.2019)

Já tedy nevím. Jak jsem tuhle u Dvanácti měsíčků nadsadil, tak tady mám chuť ubrat, protože to nejspíš už nikdy neuvidím a neoslovilo mě to natolik, abych se tady nad tím rozplýval. Ale ani mě to nijak nepohoršilo. Se staršími, často reprízovanými pohádkami to asi nesnese srovnání, ale k zatracení to určitě není. (1 284.) (28.12.2019)

Pohádkový marasmus pokračuje. 1) Příšerné dialogy a děj bez hlavy a paty jsou už typickými atributy většiny moderních českých filmových a televizních pohádek. Bohužel, i zde je zajímavý a originální námět degradován scénáristickou impotencí._____ 2) Jako obvykle se tvůrci snaží vylepšit dojem angažováním populárních tváří: zde je to například 34letý pěkný Matouš Ruml (Honza), 36letý Jakub Prachař v parádní paruce (princ Egon) či 57letá Pavla Tomicová (Honzova máma)._____ 3) Řeka Egónie, Egonova Lhota a Egonův Hradec mě zaujaly. To jsou krásné begónie. Tady u nás jim říkáme egónie, má drahá. (18.01.2020)

Netušil jsem, že Marek Eben je herec, který neumí mluvit nebo případně, zda je neherec. Všechny jeho repliky působí jako vytržené z kontextu. Jinak celou věc překvapivě táhne Matouš Ruml, kterého nikdo z kolegů nepřehrává ani mu nesekunduje. První třeti nebo polovina jakoby se pouze soustředila nad Honzovými prohřešky proti etiketě a to začne brzy léze krkem. Všechno ostatní působí jenom "jako", což je u profesionálního filmu dost problém. (27.12.2019)

Je to vlastně taková epizoda o tom, co všechno se třeba ještě může stát před závěrečným "žili spolu až do smrti", což je sice neotřelé, ale ve výsledku jde spíše o komedii zasazenou do pohádkového prostředí, než o pohádku jako takovou, přičemž to očividně bavilo i herce před kamerou, v čele s Markem Ebenem, jemuž postava mistra dvorní etikety fakt sedla. 70 % (31.12.2019)