Režie:
Roman PolańskiKamera:
Sven NykvistHudba:
Philippe SardeHrají:
Roman Polański, Isabelle Adjani, Melvyn Douglas, Jo Van Fleet, Bernard Fresson, Lila Kedrova, Claude Dauphin, Patrice Alexsandre, Claude Piéplu, Rufus (více)Obsahy(1)
Paříž, město světla, se v psychologickém thrilleru Nájemník Romana Polanskiho zlověstně mění do temné nálady. Polanski ztvárnil pana Trelkovského, nového nájemníka pařížského bytu s tragickou minulostí. Předchozí nájemnice, mladá žena, se vrhla z balkonu v horním patře. Její věci zůstávají v rezidenci a živí Trelkovského rostoucí posedlost v tuto ženu. Nebo snad přiživují jeho šílenství? (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (208)
Paranoidní schizofrenie na způsob Polanského, který sám napsal scénář, režíroval a ještě k tomu ztvárnil hlavní roli pana Trelkovskyho. Film má pomalejší tempo a skvěle budovanou atmosféru, kterou umocňují podivné okolnosti dějící se v bytě ve kterém předešlá nájemnice žila a za zvláštních okolností vyskočila z okna. My tak po celou dobu pozorujeme Trelkovskyho postupnou přeměnu paradoxně na ji samotnou a to i doslova ve vizuální podobě, protože paranoia dovede hrdinu až k travestismu. Jak jsem nakousnul v první větě, je to film především o vnitřní schizofrení proměně a spojování si zdánlivě neslučitelných věcí do struktury, která má pro mentálně zdravého člověka děsivý "smysl". Je to taková sonda do mysli paranoika a Polanski mě tímhle snímkem mile překvapil. Ovšem pár věcí bych mu přeci jen vytknul. To, že se prakticky začně něco dít defacto až v půlce filmu, je v pořádku, protože bez první hodinky by vám zaručeně unikly souvislosti a finále by nemohlo gradovat. A taky pan Trelkovsky se jeví zezačátku jako seriózní, klidný a rozumný člověk, takže okolí na něj zezačátku nemůže mít markantní vliv. Co mi přišlo trochu náhlé, prakticky z okamžiku na okamžik, byla jeho přeměna, kdy jeho paranoia vyšla najevo od jediné věty. Také napětí mohlo být více naléhavé, které by vyvrcholení značně zdramatizovalo. Ale i tak se jedná o velmi poutavý příběh s obstojným výkonem mistra režiséra a krásnou Isabelle Adjani. ()
Nájomník od Polanského je prvotriedny thriller, spracovaný s množstvom napätia. Každý detail sa zdá byť súčasťou nejakého dôvodu, aj keď dej nám dáva zmysel len zriedkavo, strach z neistoty výborne dokresľuje celkovú pointu príbehu. Úžašne napätý, intenzívny klaustrofobický film, sa pomaly stupňuje a vytvára nám tak psychický teror z niečoho strašného. Polanskeho najvýznamnejší film a veľmi pôsobivý, ktorý si zaslúži veľký obdiv. ()
Horory (či psychothrillery) po Polansku mi nechutí, po dokoukání Nájemníka mám takřka podobně jalové pocity jako tomu bylo u Rosemary nebo mladší Deváté brány. A přitom ostatní Polanského filmy v jiných žánrech považuji za takřka geniální záležitosti a klenoty kinematografie. A ještě promiň Romane, ale herecky jsi mě nezaujal už vůbec. U-tr-pe-ní. 60% ()
spociatku velmi nenapadny film, ktory sa pohyboval v rovine akejsi pokojnej dramy (a uz vtedy to bolo moc zaujimave), no druha polovica zacne naberat na obratkach, a razom sa vsetko meni v mysticky psychohoror prepleteny roznymi scenarovymi vychytavkami.. v prvom rade vyborne napisane, v druhom paradne odohrate samotnym polanskim, ktory ma dokonale presvedcil o tom, ze je fantasticky nielen za, ale aj pred kamerou. a zaver, ten je sialene demonicky.. ()
Romanova trilógia,t.j snímky Hnus,Rosemaryino dieťa a Nájomník majú jednu špecifickú vec spoločnú,a to je BYT,v ktorom nastávajú pre človeka extrémne nočné mory podporené desmi,hororom v maximálne depresívnej atmosfére,kde si poviem:„Niet na pokojné susedské vzťahy...”Síce tie moje sú na bode mrazu,ale takýto extrém zase nezažívam ako Roman pred kamerou,zároveň koordinuje spoľahlivo zbesilý hon na nájomníka v jednom veľkom dome,v ktorom sa nachádza divná smotánka susedov,ktorí mu dobre neprajú,totiž predtým tam žila nájomníčka,ktorú dohnali k samovražde,a ako sa s nimi popasuje Roman,to nechám na fantázii divákov... Roman Polanski je človek,ktorý prežil ghetto,a tak sa ani nečudujem,že robí takéto divné projekty s pomocou kameramana Svena Nykvista,ktorý má skúsenosti s divnými atmosférami u mentora Bergmana Ingmara. Pánečku,tento psychologický thriller ma vydesil,Roman je podivín,ale génius v tom,ako pracuje pomaly s atmosférou,ktorá čoraz viac hutne a hutne,a ja som chcel vidieť záverečný diel bytovej trilógie,a som si istý,že byť v koži Trelkovského by som asi nechcel byť,viem,aké je mať roztrieštené susedské vzťahy,ale toto je silné kafe!!! ()
Reklama