Duše

Za mě jednoznačně jeden z nejlepších animáků, co jsem kdy viděla. Hlavně jeho tématem. To prozření znám, k radosti mi stačí třeba jen, když pozoruju, jak větrem šumí les. Škoda, že takových dušiček není kolem nás víc, někdo ten šum přehluší rádiem, nebo vířivkou, nebo si zapálí cigáro, ne každý si takové "prosté" věci užívá. Bylo by na tom světě krásně. Překvapuje mě, že jsem neuronila ani slzu, a to kolikrát brečím i při reklamě. Tady naopak jsem věřila ve šťastné konce a hlavně v první polovině jsem se po dlouhé době zasmála, jak už dlouho ne, a za to jsem šťastná. Určitě si Duši moc ráda pustím znovu, je to NEUVĚŘITELNÁ BOMBA!!! (30.07.2024)

Tentokráte za očekáváním - více než kdy jindy je na tom bolestivě znát, jak se tvůrci prostě musí vydávat cestou kompromisu. Ryze dospělácká látka je permanentně ředěna dětskou perspektivou, která neslouží dějové soudržnosti tak hladce jako dříve. Jen považte: Coco poslalo do symbolického světa existenciálních myšlenek normálního malého chlapce, který dováděl ve vizuálně strhujícím prostředí a vše se učil svou vlastní dětskou optikou. V hlavě zase mělo legrační smyšlené protagonisty, které prováděly myšlenkově hutným příběhem ve stylu fantastických cirkusových atrakcí. Duše má ale dospělého lidského protagonistu, u něhož se zkrátka počítá s vyzrálejším pohledem na svět a který zůstává dospělým i v rámci duševního pobytu v symbolickém prostředí. A prostě je znát, že ten film je stavěný spíše pro dospělé, přičemž mu logicky škodí, že se odvíjí docela očekávanými cestičkami a končí tak nuceně a bezkonfliktně. Aranžmá originálního světa je opět skvělé a příběh se příjemně sleduje, jen logicky nemůže být tak zábavný a neurvalý, ani tak silně inspirativní, když všechno střílí až moc univerzálně dovnitř pevné rodinné pohody. Není to špatný film, je jen nedotažený a tak nějak uspěchaný, což je u Pixaru dost zarážející. 70% (27.12.2020)

(1001) Jeden divácký komentář na IMDB byl opatřen nadpisem "děckám bych to nepouštěl" a s tím se dá myslím celkem souhlasit. Brečela jsem několikrát jako želva, spíš v průběhu než na konci. Jediné, co se mi vlastně "nelíbilo" byla postava 22, protože škatulka ukecaného otravného side-kicka je trošku ohraná, a Tina Fey jí nedokázala vtisknout nějaké charisma nebo vlastní osobnost, oproti ostatním postavám/hlasům působí opravdu hodně genericky. Byla jsem na sebe velmi pyšná, že jsem poznala po hlase Rachel House. Ta žena je fantastická a šla bych za ní do kamkoliv. (18.02.2022)

Pixarovka, ktorú skôr docenia dospelí, než deti. Soul je vizuálne príťažlivý, farebný a divákovi predostiera skutočne originálny svet pred narodením. Sedel mi prakticky v každej rovine až na humor, ktorým ma azda v žiadnej scéne neoslovil. Námetom by sa dal Soul určite prirovnať k Inside Out či Coco. Pri nich som však oveľa výraznejšie prežíval všetky emócie a predovšetkým dojímavý záver. (29.12.2020)

Další pixarovka, jejíž příběh lépe ocení spíš dospělejší část publika. Příběh samotný sice není tak výborný jako u nedávného V hlavě, ale to bych snad nebral jako výtku. Pixar si prostě nastavil laťku hodně vysoko. Technické provedení je samozřejmě opět dokonalé, přičemž bych se vzhledem k tématu rád zastavil u hudby. Zavedená dvojice Trent Reznor a Atticus Ross mi totiž k filmu o jazzovém hudebníkovi moc neseděla. Ale ve výsledku jejich muzika k sobě s jazzovými improvizacemi Jona Batisteho pasovala dokonale. A samozřejmě, pokud by všechna hudba vycházela z jazzu, tak by to ve filmu nevyniklo. (25.06.2021)