Duše

Animák pro dospělé dítě. Animák, kterej bohužel nepřekvapí. Kterej neoslní. Kterej naplní mustr úspěchu, přidá kousek jednadvacátýho století genderový a rasový rovnováhy a zahraje na jazzovou notu receptu na úspěch. A za rok si na něj dospělý dítě nevzpomene, protože ačkoliv je to animák o duši, sám duši tak zcela nemá. A přitom má tolik dobrého, že ty vysoký procenta v červeným si i zaslouží. Skvělá animace, hudba, design, kamera, hlasový osazenstvo... Jenom ta duše, no, ta tam prostě není. (25.02.2021)

Trailer ma nezaujal, ale predošlé Docterove animáky ma nadchli, tak som dúfal, že to dobre dopadlo. Ale vôbec ma nebavila zápletka. Pripadalo mi to neskutočne nezáživné. Humoru alebo nejakej originálnej hravosti tu je minimum. Zdá sa mi, že sa Pixar už len opakuje. Už len čakám kedy urobia animák aj o tom, že aj spermie majú dušu. Chcelo by to už konečne nejaký nový koncept. 5/10. (03.01.2021)

Já jsem více než spokojená. Hodně mě to překvapilo, velice originální, chytrý, milý, dojemný, vtipný a hodně dospělý animák. Nicméně si myslím, že Duše je filmem určený více pro dospělejšího diváka než pro děti. Spoustu věcí děti nepochopí a obávám se, že se místy můžou i nudit. Já si film opravdu hodně užila, opravdu chválím Pixar, že se nebojí pouštět do těchto originálních animovaných filmů (03.01.2021)

Budem si to musieť (spolu s V hlave) niekedy pozrieť znova. Pretože ako veľmi sa mi táto dvojica Pixarov páči svojou originalitou a odvahou, tak som si nie istý, či s tým, hoci v ktg. detského / animovaného rodinného filmu, naložili tak, ako by si oba príbehy zaslúžili. Občas úžasné a odvážne, vzápätí zjednodušujúce až nešikovné, zakopávajúce... (26.10.2021)

„Duša” vskutku taktne upozorňuje predovšetkým detského diváka, ale i takého dospeláka, tiež, najmä na to, aby mal skrátka vždy oči na stopkách, a k tomu uši nastražené, lebo ináč zrejme hrozí presne to, čo sa bohužiaľ menším nedopatrením stalo kantorovi hudobnej výchovy, inak zapálenému jazzmanovi, Joeovi Gardnerovi, v New Yorku, pričom, viac-menej, si za to mohol celkom sám. Ak je, dajme tomu, hocaký človek, neuveriteľne ponorený do telefonovania na takom (ne)obľúbenom smartfóne, počas čoho ešte i z miesta na miesto, chodí, tak si priam koleduje napríklad o to, že rovno do otvoreného kanála vhupnúť kľudne môže, keď si predtým dokonca ani okolie okolo seba vôbec nevšímal, pretože sa síce naprosto skvelé novinky dopočul, no i napriek tomu, strašne nepozorným bol, čím sa automaticky takmer (i)hneď na druhý svet prehupol, to jest niekde medzi životom až do danej fázy pred smrťou. Odteraz samé trampoty má, pokiaľ sa znovu do normálu dá, s čím mu uväznená duša pomáha, ktorá sa svojich ideí (ne)domáha... / Aktuálna pixarovka od Petea Doctera, nebola tak úplne mojou šálkou kávy, a už ani pomerne dlho nebýva, ak nepočítam zopár výnimiek. Väčšinou som sa, ako už veľký corgoň, pri nej strašne nudil. Zbytočná prekombinovanosť scenára ma čoraz viac od nej odrádzala, až sa stala pomaly (ne)stráviteľnou. Na jedno pozretie, asi áno, no so všetkým vypätím síl ! Aspoň, zaujímavá hudba od tandemu Reznor/Ross. Ani perfektná animácia s výpravou, hneď negarantuje, že by som mal byť potom vari nadšený ?! Jednoznačne - najslabší kus od režiséra. Pri pozeraní animáku som mával pocit, ako by som (z)jedol akýsi nevydarený guláš ! (07.01.2021)