Devátá brána

Zajímavé téma - pátrání po okultních spisech - postrádá mrazivější atmosféru a napětí, o strachu nemluvě. Je zde pár solidních scén, zejména oběti - nejlepší je scénka s hraběnkou na kolečkovém křesle, pronásledování, kdy Deppovi pomáhá tajemná dívka, a příchod do nočního zámku, v němž se má odehrát satanský rituál. Speciálních efektů je pomálu, což by nevadilo tak, jako absence děsu. Největší problém představuje Depp - jeho Dean Corso balancuje mezi ňoumou a rádoby hrdinou, ani jedno se mu však nedaří. Člověk se pak nediví, že fandí spíše Balkanovi. V době vzniku se mi film líbil více, nyní s odstupem let mu jednu hvězdu odebírám. Není to úplně špatné, nenudil jsem se, ale Polanski má spoustu lepších filmů (skoro bych řekl, že většinu). (20.06.2020)

Dean Corso je kšeftman a odborník na staré knihy, které oceňuje a specializuje se na zjišťování jejich pravosti. Hulí jak fabrika a čest se smyslem pro férový obchod se mu obloukem vyhýbá. Hlavně ať jsou šeky dostatečně tučné. Jeho novým klientem se stává podivínský sběratel, který chce prověřit okultní knihu, jejíž spoluautorem má být samotný Lucifer. A která údajně existuje pouze ve třech exemplářích. Pátrání po pravdě rozhodně nebude procházkou v oblacích.. Uznávaný světoběžník Roman Polanski se po pěti letech vrací k režii a stále si drží slušnou úroveň jednoho z mála východních režisérů, kteří se dokázali prosadit v továrně na sny. Opět si pohrává se sklony lidské povahy ke zlu, s nejistotou k vládě nad vlastním osudem, s hutnou atmosférou (k duhu mu jde i skvělá kamera Dariuse Khondjiho – Sedm, Úkryt, Tlumočnice). Tentokrát ale i rád mate diváka a předkládá mu nejednoznačné stopy, jenže z intelektuální detektivky se to občas celé drolí v dosti zvláštní tvar. Polanski potřetí využívá herecké schopností své nestárnoucí manželky Emmanuelle Seigner a obsazuje ji do role záhadné ochranitelky hlavního hrdiny. Toho se zhostil Johnny Depp, umolousaný bibliofil, který snímek drží nad vodou i v dosti matném vyústění. (30.09.2009)

Film, který vypráví o knihách a milovníkům knih bude zřejmě bližší než těm ostatním. Nicméně to nic nemění na tom, že jeho literární předloha je nesrovnatelně lepší a propracovanější, a to především proto, že příběh filmu tvoří jen jednu z jejích dějových linií (tu horší). I přes slabší konec ale Polanski opět oslňuje plíživým vyprávěním, ve kterém si jedinec (a s ním ani divák) nemůže být jistý nikým a ničím z toho, co se kolem něj děje. (31.07.2004)

Jako budoucí knihovníček jsem si pozvolný příběh plný zaprášených bibliofílií užil opravdu vrchovatě. Johny Depp byl excelentní (Kde nebyl?), navíc se zaskvěl i Wojciech Kilar na postu skladatele a díky povedené kameře se bylo vskutku na co dívat. Leč stejně jako u všech Romanových filmů, které jsem zatím viděl, se přihlásil problém s přemrštěnou délkou. Kromě obstojně budovaného tajemna tak Devátá brána přináší i zbytečně natahované prázdno, které ve finále přizabíjí jediný excentrický coitus. V průběhu filmu mi hodně vadilo také několik hloupých deus ex machina situací (hlavně ten "matrixovský" souboj u řeky), když se však zatnou zuby, dá se to přežít... :) (04.07.2008)

Polanského mysteriózny film, v hlavnej úlohe: kniha napísaná Satanom. Po skutočnej verzii diela, zaručujúceho moc nevšedných rozmerov, nachádzajúcej sa niekde medzi tromi existujúcimi kópiami pátra mladý oceňovateľ historických kníh. Na prácu si ho najal bohatý fanúšik satanských kultov a rituálov Balkan (žeby nomen –omen?). Myslím, že námet a úvod poteší všetkých milovníkov kníh, no opakovaním motívov, situácií a postáv stráca film tempo. Doslovnosťou vypovedania záhad a kto za nimi stál sa trochu vytratila tajomnosť. Čo trochu spasí nejednoznačný koniec. John Depp nesklamal, od majstra Polanského som však čakal však 100 bodovú prácu. (26.09.2004)