Muž jménem Ove

Švédi si Stoletým staříkem vytvořili novou odrůdu komedií, která absurdní situace prolíná s realitou všedního života, s čímž je skandinávská kinematografie více než ztotožněná. U Muž jménem Ove mluví za sebe moc hezký a lidský příběh, který je jednou smutný, aby následně lidsky rozesmál duši každého z nás. K tomu prostředí je velice zajímavé, originální a vytváří celou sérii zajímavých situací, které se sice tváří absurdně, ale ve skutečnosti se evidentně zakládají na životních zkušenostech každého Švéda. Taková rivalita Volvo vs. Saab je naprosto geniální. Řezal jsem se u ní smíchy snad pokaždé, kdy jsem tyhle auta ve filmu zahlédl. Během filmu mi bylo tak hezky, že pět hvězdiček by na podobný film bylo sakra málo. (03.02.2017)

Časem zjišťuji, že beze sporu zajímavý Rolf Lassgård to se mnou zkrátka umí, další snímek s ním v hlavní roli mi opětovně potvrdil, že hraje s takovou lehkostí a uvěřitelností, až se jedna zarazí a začne přemýšlet nad tím, jestli hraje nebo fakt je.. Příběh ovdovělého muže, který dostal od života poměrně dost naloženo a chtěl to vzdát, mě vtáhnul a nepustil.. Jen si nejsem vůbec jistá, jestli se tohle může stát, no a závěr jsem si vysnila úplně jiný.. (28.05.2022)

Skandinávské mainstream filmy mají vděčného českého difáka, protože mluví jejich jazykem, nebojí se černého humoru, nepotrpí si na velká gesta a poslední dobou i svými zápletkami s přivřením obou očí mohou budit dojem, že sledujeme konečně produkčně ošetřenou tuzemskou tvorbu. Jinými slovy mám dojem, že za úspěchem filmové Skandinávie v našich humnech je aktivování módu sebelži diváka, kde je nahrazený obvyklý altruismus "na český film slušné" za osobní pýchu "byl jsem na dobrém severském filmu", přičemž ještě přihrají dotyčnému punc filmového fanjšmekra a objevitele. Nicméně cílová skupina je u obou variant stejná. Jasně, oproti malému slizkému dog-eat-dog názorovému rybníčku českého hlavního proudu je filmový sever názorově progresivnější, přičemž se nebojí otřít o veškerá "kontroverzní" témata, jako přistěhovalectví, homosexualita a zkrátka celá proměna světa očima starého konzervativního pragmatika, každopádně stále akorát zpracovává do úmoru těženou empatii k postavě na čisté úctě ke staří. Jinak totiž není u protagonisty jediný důvod napojit se na jeho vlnu, protože je to skutečně nesnesitelný hajzl, který nemá jediný charakterový rys, který je schopný zaujmout. Právě proto je budována empatie na základě neskutečně parareálných flashbacků o jeho lásce ke své ženě, která zřejmě musí trpět něčím jako hypertrofovaným altruismem, protože jinak fakt nedává smysl, jak se může sympatická, vzdělaná, mladá žena zahodit s autistickým morousem, který se permanentně tváří jak Albert Fish. Dojetí je pak mačkáno z diváka kontrastem současné starcovy osamělosti ve srovnání s oněmi flashbacky, které jsou tak přepjaté, že například hrdinova žena se v každé scéně, při každé situaci směje, div se mi neprokousala skrze monitor. Čte si a směje se, jde na autobus, směje se, jí polívku a směje se. Uff. Dohozené řešení celého příběhu, které apeluje na silnou sousedskou soudržnost v satelitních předměstských domcích mě též dohání k sebevraždě a jasně naznačuje, pro koho je tohle dobrodružství určeno. (15.03.2017)

Striktní vdovec Ove Lindahl (Rolf Lassgård) dostane ve svých 59 letech vyhazov v práci, kde strávil 43 roků. Ove se proto rozhodne ukončit svůj život oběšením, ale k tomu nedojde, protože tento plán překazí noví sousedé... Oveho život se zdá zpočátku nezajímavý, ale to se ukáže jako nepravdivé tvrzení. Špatnou volbou by nemusela být i samotná knižní předloha. (29.12.2016)

Vdaka velka uzivatelovi emma53, bez nej by som o filme doteraz nevedel /niekedy ma zmysel funkcia pritomni uzivatelia a oplati sa obcas aj popozerat profily uzivatelov/. Inak bych som sa o filme nebol dozvedel. No a nieco k filmu aj : sympaticka severska drama o - naprvy pohlad protivnom starcovi - ktoremu ale zivot zhorkol a ma velke srdce. Dialogy su na urovni, nic sa z nich sice nedozviem, ale posobili normalne, na urovni. Tlachacky o medziludskych emociach sa konali v ramci normy, s tym nemam problem, problem mam so samoucelnym zmykanim ludskych emocii a prazdnymi vatovo planymi plkmi. K tome esteriery na urovni, kulisy tiez a hoci reziser Hannes Holm mi nic nehovori, natocene je to vskutku bravurne : 75 % (11.02.2017)