Konec velkých prázdnin

Celkem slušně odehraný, s polistopadovou huráupřímností vykreslený příběh, který dnes těžko přesvědčí o tom, že nebyl zamýšlen jako dvojitá parodie - na socialistické seriály i na emigranty. Výborná Ingrid Timková. Scénář: P.Kohout a Jelena Mašínová, Hudba: M.Pavlíček + orch. Varhan Bauer. (13.05.2012)

Z tohoto seriálu jsem měl bohužel s každým dílem stále neodbytnější pocit, že se jeho tvůrcům dokonale daří vrazit meč nepochopení mezi emigraci a šedou zónu, takříkajíc ve stylu "a co je nám vlastně po tom, že tihle chudáčci tak strašně trpěli, když si svoji cestu vlastně vybrali docela sami." Obávám se, že takhle to tedy seriáloví tvůrci (a už vůbec ne Mašínová a Kohout) rozhodně nezamýšleli, ovšem věčné nářky a fňukání Dejdara, Cibulkové či Dulavy, šílená skoromilostná linka Zedníčka a Laurinové, blazeovaná nadřazenost Brzbohatého či poněkud pomateně idealistický mladý slovenský pohraničník, to je na mě trochu moc silný koktejl. Nejsem si vůbec jist, jestli se tady podařilo zůstat aspoň na oné obligátní půli cesty. Slaboučkých 50 % - to už mi byl milejší i takový Hotel Herbich. (10.08.2009)

Slovenský režisér Miloslav Luther natočil v roku 1996 televízny koprodučný seriál "Koniec veľkých prázdnin". Zachytáva v ňom osudy Čechov a Slovákov, ktorý pred rokom 1989 boli nútení kvôli politickej situácii emigrovať do krajín západného bloku. Seriál pozostáva zo šiestich hodinu a pol trvajúcich epizód: "Úzka brána ku šíremu svetu", "Prvý deň v druhom živote", "Pomsty starej vlasti", "Neúnosné bremeno slobody", "Nádej umiera posledná", "Straty a nálezy". ** (30.03.2018)

Ambiciózní televizní seriál z poloviny devadesátých let vypráví příběhy několika emigrantů, kteří se rozhodli opustit ČSSR v létě 1983. Některá dramaturgická rozhodnutí (např. se každý díl odehrává v průběhu jediného dne) tvůrcům zbytečně komplikují situaci a samotný závěr v některých případech působí prostě hloupě, ale jinak se tento koprodukční projekt čtyř evropských televizí docela povedl. (29.09.2020)

Viděl jsem několik dílů v roce 1994, kdy mi unikala podstata a nedokázal jsem pochopit pocity hlavních protagonistů. Pořád to nedokážu pochopit, ale umím si to alespoň představit. Osud několika utečenců před tehdejším režimem, setkání se se zahraniční realitou a jak se s tím srovnat? Každý po svém, někdo to nerozchodil, jinému se povedlo postavit se na cizokrajné nohy. Samotné zpracování seriálu není nijak perfektní, ale jedná se o unikátní dílo k němuž nenaleznete velkou konkurenci, proto lze hodnocení lehce nadzvednout. Sjeli jsme to s ženou během pár týdnů a jsme rádi, že jsme se v té době nenarodili a nemuseli řešit podobná dilemata. (03.10.2016)