Chlast

Někdo by už měl nahlas říct, jak jsou tyhle filmy nudné - tím, jak se vlamují do dávno otevřených dveří - pokud jde o mě, alkoholismus mi přijde - spolu s historickými filmy z časů WWII a filmy o zlých komunistech - jako nejnudnější námět na světě - existuje už tolik filmů, které hlásají stokrát omletou poučku o škodlivosti notorického pití, až mě to prostě už nezajímá, všechny jsou příšerně stejné a nepřicházejí s ničím novým. (Vlastně už začínám být alergický i na ten label "skandinávské kinematografie", který je u nás vydáván automaticky za známku kvality). Navíc se ani nepočítám k fanouškům Vinterbergových filmů nebo Mikkelsenova herectví, obojí mi je v podstatě zcela ukradené, a tak se o mě tento film mohl nanejvýš tak lehce otřít. Čekal jsem - když už ne nějaký závan filmařské invence (za kterou fakt nepovažuji prostřihy na naskakující hodnotu promile hlavních postav) - tak aspoň nějaký brutálně depresivní závěr, který by mnou otřásl a nechal mě něco prožít - nedostal jsem z toho filmu ale v podstatě nic víc, než chuť si taky pořádně přihnout. Podle mě je to jeden z nejpřeceňovanějších filmů poslední doby, který jsem ani původně vidět nechtěl, ale okolnosti nakonec rozhodly jinak, a za sebe nemám problém napsat, že kdybych to neviděl, o nic bych nepřišel. (29.03.2021)

„Celá táto krajina aj tak chlastá ako šialená!“, to je určujúci výrok, ale Dáni zrejme neboli ďalej na východe než v Nemecku. Veď podľa štatistík nie sú ani v top 10 na svete (dokonca až 29.), za to Česko aj Slovensko sa tam umiestňuje pravidelne (https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_alcohol_consumption_per_capita). V každom prípade strhujúci výkon Mikkelsena, ktorý má črty alkoholika aj za triezva, tento muž ťahá celý film, ktorý by bez neho bol zrejme o triedu nižšie. Avšak do akej miery ma ten film pobavil? Nachádza sa tu tiež dosť hluchých miest zameraných len na hudbu, kedy má divák pokúšať sa vyčítať z hercovej tváre, ako sa asi cíti. Príbeh je zameraný len na to jedno, že s alkoholom to neradno preháňať, ale dá sa s ním prežiť. Nejak mi chýbalo širšie rozvetvenie deja. (21.12.2020)

Dopodrobna rozvinutá věta klasika alkoholismu Horáce Badmana, že alkohol podávaný v malých dávkách neškodí v jakémkoli množství. Uhlídat ty malé dávky je hodně těžké, zvláště když do toho jdete s vědeckou vervou. A to v zemi nejpovolanější, tudíž v Dánsku. Jestli bych měl k filmu na úvod nějakou výhradu, pak snad tu, že kromě Tommyho (Thomas Bo Larsen) alkohol u ostatních tří hlavních protagonistů nic vysloveně nezpůsobil sám o sobě, Martinova rodinná krize nastala dávno před experimentem a ony malé dávky mu nakonec pomohly pochopit, že svou manželku vlastně stále miluje. Takže je otázka, jak velkou roli nakonec v životě ústřední čtyřky představoval právě etanol. Ale na to se dá odpovědět, že víceméně takovou, jako v životě každého normálního člověka. Většina z nás alespoň jednou v životě zažije situaci, kdy se při návratu z nočního tahu nemůže vydrápat do schodů nebo to případně zalomí do nejbližšího příkopu. Nikdy člověk ale nesmí ztratit soudnost a zábrany a něco si namlouvat. Nakonec odvahu postavit se světu musí každý najít především v sobě. Samotné příběhy postav jsou jako obvykle civilní, plně uvěřitelné a výborně zahrané a sami čtyři učitelé jsou naprosto lidsky sympatičtí. Mimochodem, jestli mě nějaká drobná scéna opravdu uzemnila, byl to detail kdy ten malý kluk fotbalista při zpívání hymny vsunul Tommymu ručičku do dlaně. Vajíčko naměkko bylo proti mně hadr. Já jen doufám, že tahle tvůrčí dvojka Vinterberg/Lindholm pro nás stvoří každých pár let nějaký ten vybroušený diamant. (03.01.2021)

Dánský minimalismus at its finest. Podobně stavěný film jako mladší bratříček The Hunt, jen tentokrát s flaškou alkoholu v ruce a trochu méně naléhavý a sugestivní. Podobná crew, vybrané silné scény, záchvěvy radosti z drobných úspěchů a chmury z životních zklamání. Škoda sladkého finále a příliš velkého množství alkoholových scén na úkor těch, co utvářejí a posouvají příběh kupředu. (06.07.2024)

"Druk" je pre mňa reálne jeden z tohtoročných filmov roka. Som rád, že Silvester priniesol ešte takéto silné filmové prekvapenie, lebo z tohto filmu som nebol schopný odtrhnúť oči. Mads Mikkelsen je podľa mňa vo svojom najlepšom filme po veľmi dlhej dobe a dáva do neho absolútne všetko. Dokonca je to film, ktorý sa stavia k myšlienke alkoholu skoro až absolútne racionálne. Všetko môže mať pozitívny aj negatívny efekt. Záleží od toho, čo s tým reálne urobíme. Je super sledovať Martina a jeho priateľov ako postupne nachádzajú stratené sebavedomie, energiu do života, radosť zo svojej práce a všetko začnú robiť s ohromnou dávkou chuti. A najlepšie na tom všetkom je, že aj študenti budú mať k nim úplne iný postoj a začnú sa reálne aj veci učiť. Dokonca je skvelé, že tu máme postavu študenta, kde mu učiteľ poradí, aby sa pred skúškou napil, nakoľko je z toho tak nervózny, že to všetko zabudne. Ale zrazu sa uvoľní a rovnako aj jeho myseľ a je schopný svoje myšlienky správne podať. Rovnako tu máme aj osobné drámy našich hlavných hrdinov, ktoré sú tiež veľmi silné. Martinov vzťah s manželkou je tu podľa mňa veľmi dobre zachytený a dokonca by som povedal, že v scénke, kde na ňu vybuchne bola jeho reakcia absolútne primeraná a fungovalo to skvele. Napriek väčšej dávke agresii, ktorá sa tu objavila. Nemyslím si, že film prekračuje zábrany, ktoré si stanovil a podľa mňa je to len dobre. Nie je to film, ktorý kritizuje alkoholizmus. "Druk" je filmom, ktorý ukazuje čo reálne môže priniesť alkohol pozitívne, no rovnako aj čo sa môže stať, keď to človek preženie. Je skvelé zažiť ten pocit, že všetko v hlave funguje a sme schopní pozitívne riešiť problémy a byť v pohode. No nemôžeme si na to príliš zvyknúť, lebo sa môžeme stať toho otrokom. A to už nie je dobré. Hodnotenie: A+ (01.01.2021)