Hořký měsíc

Polanski je jeden z mála režisérov, ktorý dokáže ísť psychologicky postave až na kosť. Vlastne ma teraz napadá už iba Kubrick. Truľko Grant je tu za úplne iného truľka ako v jeho neskoršej kariére, Thomaskinej "krása je rafinovaná", Seignerovej krása je proste faktom v akomkoľvek zmysle a Coyote sa tu objavil v svojej životnej úlohe. Žiadne hranie sa na romantiku, večnú lásku a ideálne manželstvo, takýto sme a Polanski nám to s potešením jeho vlastným ukazuje. (25.06.2012)

Deštrukcia partnerského života je podávaná v dávkach, čo je charakteristické pre film, lebo je to akési rozprávanie invalidného muža druhému mužovi. Zaujímavé na tomto rozprávaní je, že sa postupne odkrýva aj kríza vzťahu mladého poslucháča. Snímok je však neúnosne dlhý a postupne sa vytráca záujem o postavy, lebo všetko smeruje k predvídanému hoci nelogickému záveru. (06.11.2017)

Excentrický tvůrce polského původu se tentokrát zaměřil na psychologicky laděný vhled do okoralosti manželského soužití na straně jedné, a do pouta smyslného, záhy přesyceného na straně druhé. Britský bezdětný pár se totiž náhodou seznamuje s postarším americkým invalidním spisovatelem Oscarem a jeho vyzývavě smyslnou ženou Mimi, francouzskou tanečnicí. Ti dva se seznámili v Paříži, kam s velkými spisovatelskými ambicemi Oscar přichází, jenže jeho osudem se stane vztah s Mimi, plný vášně a sexuálních fantazií, který však velmi brzy vystřídá cynické přesycení a tragická nehoda. Právě o tom všem začne Oscar podrobně vyprávět naivně konzervativnímu Nigelovi, který si nechce přiznat, jak moc ho jeho mladá žena přitahuje. Erotické napětí na co nejmenším prostoru (zámořská loď), úchvatná kamera, destrukce jednoho mýtu, partnerské neštěstí a do toho všeho filmařsky velmi obratný Roman Polanski, který nechává diváka na pochybách. Osudovost dvou manželských párů, ve kterých jsou prověřovány základní hodnoty charakterů zúčastněných, je bezchybná. Patologický pozorovatel Polanski se mohl navíc opřít o herecké představitele (nesmělý kokta Grant, výtečný Coyote i osudová Seigner). Nemilosrdný režisér v nemilosrdné sondě.. zřejmě nejlepší Polanski. 85%. (03.08.2009)

Francie bez absinthu už nikdy nebude to co byla. Co k tomuhle filmu napsat… Jedná se v podstatě o velmi otevřenou intimní a pro hodně lidí asi šokující zpověď jednoho páru při setkání s jiným párem na lodi, směřující do daleké Indie. Z toho by se postavil i knězovi. Schválně jestli chodili ke zpovědi do kostela… To ale odbíhám od tématu. Ve filmu se střídají dlouhé retrospektivní pasáže, odehrávající se v Paříži, s děním na lodi a druhý pár se díky vlivu Mimi a Oscara začíná měnit a probouzet se ze stereotypu všedních dnů. Opravdu všechno plyne k nevyhnutelnému konci? V každém z nás je něco sadomasochistického a nejlíp se to pozná, když je nám někdo vydán na milost a nemilost. (17.06.2008)

Musím se k něčemu přiznat. Po zhlédnutí tohoto filmu jsem se zamiloval do Emmanuelle Seigner. Škoda, že mě předběhl režisér tohoto snímku Roman Polanski. To, co předváděla Emmanuelle, se nedá nazvat jinak, než erotickou explozí. Už jenom kvůli jejímu skvělému výkonu stojí za to si toto výborné drama zasazené do krásné Paříže pustit. (13.05.2011)