48 hodin v Paříži

Frantic u mě balancuje někde na pomezí mezi vyzrálostí a zestárnutím, co se týče technické a vizuální stránky filmu. Nicméně Polansky skvěle vykreslil atmosféru centra Paříže s notnou dávkou autencitity a městské šedi. A bez nadsázky to funguje i dnes i jako záplata na mezery v banální zápletce. Minimum hluchých míst a věrohodný postup hlavní postavy v pátrání po drahé polovičce. Emmanuelle Seigner je brutálně nádherná! (07.03.2021)

Tri slabé hviezdičky pre film, ktorý som už kedysi videl a nezaujal ma ani vtedy, ani teraz. Nie je to množstvom názvov, pod ktorými sa premieta, ale krkolomným málo uveriteľným príbehom a správaním sa osôb. Pričom rozbehnuté to je celkom dobre, ale neskôr som cítil rozpaky scenáristu v tom, ako pokračovať a ako to ukončiť. Harrison Ford nemohol takýto film utiahnuť sám a ostatní mu príliš nepomohli. Aj keď som nebol vyslovene naštvaný, trochu som ľutoval, že som dal prednosť tomuto filmu pred spánkom. (30.07.2017)

S cizí ženou v cizí Francii.. Může se to stát i vám a nepomůže hotelový detektiv, ambasáda ani komisař Moulin. Záměnou kufrů na letišti je zoufalý Ford po hlavě vržen do nebezpečné hry plné absurdního humoru (vystřihování z rodinného fota na policejní stanici, střecha), typického pařížského feelingu a bohužel i postupně uvadajícího tempa. Při pohledu na manželku Harrisona jsem si vzpomněl na vtip, jak přijde chlap, na policii nahlásit zmizení vlastní ženy. Policista ho požádá, ať uvede její popis. A muž říká: „Je těsně před důchodem, vysoká asi tak metr padesát, má plnoštíhlou postavu, řídké vlasy, dioptrické brýle, pod nosem ji raší knír, kulhá na pravou nohu a má problémy s alkoholem. Jak tak nad tím přemýšlím, strážníku, víte co..? Ani ji nehledejte…“ (09.09.2008)

Myslel jsem si, že to bude lepší. Kór, když na režisérské stolici vidíte Polanského a v hlavní roli Harrisona Forda. Téma je totiž klasické. Líbánky, náhlý únos ženy a stopovačka. Jenže ta stopovačka tady byla hrozně divná. Vlastně dost nezajímavá a taková jako když vlastně ani stopovačkou není. Harrison se tady tak nějak prolítal k finále, ani nevím jak, a těch 48 hodin pekla ukončil tak nějak frk frk a nic z toho. (12.06.2023)

Učebnice pro začínající spisovatele (scénáristy, režiséry), str. 9, poznámka pod čarou: Často se stane, že jsme vázáni smlouvou s vydavatelem, ale napadají nás jen velmi slabé a už tisíckrát vytěžené zápletky. V takových případech se někdy osvědčuje příběh rozvíjet zvolna a prvních sto až dvě stě stránek zaměstnat čtenáře líčením různých odboček a drobných příhod, o nichž čtenář v tu chvíli nemůže vědět, že jejich účelem je pouze napínat a zdržovat před trapným odhalením. Tento postup je začátečníkům zapovězen, mohou ho použít jen slavní lidé. (Ti to někdy dělají i dobrovolně, pokud chtějí něco říct, ale nemají co.) Důrazně doporučujeme sjednat výši honoráře pevnou částkou nezávislou na prodaném nákladu. K reedicím takových děl dochází méně často než k sebevraždám čtenářů, v právním smyslu však nejde o trestný čin. Vyhrožuje-li Vám někdo za takové dílo smrtí, nedoporučujeme žádat o ochranu policii, protože přinejmenším někteří policisté Vaši knihu pravděpodobně četli. Někdy je jedinou pomocí útěk do zahraničí. --- Že, Polanski? (24.02.2011)