Hnus

Nevybavujem si, či niekto iný dokáže tak presvedčivo vykresliť krajné psychotické stavy svojich hrdinov a hrdiniek ako Roman Polanski. Pomocou obrazov, zvuku a strihu už v priebehu úvodných minút zatlačí zarazeného diváka k stene a toto bezprostredne vnímané zúfalstvo necháva bez výdychu gradovať až do úplného vyčerpania... pritom (čo je vzácne) neupozadzuje samotný dej, ktorý tvorí nemenej dôležitú zložku rozprávania - každá epizóda pomáha rozumieť, čo a prečo sa vyvíja práve tak, ako sa vyvíja. Nič sa nedelí, všetko naopak násobí a súhra medzi režisérom a hlavnou predstaviteľkou tomu potom nasadzuje korunu, na ktorú si siahli len máloktorí! (26.07.2009)

... hoho... s pozerskými ****hodnoceními se zase roztrh pytel a rázem Repulsion nakynul na červená kvalitativní procenta... popravdě, nestačím údivem kroutit hlavou... uspavajícím tempem podaný rozkol osobnosti magicky krasné, ba nedůvěryhodné (snad jen pro tuto roli) bloncky je úmorně nudný a nelze omluvit ani starším datem vzniku filmu.. co se týká fokusů na kukadla... ty měly být asi předzvěstí nějakého psycho defektu milé slečny? nene, uplně vedle... spíše nechtěný přešlap...agresivní kritika by byla na místě pro případ finále, ale to už ponechám pro jiného, stejně vytočeného usera... z očekávání raritní paranoie se vyklubala mimózní nuda s velkým n. hvězdičku nahodím jen za zajímavou kameru. 2/10 (11.08.2009)

Z nějakého důvodu jsem si během velmi sugestivního závěru představoval, jak by celá záležitost vyzněla coby televizní reportáž o hrůzném nálezu v jednom panelovém bytě. Jak by byl vykreslen vrah, jak oběti, zda-li by vůbec někoho zajímaly příčiny. Těm je věnováno předchozích devadesát tíživých filmových minut, zahrnujících asi třikrát znásilnění Catherine Deneuve a minimálně jednou Catherine Deneuve procházející v zombie modu Londýnem. Ale ačkoliv (nebo právě proto), že jsem se během nich cítil jako hlavní hrdinka – jako paranoik trpící klaustrofobií, kterému začíná jít na mozek „duševní“ uvěznění mezi čtyřmi stěnami –, nebyl jsem schopen uniknout. Netuším, jestli má jít o výzvu ke zmagoření, nebo naopak o varování před ním, či pouze o atmosférické nahlédnutí do hlavy pacientky, která utekla z pohovky doktora Freuda, psychárna je to každopádně vydařená. 80% Zajímavé komentáře: Jeanne, venus, Jordan, lupuscanis (16.06.2009)

Nepřítomný pohled očí Catherine Daneuve, která hraje psychicky nemocnou, osamělou dívku Carol. + Nikdy neuvařené syrové králičí maso, měnící se postupně v zahnívající mršinu. + Pokoj, kde se Carol zabarikádovala před světem. + Brutální, mrazivý způsob jakým se vypořádala s přízní loudících nápadníků. Tohle si nejspíš vybavím při vzpomínce na HNUS, který mě jinak nijak zvlášť neoslovil. Prvky hororu, vraždění a stopy krve nejsou tím, co by mě ve filmu dokázalo nadchnout. (01.11.2008)

Podobne ako v Rosemary's Baby, aj tu vytvára Roman Polanski pocit stiesnenosti a paranoje na ploche jedného bytu. Tentoraz dokonca ešte minimalistickejšími prostriedkami: čiernobiely obraz, takmer žiadna hudba a iba jedna protagonistka. A hoci sa mu to vďaka režijným nápadom a skvelej Catherine Deneuve darí vrchovate, zároveň trochu odháňa chladne didaktickým hávom, typickým pre jeho rannú tvorbu (napríklad Cul-de-sac). Rosemary's Baby bol emocionálnejší, čo mne osobne vyhovuje viac. (28.08.2004)