Duše

Animákům nefandím skoro stejně jako zločinecké a gaunerské Fialově vládě. Jazz taky nemám dvakrát v lásce, ale pořád lepší než poslouchat Fialu, kterak vysílá signály. Tomuto animáku se však docela hezky podařilo spojit příjemný příběh s velmi dobrým hudebním podkresem. Moc se mi líbila i animace (zejména hudební nástroje), avšak pouze animace světa lidí, nikoli světa duší. Příběh má ve finále velmi hezkou myšlenku, ale kráčí k ní zbytečně klikatou cestou plnou nevydařeních vtípků a nudných pasáží, kdy mě kupříkladu nebavila kompletně celá pasáž odehrávající se ve světě duší a bohužel dostala hodně prostoru. Zcela jsem zde postrádal také humor. I přes zmíněné nedostatky se však jedná o jeden z těch lepších animáků, které jsem doposud viděl. [74 %] (13.05.2022)

Život je jazz. Až bude jednou populární točit live-action předělávky animáků od Pixaru, chtěl bych Soul vidět jako první! Velká paráda s fenomenálním soundtrackem od Reznora (štěstí, že hudbu neskládal třeba Giacchino), geniálním 2D vyobrazením některých postav a s ohromnou dávkou imaginace, která dnešním filmům tolik chybí. Jen to klidně mohlo mít ještě hodinu, dát si víc práce s vybudováním astrálního světa, protože jsou to scény právě z něho, který jsou naprosto... z jiný dimenze (tak trochu Interstellar animovanýho filmu)! (26.12.2020)

Tentokráte za očekáváním - více než kdy jindy je na tom bolestivě znát, jak se tvůrci prostě musí vydávat cestou kompromisu. Ryze dospělácká látka je permanentně ředěna dětskou perspektivou, která neslouží dějové soudržnosti tak hladce jako dříve. Jen považte: Coco poslalo do symbolického světa existenciálních myšlenek normálního malého chlapce, který dováděl ve vizuálně strhujícím prostředí a vše se učil svou vlastní dětskou optikou. V hlavě zase mělo legrační smyšlené protagonisty, které prováděly myšlenkově hutným příběhem ve stylu fantastických cirkusových atrakcí. Duše má ale dospělého lidského protagonistu, u něhož se zkrátka počítá s vyzrálejším pohledem na svět a který zůstává dospělým i v rámci duševního pobytu v symbolickém prostředí. A prostě je znát, že ten film je stavěný spíše pro dospělé, přičemž mu logicky škodí, že se odvíjí docela očekávanými cestičkami a končí tak nuceně a bezkonfliktně. Aranžmá originálního světa je opět skvělé a příběh se příjemně sleduje, jen logicky nemůže být tak zábavný a neurvalý, ani tak silně inspirativní, když všechno střílí až moc univerzálně dovnitř pevné rodinné pohody. Není to špatný film, je jen nedotažený a tak nějak uspěchaný, což je u Pixaru dost zarážející. 70% (27.12.2020)

Nový Pixar je rozhodně opět nápaditý s velmi dobrým tématem k zamyšlení a i ucházející odpovědí na otázky ve stylu "Co je smyslem života?". Mám rád Jazz, mám rád i hudbu Trenta Reznora (a je tam poznat!), takže tady určitě spokojenost. Animace také výborná (ale tak Pixar, že...). Po stránce námětů k zamyšlení rozhodně docela bohatý film, ale z nějakého důvodu jsem to tentokráte tolik neprožíval, jako ty pro mě nejlepší animáky tohoto studia a tak z toho ten nezapomenutelný pocit, který se dostavuje u těch pro mě nejlepších děl, prostě nemám. Ale i tak silné 4*, bodově 8,4/10 (26.12.2020)

Jsem dost zklamaný. V Duši jako by se děla scéna z scénou, chybí pořádná linka - značná část filmu je nekonečná expozice, ústřední konflikt je mělký, celé to působí jako snaha "nějak" zopakovat Inside Out a je to v každém svém okamžiku strašně čitelné. Emocionální zásah, jaký jsem cítil na konci Coco, se nedostavil. Celé je to navíc prostoupené pixarovským paradoxem - tak moc se to snaží být víc než animák pro děti, až přestává dávat smysl, proč to je animák pro děti a ne film pro dospělé s pořádně propracovaným konfliktem, co nekončí u srdcehřejných zkratek. V realitě samozřejmě víme, že aby se takový film zafinancoval, musí být pro děti, ale problém je, že k tomu nevede žádný důvod zevnitř toho filmu, naopak při pohledu na něj samotný jeho koncept vůbec nedává smysl. (27.12.2020)