Tess

No, spolu s Čínskou čtvrtí asi vůbec nejlepší Polanského film. Poutavým způsobem vyprávěný příběh vesnické dívky, sužované ranami osudu, v hlavní roli s mladičkou Nastassjou Kinskou (její také asi nejlepší role), okořeněný pěknými exteriéry a místy příjemně kouzelnou atmosférou, právě to jsou hlavní příčiny toho, že se mi film Tess tak moc líbí. (06.06.2003)

Feminismus a soudobá anglická vesnice pozdní viktoriánské Anglie jsou hlavními obsahovými i ideovými dominantami frankobritského oscarového filmu z roku 1979. Důkladná krajinomalba i neméně vyčerpávající pohledy do tehdejších interiérů spolu s důkladnou výpravou jsou úspěšným Polanského úsilím o postižení tresti Hardyho stejnojmenné literární předlohy. Přemýšlivé, ale jinak prosté venkovské děvče přes svou houževnatost postupně podléhá svodům, kterým je dlouhodobě vystavováno, a konfrontováno s bídou, kterou si nezasloužilo, se posléze v absolutním zoufalství a beznaději utíká do nerovnoprávnéího konkubinátu s původním milencem. Pozdní snoubencovo procitnutí přichází do fatální situace, jíž Tess čelí zmatenou, více pudovou než promyšlenou vraždou s vědomím nenávratného trestu. Osvobozující gesto je tak současně cestou ke zkáze, v níž hluboké náboženské přesvědčení, v němž Tess byla vychována, zcela selhává. V druhém plánu je Tessin osud nevábným zrcadlem mravních i charakterových kvalit obou osudových mužů jejího života. Kritika prudérie pro prudérii, konvenčního pokrytectví, jež je jen fasádou latentního společenského rozvratu, zhruba tak lze popsat film, jemuž vedle Polanského dominuje skvělá Nastassja Kinská v titulní úloze. TESS, připomínající tolstojovskou ANNU KARENINU či Baudelairovu PANÍ BOVARYOVOU (obě díla byla rovněž kvalitně převedena do filmové řeči) nebo mrštíkovskou MARYŠU, zcela jistě neuspokojí milovníky klipově pojatých akčních filmů. Na faktu, že našim předkům plynul čas pomaleji a že Polanski tuto "nudu" do svého uměleckého záměru nemohl nevložit, to však nedokáže nic změnit. Jedno je jisté: TESS si vždy své vděčné diváky najde. (25.12.2010)

Tendle film natočil Polanski jako dárek pro zavražděnou Sharon, což je jistě bohulibé, bohužel tendle film je dost o ničem. Jakmile se Polanski chybí nějaký literarní látky, nějaký klasiky, natočí nudu, na druhý straně, když vezme něco, kde figuruje satan, pak je z toho klasika, tak si vyberte. Měl se držet svýho satanskýho kopyta a klasiku přenechat jinejm. (30.09.2019)

Polanski se snaží knihu zfilmovat přesně včetně různých bezvýznamných maličkostí a pomalé plynutí filmu mi nevadilo, ale co se mu příliš nepovedlo, je převést na plátno její bezútěšnost a tragiku. Je to z velké části Nastassjou, které jsem to všechno moc nevěřila a také mužskými představiteli, z nichž hlavně Angel je opravdu tragéd( což byl mimochodem i v knize). Paradoxně zde jako nejsympatičtější vyšel D´Uberville, původně hlavní padouch. Filmově je to krása od počátečního průvodu, až po východ slunce nad Stonehenge. (28.07.2009)

Na okomentování tohoto filmu stačí jedno jediné slovo- NÁDHERA. Tolik melancholie až deprese a zároveň krásy na mě při sledování filmu už hodně dlouho nevybaflo, ještě několik minut po dosledování cítím mražení v zádech, které je podpořeno naprosto chytlavou a pasující hudbou. Během 165minut jsem se nestačil nudit i přesto, že děj plyne opravdu velmi pozvolně a Polanski diváka opravdu nechává nasát atmosféru té doby a postupně a citlivě nás seznamuje se všemi postavami. I když je pravda, že se to dá nazvat jednou velkou "One Woman Show" Nastassje Kinské, naprostý herecký koncert a role ušitá na míru. A když si k tomu přidáte téměř geniální kameru, fajn dobové kostýmy a propracovanou výpravu(tři zasloužené oscary), vyjde z toho film na který se nezapomíná, naprostá spokojenost. (01.09.2009)