Ples upírů

Stylově asi ne dokonalé, ale přesto se tu podařilo vytvořit jednolité prostředí a perfektní úpíří parodii, při které jsem se zase až tolik nenasmál, ale skoro pořád pousmíval. Polanski má jednoduše talent pro znevážení vážných věcí. Jako herec se tu moc nepředvedl, ale zase s tím svým účesem působí docela sympaticky. V tomto filmu celému světu ukázal svoji krásnou Sharon Tate a někde v tom světě si na ni asi někdo začal brousit nejen zuby. (27.02.2005)

Z téhle komedie vůbec rozesmátý nejsem, naopak mě uvrhla do menší deprese. Vtípků je sice dost, ale vyruší je mrazivá atmosféra celého snímku. Ne že by vyzněly trapně, to kupodivu vůbec. Je to holt zvláštní film. Roman Polanski působí jako zřejmě i ve svém skutečném životě, na pohled duchem nepřítomným, nesmělým a trochu ňoumovským dojmem. A Sharon Tate... okouzlující, nádherná - na těch pět minut co je na scéně. Nevím, ale možná právě oni dva a jejich pozdější osud jsou možná důvodem, proč to na mne celé tak smutně působí. Nicméně, jako horor průměrné (mimochodem hrabě von Krolock není špatný), jako komedie taktéž, jako celek výjimečné. (26.07.2006)

Jsem trochu zmaten. Ples upíru má být hororová parodie, komedie, ale zdaleka víc než humor se Polanskému daří děsit...nebo alespoň skvěle navozovat atmosféru starých filmových hororů. Hudba a obraz tvoří krásnou poctu Murnauovu Nosferatu. Polanski využívá každou ingredienci, která nesmí ve filmu o upírech chybět. Zatímco temnější část příběhu funguje skvělě (včetně neradostného konce), tam, kde se autor pokouší o humor, tam se mu nedaří.Hlavní dvě postavy profesor a student zmateně pobíhají ze scény do scény, a humor, o který se pokoušejí jim nesed...tedy, nesedl mně. Příjemnou nadsázku, která mi přišla skutečně vtipná do děje vnesl až charismatický upír, hrabě von Krolock. V jeho osobě se snoubí nadřazenost upírské rasy (podobná jako v japonských anime Hellsing a D:Vampirehunter) s nadsázkou. Stejně tak vtipný je jeho homosexuální syn, snažící si na věčné časy sehnat si partnera. Řekl bych že film jasně ukazuje, v čem byl v 60. letech Polanski silný, a co mu příliš nešlo... důkaz jeho schopností vyvolat v divákovi humorem nezčeřenou hrůzu měl přijít už o rok později.... (08.01.2005)

Blbější upírský film neexistuje. Nic na tom nezmění ani fenomén Tate-Polanski. A to jsem si dokázala užít i některé Hammerovky. Je už dost na tom, že se o 30 let později sám Polanski k tématu vrátil a v roce 1997 se zrodil rakouský muzikál Tanz der Vampire. V původním nastudování se hrál tři roky ve vídeňském Raimundtheater. Dnes už je to moderní klasika, která se kupodivu hraje i česky. (25.07.2020)

Formálně a výtvarně takřka dokonalý film. Obsahově celkem podařená směsice lehounkého humoru (asi z 1/3) a hororu (asi 2/3). Rozhodně to není komedie k popukání a jak trefně vyjádřil Pohrobek, vzbuzuje spíše nepatrné pousmání než výbuchy smíchu. Jinak hororem to zůstává, proto myslím, že se nejedná o parodii, ale spíše o pojetí hororového tématu z nadhledu. Polanski si s tématem vysloveně pohrává. Ovšem k tomu, aby to bylo na 5 hvězdiček, to mělo být trochu kratší... (20.09.2008)