Ve slepé uličce

Další výčet podivných lidiček, kterými Polanski pomáhá zalidňovat svět už sám od sebe podivný. A nebylo by t možné, kdyby takový nebyl on sám. Myslím, že teď ve stáří, se mu už musí plést co prožil sám a co sám nafilmoval. Znáte přece rčení, které děti používají dříve, než vidí první film: "Ale vždyť on to jen filmuje... Manželé (Teresa a George) filmují rodinný život a příjezd gangsterů do jejich "pevnosti" je pro ně vytržení z nudy a pro nás demonstrací jejich charakterů (až po poslední moment, když se před samopalem polomrtvého Richarda schovávají střídavě za sebe)... Přes všechny problémy s místem, herci atd. (a přes mnohé chyby ve filmu, angicky goofs), považuje Polanski tento film - a myslím zcela oprávněně - za "příspěvek poetickému filmovému jazyku"... Přestože nezvedený kluk poškrábal jinou desku, snesl bych víc hudby dnes již legendárního Krzysztofa Komedy - viz EP Krzysztof Komeda ‎– Cul-De-Sac. (21.03.2020)

Zhodou okolností to tak vyšlo, že som si pozrel Slepú uličku, zrovna 21. 3. , keď by sa bola nádherná francúzska kráska Françoise Dorléac, dožila nedožitých 75 rokov, ale zomrela takmer už pred neuveriteľnými päťdesiatimi rokmi ! Jej taktiež sexy sestra Catherine Deneuve si rok predtým zahrala v legendárnom Hnuse, Romana Polanskiho, ktorý považujem za oveľa lepší snímok, ako tento ! Obidve sestry sa inak dosť podobajú, ak by som mal teraz následne komentovať, čo som videl, tak to zhrniem jednoducho : „Bizarný snímok o výstrednom manželskom páriku, trochu atypickom, s menami George a Teresa, u ktorých sa bude skrývať kriminálnik Richard, spolu s partnerom, bohužiaľ Albie, ako sa volá, dlho neprežije”... Vonia mi, keď si občas pozriem atypický film, ktorý obsahuje dostatok čierneho humoru, aký používajú bratia Coenovci. Snažil som sa naladiť na dianie s týmito postavami, čo sa mi podarilo len zriedka ( zaznamenal som niekedy vynikajúce filmové momenty, ale tých je pomenej ), síce mám takú možnosť, že vidím výnimočnú kameru Gilberta Taylora, ktorý spolupracoval s klasickými áčkovými režisérmi, typu Kubrick a Lucas, ale i napriek tejto kvalite, nemôžem sa povzniesť nad absurdnými situáciami, ktoré ani nie sú smiešne, sú skôr do plaču ! Pije sa tu vo veľkom VODKA, ktorú páli po domácky Teresa, a v tom je hlavný kameň úrazu ! Áno, aspoň radosť sa pozerať na túto nevšednú krásavicu, ktorá si rada vypije, ale to je tak všetko, či občas si ju vychutnávam tak, ako ju Pán Boh STVORIL... A George je velikánsky ťuťmák... Richard, ktorý si hovorí Dickie, týchto sekíruje, ako sa len dá. Blíži sa im návšteva, kde bude dominovať najmä nevychovaný chalan, ktorý sa nevie spratať do kože. PS : Majú tu taktiež sliepky, ktoré produkujú veľké množstvo vajec, a okrem toho, sa tu prakticky nič viac pod zub nenájde... Pálenica Borisa Filana, tá by sa tu uchytila, čo myslíte ? Hm... Ples upírov, je zázrak, ktorý mám tak rád... (22.03.2017)

Témat k hlubší reflexi jsem se v tomto filmu jaksi nedopátral. Přesto to byla celkem milá podívaná díky absurdnímu - především vizuálnímu - humoru, též díky originálně pojatým hlavním postavám a především pak proto, že se to všechno odehrávalo na ostrově Lindisfarne, jejž si před více než třinácti staletími zvolil za sídlo nového kláštera svatý Aidan. (04.07.2007)

„Človek si nevyberie čas na problémy.“ Roman Polański vie dodať obyčajnému trileru hororový náboj, ale tiež platí opak – že vie triler obliecť do komediálnej frašky. SLEPÁ ULIČKA sa žánrovo charakterizuje ťažko (ale nie je to ani nič umelecké typu Bergman) a zrejme budete zaskočení, nech už budete od zápletky „na starobylom hrade drží kriminálnik rukojemníkov“ čakať čokoľvek. Výsledku nemožno uprieť silnú atmosféru, pôsobivú výpravu, svojský scenár, nádhernú kameru, zábavnú hudbu a ťažko zabudnuteľný výkon Donalda Pleasenceho (Dr. Loomis z HALLOWEENOV). Snímka vznikla vďaka komerčnému úspechu predchádzajúceho (1965) Polańského filmu, hororu HNUS, ktorý nakrútil práve preto, aby ním zarobil peniaze na osobitejšiu SLEPÚ ULIČKU. (18.10.2008)

Jedovatě bizarní směsice tvrdého i natvrdlého chlapáctví, ženské falše (a falešnosti), snobizmu, šílenství a sovího houkání - i po více jak čtyřiceti letech od natočení stále ke koukání... ;-) . . . Rob Roy (ten v příběhu >knižní< ;-) by byl asi překvapen, jak bizarně plytké dobrodružství se událo jedné noci a jednoho dne v té >jeho< staré díře Lindisfarne, kde skončilo bytí dvou směšných lumpů, nějaké té slepice, prastaré vitrajle, společenského >přátelství< a jednoho marného a zbytečného nerovného manželství. V krizi se projevují charaktery a tomu se R. P. s nadhledem sobě vlastním dokáže vysmát a ještě navíc i něco sdělit - že ZLO v jakékoli podobě, i když je směšné, zplodí zase jen další zlo. A končit to všechno může nakonec v tak slepých uličkách, že uniknout se podaří jen málokomu... Nekonečně platná PRAVDA, tentokráte v >crazy thrilleru< (sakryš, to je ale žánr! ;-) ala mistr Polanski... - - - - - (Poprvé viděno 11.9.2008 na ČT2, komentář zde jako čtvrtý - 12.9.2008) (12.09.2008)