Reklama

Reklama

Konec velkých prázdnin

(seriál)
  • Slovensko Koniec veľkých prázdnin
Česko / Rakousko / Slovensko / Slovinsko, 1996, 6 h 58 min (Minutáž: 60–90 min)

Epizody(6)

Obsahy(1)

Televizní román o dramatických útěcích za hranice komunistického Československa. Šestidílný seriál podle scénáře Pavla Kohouta a Jeleny Mašínové vypráví o lidech, kteří z nejrůznějších důvodů chtěli či museli odejít do emigrace. Jenže v roce 1983, kdy se příběh odehrává, byl takový čin klasifikován jako „nezákonné opuštění republiky". V prvním dílu se seznámíme s celou galerií různorodých postav. Vojínu Vágnerovi (B. Mišík) se zdál divoký sen, v němž pronásledoval muže chtějícího překročit státní hranici. Rodina herce Milana Čecha (M. Dejdar a V. Cibulková) prožívala napínavé a nebezpečné okamžiky, když i s malým synkem potají přešla hranice Jugoslávie a zamířila do Rakouska. Bobina Havránková (S. Laurinová) učinila totéž dokonce za bílého dne, zatímco eskamotér Pepa Strniště (P. Zedníček) zvolil způsob zcela bizarní. Všechny však čekal po útěku do svobodné země nejprve pobyt v uprchlickém táboře. (Česká televize)

(více)

Recenze (88)

Zagros 

všechny recenze uživatele

Dobrý seriál se zajímavým dějem a slušným obsazením. Nejvíce se mi líbila ta směs různých příběhů o emigraci z lehce jiného pohledu. Každý byl trochu jiný, ale každý byl velmi napínavý. Někomu jsem držel palce, někoho litoval a někoho jsem neměl rád. Zkrátka ve mně Konec velkých prázdnin probudil emoce a už je za to si zaslouží pochvalu. Děl s podobnou tématikou (emigrace během komunismu) navíc zase tolik není, což je škoda. Docela bych nějaký nový počin uvítal. ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Konec velkých prázdnin zobrazuje jednu důležitou věc, kromě mnoha menších. Konkrétně tu, že ani v demokratickém Rakousku uprchlíci nedostali nic zadarmo. Nejspíš si všichni mysleli, že hned dostanou víza a budou si žít jako v ráji. Nestalo se. Několik hrdinů a několik příběhů názorně maluje fakta z růžové na všechny ostatní barvy. Nikdo na nikoho nečekal s otevřenou náručí. Ani v Rakousku ani v USA. Seriál si vzal za cíl ukázat několik druhů toho, co všechno mohlo emigranty potkat a také mnohdy potkalo. A dělají to výborně. Velmi kvalitní herci, velmi kvalitní herecké výkony i výprava. Velká orchestrální dramatická hudba. Mě se ten seriál vždycky docela líbil. ()

Reklama

Compadre 

všechny recenze uživatele

Konec velkých prázdnin byla odjakživa depresivní záležitost, ale tadyten konec byl nějak až moc...začátek mi připomínal Účastníky zájezdu (jen o fous zajímavější), kterým se v komunistickém bordelu životy pořádně zašmodrchaly. Knihu jsem nečet, ale umím si představit, že byla určitě lepší než celkem průměrný seriál. PS: Dejdar se tady ukázal v tom nejlepším světleslovasmyslu! ()

Kajagogo 

všechny recenze uživatele

Ťažko mi je k tomu... Seriál som „schrupol“ hneď pri jeho prvom uvedení v TV a zanechal vo mne značne rozporuplný dojem...Keďže uvedenie seriálu sa v podstate kryje s obdobím, keď som po páde režimu začal jazdiť po svete a okrem iného začalo aj moje  stretávanie s bývalými čs. emigrantmi (vtedy vládla ešte nádej, že by tu niekedy mohlo byť nejaké civilizované štátne zriadenie, takže sa Čechoslovákov neštítili), môžem povedať, že seriál je v princípe pravdivý. Úteky cez hranice na hrane prežitia, katastrofálne pomery v utečeneckom  „lágri“, úľava po umiestnení do vidieckych penziónov, nenávisť miestnych k „Ossis“,  navyše  okorenená zlobou Sudeťákov predovšetkým voči Čechom (to tam však scenárista Kohout nemohol dať, Nemci by mu na to nedali peniaze), ťažké začiatky v cudzine.  Prostriedky, ktorými sa to  autor scenára snažil vyjadriť,  nahliadam však ako značne rozporuplné. Slováci sú znázornení archetypálne - sprostí ako debna gitu, slovenskí pohraničníci bohujú a divia sa, keď stretnú na hranici herca, ktorého pred chvíľou videli v televízii. Ad illustrandum by som chcel podotknúť, že som v dobe seriálu (zrejmé 80- te roky) bol na základnej vojenskej službe a ten fakt, že sa seriály a filmy točia vopred a neprehrávajú sa naživo niekde v štúdiu,  vedeli aj Rómovia z východného Slovenska.   Podobne na mňa pôsobil ten chlapec,  pohraničník zo Slovenska. Už scéna, že by do hraničného pásma pustili kosca z civilu, nevyzerá veľmi pravdepodobne. Také práce robili sami pohraničníci, bola tam hromada preverených chlapcov z vidieka (venkova), ktorí podobné práce (kosenie vysokej trávy, výrub náletových drevín, všetko kvôli možnosti schovať sa) v  pohode zvládali. Chlapec - pohraničník  jedná totálne protizmyselne, najprv flagrantne poruší vojenskú prísahu tým, že prosto zahodí samopal a  ujde za hranice, potom sa pred agentmi tajnej služby vyhovára  na prísahu, keď im má oznámiť rozmiestnenie stráží a iné veci na hranici. Navyše sa zbabelo vyhovára na to, že sa po každom úteku i tak všetko mení. Nepochopiteľné... Postava pána Zedníčka (kúzelník) predvádza starý trik s hodinkami, ktoré akože nenápadne  ukradne, akurát že to bolo možné vtedy, keď sa hodinky nosili vo vrecku vo veste a nie na ruke. Neverím, že by bolo možné rozopnúť remienok na ruke a stiahnuť hodinky bez toho, že by si to človek všimol. A takýchto paradoxov bolo v seriály poviacero... Za mňa slabé 3 hviezdy. ()

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

Slovenský režisér Miloslav Luther natočil v roku 1996 televízny koprodučný seriál "Koniec veľkých prázdnin". Zachytáva v ňom osudy Čechov a Slovákov, ktorý pred rokom 1989 boli nútení kvôli politickej situácii emigrovať do krajín západného bloku. Seriál pozostáva zo šiestich hodinu a pol trvajúcich epizód: "Úzka brána ku šíremu svetu", "Prvý deň v druhom živote", "Pomsty starej vlasti", "Neúnosné bremeno slobody", "Nádej umiera posledná", "Straty a nálezy". ** ()

Galerie (20)

Zajímavosti (17)

  • Utečenec Pepa (Pavel Zedníček) v druhej časti vyšetrovateľom povie, že bol ako príšlušník francúzskej cudzineckej légie zajatý v bitke u Dien Bien Phu v roku 1953. Tento konflikt sa však odohral až v roku 1954. (Jello Biafra)
  • Točilo se v autentických prostorách uprchlického tábora Traiskirchen, přes který prošli desítky tisíc českých uprchlíků. Tábor existuje od roku 1956. Nachází se cca 20 km jižně od Vídně v Dolním Rakousku a je umístěn v bývalých císařských kasárnách, které císař Josef II. nechal v roce 1781 zřídit v prostorách zámku Möllersdorf. (sator)
  • Scéna, v níž prof. Buchtálek (Jaroslav Kepka) stojí před kostelem a povídá si s Tonem (Branislav Mišík), se natáčela před Dominikánským kostelem ve Vídni, Postgasse 4. [Zdroj: Filmová místa.cz] (majky19)

Reklama

Reklama