Muž jménem Ove

Naprosto skvělý film. Už dlouho jsem se tak nepobavil. Četl jsem i knížku, která byla stejně jako film vynikající. Miluji švédské knihy a spisovatele a když se nějaká kniha zfilmuje je z toho dokonalý film. Jako třeba právě Muž jménem Ove. A teď už k filmu. Příběh se velice shodoval s knihou. Hannes Holm plně využil původního knižního příběhu. Ve filmu nebyla scéna nebo herec, který by se mi nelíbil. Rolf Lassgard zahrál Oveho naprosto dokonale. Bahar Pars jako Parvaneh byla též dokonalá. Akorát se mi zdá, že jsem ve filmu jméno Parvaneh vůbec nepostřehl, ale třeba tam bylo a já si jenom nemůžu vzpomenout:-). Ostatní herci byli též skvělí. Děj se krásně prolínal s minulostí. To mám na filmech velmi rád a Oveho vyprávění zpoza jeho nedotažených pokusů o sebevraždu je doslova strhující. Scénář byl excelentní, plný výborných hlášek a kamera taky nebyla vůbec špatná. Hudba, tak ta mě oslnila snad nejvíce. Byla výborná. A zvuk, tak to bylo něco. Zvukaři si s tím tentokrát opravdu vyhráli. Nestává se moc často, aby bylo ve filmu silně zachyceno jak kocour přede:-). Nejvíce se mi, ale líbila jedna věc. Chvílemi byl film velice zábavný a vtipný a chvílemi zase velmi smutný. Někdy jste se museli velice smát a někdy jste museli udržet slzu. Ale tak to má být. Podle mě je nejlepší scéna jak Ove najde kocoura a to psisko na něj štěká a jeho panička na něj hází kameny. Ove pak pronese výbornou hlášku, "Jestli se mi tu ta bestie ještě jednou vychčije tak dám do toho obrubníku proud." Dále pak scény s Parvaneh a v minulosti se Sonjou. Opravdu já nemám slov. Švédi tento film vyslali na oscary a já myslím, že by se do finální pětky za cizojazyčný film mohl dostat. Tento film se u mě dostal na třetí místo v mé tabulce viděných filmů roku 2016. (10.12.2016)

Skvělé. Trochu jsem se filmové adaptace obávala (především po zfilmované hrůze jménem Stoletý stařík ...), ale dočkala jsem se téměř věrné kopie knihy, za což jsem opravdu vděčná. Snad jen v knize byl mnohem delší a propracovanější posun od zapšklého a bezcitného Oveho, kterého nenávidíte, k citlivému a hodnému Ovemu, kterého zbožňujete. Tady už mi jej bylo líto vlastně od začátku a rozhodně to nebylo tím, že jsem věděla, kam bude děj směřovat. Málokdy se člověk dostane k severskému filmu v původním znění, i to je velké plus. No, jdu usušit slzy a pustit se do další Backmanovy knihy. (20.10.2016)

Poslední dobou mám rád filmy o stáří a o bilancování, a tenhle je přesně takový. Vyprávění protivného dědka o jeho životě, životní lásce a o tom, že možná je sice hovado, ale třeba k tomu má nějaké své důvody. Život je krásný a jsme to jen my, kdo si ho děláme hnusným. Snímek má příjemné lidské poselství a navíc není nudný. (19.07.2017)

Životná retrospektíva o - iba na prvý pohľad - zlom a bručounskom starcovi. Čiernohumorná i dojímavá, rozprávačsky zaujímavá; s postavami, ktoré máte záujem spoznávať. Starý aj mladý Ove su zahraný tak dobre, že neveríte, že herci nehrajú sami seba. Pričom sú až karikaturisticky presný vo vykreslení hlavného hrdinu tak, aby na jeho povahe stál celý film. (30.11.2016)

Striktní vdovec Ove Lindahl (Rolf Lassgård) dostane ve svých 59 letech vyhazov v práci, kde strávil 43 roků. Ove se proto rozhodne ukončit svůj život oběšením, ale k tomu nedojde, protože tento plán překazí noví sousedé... Oveho život se zdá zpočátku nezajímavý, ale to se ukáže jako nepravdivé tvrzení. Špatnou volbou by nemusela být i samotná knižní předloha. (29.12.2016)