Tess

Vidieť film od Polanského pokladám akosi za povinnosť. Tess sa mi vyhýbala, ale s pomocou Stv2 tieto resty postupne škrtám. Asi najviac odstrašujúco pôsobí stopáž a v tom i ja vidím trochu problém. Film podľa románu ma síce zaujal, ale nebol zas natoľko spletitý, aby sa z neho nedalo strihať a to i bez toho, aby film utrpel. Najväčší tromf je bezpochyby N. Kinski na ktorej stojí celý film. Sme svedkami neľahkého života chudobnej Tess, ktorá nemá šťastie ani v živote ani v láske. Aj keď sa prevažná časť točí okolo lásky, nemá to s love story či romantikou mnoho spoločného. 70%. (03.04.2013)

Neviem čím to presne je, ale keď som tento film videl pár rokov dozadu páčil sa mi omnoho viac. Hlavne v prvej polovici skôr vyznieva ako keby Polanski vôbec nepoznal predlohu a poriadne nevedel čo točí. Tess však rozhodne nie je nijak zlým filmom (veď okrem troch Oscarov dostal aj napr. 2 Zlaté glóbusy či 3 Cézary) a aj napriek k trom hodinám sa blížiacej stopáži nudí naozaj v minime prípadov, dokonca by som povedal, že mi to pokojné tempo kde sa väčšinu času nič zvlášť dramatické nedeje (alebo to aspoň Polanski tak nepodáva) vyhovovalo a príjemné odsýpalo. Herci tu rozhodne svoje najlepšie výkony nepodávajú, aj samotná Nastassja Kinski zo všetkých zúčastnených bezpochyby najlepšia, tu pôsobí vyslovene priemerne a podaktoré jej postoje pôsobia veľmi netradične. Obdiv jej však ako mladej začínajúcej herečke určite patrí, tak ako i samotnému Polanskému. Predsa len nakrútil veľmi svojské dielo, ktoré keď už ničím iným, určite zaujme aspoň svojou miestami melancholicky zasnenou atmosférou. (21.12.2008)

„Nič len márnosť.“ Takýto výrok vypustila mladá Nastassja z úst a takýto pocit som mal aj ja z toho filmu. Tri hodiny úmorného zážitku, kde sa toho veľa neudeje okrem toho, že jedna fešná holka stretáva magora za magorom. Každý ju zneužije, oklame, podvedie, odhodí. Veľmi deptajúce. Film o žene, ktorá sa v živote dočkala len nespravodlivosti. A po troch hodinách stále nepríde riešenie. Hľadala lásku, našla Stonehenge a tam aj spravodlivosť. (23.05.2021)

Ne každý osud má prošlapanou cestičku tak, jak by si jeho „majitel“ představoval. Takové Tess hodil do cesty nejeden klacek a moc štěstí a klidu jí nenadělil. Své o tom ví Roman Polanski, který osud prosté venkovské dívky přetavil v téměř tříhodinovou romantickou fresku z viktoriánské Anglie. Tehdy osmnáctiletá Nastassja Kinski soustředěně zachycuje úsilí osvobodit se. Tři Oscary (výprava, kamera a kostýmy) a další nominace dokazují, že Polanského opus není radno úplně přehlížet. Jenže co by šlo říct během dvou minut, francouzsko-polský mistr roztahuje do několikaminutových pasáží. Filmařsky bez výhrad, příběhově strhává jen místy!! (06.10.2012)

Feminismus a soudobá anglická vesnice pozdní viktoriánské Anglie jsou hlavními obsahovými i ideovými dominantami frankobritského oscarového filmu z roku 1979. Důkladná krajinomalba i neméně vyčerpávající pohledy do tehdejších interiérů spolu s důkladnou výpravou jsou úspěšným Polanského úsilím o postižení tresti Hardyho stejnojmenné literární předlohy. Přemýšlivé, ale jinak prosté venkovské děvče přes svou houževnatost postupně podléhá svodům, kterým je dlouhodobě vystavováno, a konfrontováno s bídou, kterou si nezasloužilo, se posléze v absolutním zoufalství a beznaději utíká do nerovnoprávnéího konkubinátu s původním milencem. Pozdní snoubencovo procitnutí přichází do fatální situace, jíž Tess čelí zmatenou, více pudovou než promyšlenou vraždou s vědomím nenávratného trestu. Osvobozující gesto je tak současně cestou ke zkáze, v níž hluboké náboženské přesvědčení, v němž Tess byla vychována, zcela selhává. V druhém plánu je Tessin osud nevábným zrcadlem mravních i charakterových kvalit obou osudových mužů jejího života. Kritika prudérie pro prudérii, konvenčního pokrytectví, jež je jen fasádou latentního společenského rozvratu, zhruba tak lze popsat film, jemuž vedle Polanského dominuje skvělá Nastassja Kinská v titulní úloze. TESS, připomínající tolstojovskou ANNU KARENINU či Baudelairovu PANÍ BOVARYOVOU (obě díla byla rovněž kvalitně převedena do filmové řeči) nebo mrštíkovskou MARYŠU, zcela jistě neuspokojí milovníky klipově pojatých akčních filmů. Na faktu, že našim předkům plynul čas pomaleji a že Polanski tuto "nudu" do svého uměleckého záměru nemohl nevložit, to však nedokáže nic změnit. Jedno je jisté: TESS si vždy své vděčné diváky najde. (25.12.2010)