Bobby Deerfield

Vše podstatné napsal Pavel, takže to zkrátím. Kromě Formule Pacina, který to opět utáhl jako vždy skvěle, cukroušsky, sladce, sexy a tradá, je k sežrání no..Marthe zahrála svou roli tak, že kašlu na všecky trapné blbosti, které mě serou dnes a denně a jede se dál. Bylo tam vše podstatné - rychlé auto, krásný chlap, nedobytná ženská, nádherná krajina, zajímavý příběh, silné scény, výborná kamera, režie a pohoda. No a ještě i sranda, plno neopakovatelných okamžiků a dialogů. Třeba ten o: "Jsou v Newarku teplouši? Ano, vyrábíme je tam. Máme továrnu na teplouše."☺Jedním slovem DESTINY. (13.01.2012)

Přiznám se bez mučení, jo bulel jsem jak želva. Al Pacino zase mile překvapil, tady hraje závodníka Formule 1, který se vyhýbá jakékoliv zodpovědnosti a je tak trochu citově rezervovaný. Jenže pak se objeví ona - Lillian, žena která ho nepřestává udivovat a která zpřehází jeho dosavadní život naruby. Trochu to zavání červenou knihovnou, ale opak je pravdou, je to hlavně o tom, že člověk by si měl užívat každou vteřinu svého života... Největší zásluhu na tomto filmu mají AL PACINO A MARTHE KELLER, tak tohle si kdykoliv zopakuju.100% (27.05.2007)

Autoři z Remarqua vypreparovali kostru, ale z duše si nevzali nic. Zatímco kniha pojednává o krásné, ale křehké květince, která chce poznat život, aby nakonec zjistila, že pod ochraným poklopem je jí nejlépe, a o závodníkově životě blízko smrti, který je vlastně naprosto obyčejný, jen se občas při závodě na vteřinku dotkne nekonečna (pasáž v knize, kdy hlavní hrdina splyne s přírodou, a pak pochopitelně...), filmaři se vydali naprosto jinou cestou. Bobby je chladný racionalista, který chce mít všechno propočítané, a najednou potkává citově založenou ženu, která se z hlediska jeho světa chová neprosto nelogicky a nesmyslně. Každý z nich vidí smrt jinak z jiného úhlu pohledu, každý je jinak formován svou konečností, a proto jsou k sobě tak silně přitahováni, neboť si toho mohou tolik navzájem předat. Co ovšem dělá film tak zvláštním, je osobnost Bobbyho. Lillian ho od počátku provokuje řečmi o homosexuálech, což se nakonec zčásti potvrdí neuvěřitelnou scénou, ve které se Bobby snaží imitovat May West. Je totiž ženou v mužském těle a Lillian je dominantou vztahu, tím mužským prvkem. A sledovat zženštilého závodníka, když od filmu očekáváte mužnou romanci - nedivím se, že se diváci v kinech smáli. A přitom je Pacino ve své roli neuvěritelně přesný. Ovšem šišlající Lilliane, to nemuselo být. (09.12.2010)

Neslyšící spoluobčané se v tomto filmu nemusí spoléhat jen na titulky. Vše podstatné se totiž odehrává v očích Al Pacina a v chování Marthe Keller. V těch velkých hnědých očích, které říkají Al Pacinovi pane je totiž všechno, otázky, údiv, radost, obdiv i láska. V chování Marthe Keller je zase jasné poselství, že každá vteřina našeho života je mimořádná, protože nikdy nevíme která vteřina bude ta poslední. Film, co se mě zaryl do kůže, se scénama, které se mě zaryly do srdce. Nikdy bych neřekl, že i během focení ve filmu mě zvlhnou oči, nikdy bych neřekl, že lze udělat poetický záběr na prázdnou závodnickou dráhu a přitom cítit jak moc energie a adrenalinu má ta dráha v sobě, ale především bych nikdy neřekl, že mě nebude mrzet, že film není ze závodního prostředí jak napovídá plakát či komentář uživatele Radyo a že naopak budu rád, že je "jen" o lidech, pocitech, emocích, o životě a o smrti, tak jak napovídá komentář uživatelky Kleopatra. (13.01.2008)

Příběh o zvláštním setkání dvou lidí není nijak fenomenálně zpracovanou romancí, ale už jen kvůli Al Pacinovi musím udělit čtyři hvězdičky. Jako Bobby Deerfield je okouzlující a vysoce převyšuje samotný děj. Ty jeho husté, černé vlasy, hluboké oči a pohled, smyslné rty a vůbec všechno na něm, mě připoutalo k obrazovce a dvě hodiny filmu uběhly jako voda. V několika chvílích byly záběry na jeho tvář a pohled tak nádherné a mlčenlivé, že jsem měla pocit, že už se dále nedokážu dívat:) Tady mě prostě dostal a je to hlavně on, kdo Bobbyho táhne dopředu. Vydařeně je však ztvárněn jeho vztah s dívkou v podání Marthe Keller. Občas dialogy sice zaváněly kýčem, ale jinak mě jejich rozhovory upoutaly. Už jen kvůli tomu všemu nemohu hodnotit méně. (24.04.2011)